Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Ústavní soud v neúplném obsazení

Ústavní soud, Brno, 21. března 2012 (TZ 13/12)

Včera, 20. března 2012, vypršelo desetileté funkční období místopředsedkyni Ústavního soudu Elišce Wagnerové. Ústavní soud tak od dnešního dne zasedá v neúplném obsazení v počtu čtrnácti soudců, namísto Ústavou předpokládaných patnácti.

Absence jednoho či dvou soudců se na činnosti Ústavního soudu bezprostředně výrazněji neprojeví, byť se nižší počet soudců při neustálém přílivu nových ústavní stížností a jiných návrhů na zahájení řízení nepochybně odrazí v prodloužení průměrné doby řízení před Ústavním soudem. V červnu 2012 vyprší mandát ještě soudci Františku Duchoňovi, v roce 2013 však dalším osmi soudcům (na konci ledna 2013 Jiřímu Muchovi, počátkem června 2013 Miloslavu Výbornému, v srpnu předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému, místopředsedovi Ústavního soudu Pavlu Holländerovi a soudcům Vojenu Güttlerovi a Dagmar Lastovecké, do konce roku pak ještě Janu Musilovi a Jiřímu Nykodýmovi).

Pokud by odcházející soudci nebyli v přiměřené době nahrazeni soudci novými, hrozí značné průtahy v řízení před Ústavním soudem na úkor účastníků řízení, případně úplná paralýza činnosti Ústavního soudu; přitom i v řízení před Ústavním soudem mají účastníci právo na rozhodnutí v přiměřené době dle čl. 6 evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, resp. dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Neodůvodněné průtahy v řízení se tak kromě prodlužování právní nejistoty mohou promítnout do reálných finančních kompenzací, jež by stát musel postiženým poskytnout.

Podobné situaci čelil Ústavní soud v letech 2003 až 2005. V březnu roku 2004 dokonce počet soudců Ústavního soudu klesl na kritických 11, takže plénum Ústavního soudu muselo usnesením přerušit všechna tehdy probíhající plenární řízení do doby, než bude počet soudců Ústavního soudu doplněn alespoň na dvanáct (viz usnesení Pl. ÚS 17/02 a j. ze dne 23. března 2004 External link icon, resp. usnesení Pl. ÚS 17/02 a j. ze dne 22. června 2004 External link icon, jímž bylo po doplnění Ústavního soudu o dvanáctého soudce rozhodnuto o opětovném pokračování v dříve přerušených řízeních).

Za zmínku stojí, že i prvorepublikový Ústavní soud Československé republiky zažil situaci úplné paralýzy v letech 1931 až 1938. Po uplynutí jeho prvního funkčního období v roce 1931 nebyla politická reprezentace schopna shodnout se na jménech nových soudců ústavního soudu dlouhých 7 let, takže ústavní soud fakticky zanikl. Obnoven byl až na samém sklonku předmnichovské republiky v květnu 1938. Tehdejší ústavní soud sice neprojednával individuální ústavní stížnosti, takže dopad průtahů s jeho ustavením do právních poměrů jednotlivců nebyl bezprostřední, politické a ústavněprávní konsekvence paralýzy činnosti ústavního soudu však byly i tak velmi vážné.

 

Tomáš Langášek

generální sekretář Ústavního soudu