Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Ústavní soud zamítl stížnost obchodní společnosti Bourke Trust a. s.

Ústavní soud, Brno, TZ 127/2017

III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Filip) zamítl ústavní stížnost obchodní společnosti Bourke Trust a. s. (dříve PYRGHOS LEFKOS a. s.) proti usnesení Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Brně.

Ústavní stížností napadeným usnesením krajského soudu byla odmítnuta tzv. odpůrčí žaloba stěžovatelky podaná v insolvenční věci dlužníka Oděvní podnik, a. s. proti České spořitelně, a. s. a insolvenční správkyni dlužníka JUDr. Miloslavě Horské. Stěžovatelka se neúspěšně domáhala určení, že je blíže specifikovaná ústní smlouva uzavřená mezi dlužníkem a Českou spořitelnou, a. s. ve vztahu k věřitelům neúčinným právním úkonem. Důvodem odmítnutí žaloby bylo, že stěžovatelka jako přihlášená věřitelka není osobou oprávněnou k jejímu podání, protože podle § 239 odst. 1 insolvenčního zákona právním úkonům dlužníka může odporovat pouze insolvenční správce. S touto argumentací se ztotožnily také odvolací i dovolací soud. Stěžovatelka v rámci své ústavní stížnosti především tvrdila, že soudními rozhodnutími bylo porušeno její vlastnické právo a právo na přístup k soudu. Příčinu tohoto porušení spatřovala v tom, že § 235 odst. 2 a § 239 odst. 1 insolvenčního zákona jsou protiústavní. Z toho důvodu také součástí ústavní stížnosti byl návrh na zrušení výše uvedených ustanovení, o kterém již plénum Ústavního soudu rozhodlo nálezem ze dne 7. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS 33/15 tak, že jej zamítlo, více viz tisková zpráva a publikovaný text nálezu zde: https://goo.gl/qLHCcL External link icon.

Zvláštností posuzované věci je to, že celá ústavní stížnost je založena právě na tvrzení, že stěžovatelce byl odepřen přímý přístup k soudu, aby mohla uplatnit odpůrčí žalobu. Vzhledem k tomu, že obecné soudy ve svých rozhodnutích aplikovaly napadená ustanovení, která žalobní oprávnění stěžovatelce neposkytují, stala se ústavní stížnost v podstatě pouhým „nosičem“ pro uplatnění návrhu na zrušení daných ustanovení. Teprve v případě příznivého výsledku řízení ve věci návrhu na zrušení ustanovení by se stěžovatelce otevřela možnost podat samotnou odpůrčí žalobu a dosáhnout rozhodnutí o ní. Jak již však bylo výše uvedeno, plénum návrh zamítlo. Za situace, kdy je III. senát právním názorem Ústavního soudu na otázku ústavnosti uvedených ustanovení vázán, nemohl než považovat ústavní stížnost za nedůvodnou.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1467/13 je dostupný PDF ikona zde (187 KB, PDF).

Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu