Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Vyhlášení nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2352/19 dne 17. března 2020 – rozhodnutí zveřejněné s tiskovou zprávou

17.03.2020

Krajský soud v Brně se musí znovu zabývat sporem o náhradu škody na zdraví dítěte po komplikovaném porodu

Ústavní soud, Brno, TZ 23/2020

IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) vyhověl ústavním stížnostem Nemocnice Boskovice s. r. o. a Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje, příspěvkové organizace a zrušil usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek Krajského soudu v Brně, neboť jimi bylo porušeno právo stěžovatelek na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Vedlejším účastníkem řízení před Ústavním soudem je nezletilé dítě, které se narodilo po velmi těžkém a komplikovaném porodu v lednu 2009. Po prvních příznacích počínajícího urgentního porodu byla rodička přivezena do Nemocnice Boskovice (dále jen první stěžovatelka), kde však porod nebyl dokončen, a rodička byla Zdravotnickou záchrannou službou (dále jen druhá stěžovatelka) transportována do Fakultní nemocnice Brno; tam se dítě narodilo císařským řezem, s těžkým hypoxickým poškozením mozku s celoživotními následky. Vedlejší účastník se civilní žalobou po obou stěžovatelkách coby žalovaných neúspěšně domáhal v řízení před obecnými soudy náhrady škody na zdraví, resp. jednorázového odškodnění bolesti a snížení společenského uplatnění ve výši 198 000 Kč s příslušenstvím. Vedlejší účastník tvrdil, že podstatnou příčinou nepříznivého následku – poškození zdraví - byl vadný postup obou žalovaných zdravotnických zařízení.

Soudy však nejprve dospěly k závěru, že vedlejší účastník neprokázal, že protiprávní jednání první stěžovatelky bylo v příčinné souvislosti se škodou na zdraví, resp. že bylo její rozhodující příčinou. Poté se vedlejší účastník obrátil na Ústavní soud, neboť obecné soudy podle jeho názoru nereflektovaly zásadu, podle níž nikdo nemůže těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu.

Ústavní soud ústavní stížnosti vedlejšího účastníka vyhověl a věc vrátil obecným soudům (tisková zpráva a text nálezu sp. zn. IV. ÚS 14/17 ze dne 9. 5. 2018 jsou dostupné zde: https://bit.ly/2TEvLlm ). Zároveň je zavázal k tomu, aby za daných skutkových okolností a protiprávního jednání první stěžovatelky [porušení povinnosti řádného vedení zdravotnické dokumentace spočívající mj. ve ztrátě záznamu z KTG - kardiotokografie (přístrojové monitorování srdeční činnosti plodu a děložních kontrakcí rodičky)] zvážily možnost obrácení důkazního břemene o zdravotním stavu plodu, rodičky a novorozence v době pobytu v nemocnici, a své úvahy v tomto směru uvedly v odůvodnění svého rozhodnutí.

Nejvyšší soud se v návaznosti na výše zmíněný nález Ústavního soudu znovu zabýval dovoláními stěžovatelek proti rozsudku Krajského soudu v Brně, tj. rozsudku, v němž krajský soud dospěl k závěru, že důkazní břemeno leží na stěžovatelkách, které je neunesly. Dovolání byla odmítnuta. Stěžovatelky se proto následně obrátily na Ústavní soud. Ve svých ústavních stížnostech namítaly, že obecné soudy svým postupem porušily jejich ústavně zaručená práva, zejména právo na soudní ochranu a rovnost účastníků řízení.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnosti jsou důvodné. Napadený rozsudek krajského soudu podle názoru Ústavního soudu vykazuje znaky libovůle a jeho odůvodnění je nepřezkoumatelné. Byť je úvaha o obrácení důkazního břemene v souladu s výše zmíněným (později vydaným) nálezem Ústavního soudu, přenesení důkazního břemene na druhou stěžovatelku nebylo dostatečně odůvodněno. Krajský soud se nadto nijak nevypořádal s důkazními návrhy první stěžovatelky.

Dále Ústavní soud shledal, že Nejvyšší soud porušil právo první stěžovatelky na přístup k soudu, neboť její dovolání chybně posoudil jako vadné, a dále neumožnil stěžovatelkám reagovat na procesní vývoj řízení před opakovaným rozhodnutím o jejich dovolání.

Věc se nyní vrací ke Krajskému soudu v Brně, jehož úkolem bude nyní účastníky řízení znovu, náležitě a předvídatelně poučit o jeho názoru na rozložení důkazního břemene na jednotlivé strany sporu v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 14/17 a v návaznosti na toto poučení poskytnout účastníkům prostor k doplnění jejich tvrzení a důkazních návrhů. Není vyloučeno, že výsledek sporu bude nakonec stejný, musí mu však předcházet férový a rovný procesní postup pro všechny účastníky.

Nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2352/19  vyhlášený dne 17. března 2020 v 9:00 hod. naleznete  zde (554 KB, PDF).

Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu

Upozornění: V souvislosti s vyhlášením nouzového stavu v České republice a ve spojitosti s prevencí šíření onemocnění COVID-19 je od pátku 13. března 2020 od 8:00 hod. Ústavní soud uzavřen pro veřejnost.

Nálezy Ústavního soudu se vyhlašují bez přítomnosti účastníků, právních zástupců a veřejnosti tak, že jsou publikovány na webových stránkách Ústavního soudu.