Vyhlášení nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 41/18 dne 17. dubna 2020 - rozhodnutí zveřejněné s tiskovou zprávou

17.04.2020

Ústavní soud zamítl návrh Ministerstva vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky města Bílina regulující hazard

 

Ústavní soud, Brno, TZ 30/2020

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk) zamítlo návrh Ministerstva vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky města Bílina č. 10/2015, o regulaci provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her.

Ministerstvo vnitra navrhlo Ústavnímu soudu zrušení předmětné vyhlášky s poukazem na pravomocné rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle kterého se město Bílina dopustilo jejím vydáním narušení hospodářské soutěže, neboť stanovilo místa pro provozování hazardních her neobjektivním a diskriminačním způsobem. Město v článku 2 vyhlášky ve spojení s její přílohou stanovilo, že vymezené druhy hazardních her lze ve městě provozovat pouze na přesně vymezených čtyřech adresách. Kritéria výběru následně město stanovilo přímo v preambuli vyhlášky. Jedním z těchto kritérií je to, že by se provozovny neměly nacházet v částech s vysokou mírou kriminality. Podle ÚOHS  nebylo prokázáno, že by uvedené kritérium bylo splněno všemi povolenými provozovnami, konkrétně pak uvedl, že „volba dvou objektů nacházejících se na sídlišti Za Chlumem vzbuzuje důvodné pochybnosti o tom, zda bylo dané kritérium při výběru povolených míst dostatečně zohledněno (…) sídliště Za Chlumem je po Teplickém předměstí druhou nejproblematičtější lokalitou z pohledu počtu spáchaných přestupků“.

Při přezkoumávání obecně závazné vyhlášky Ústavní soud zpravidla volí test čtyř kroků, v jehož rámci postupně zkoumá, zda měla obec pravomoc vydat napadenou obecně závaznou vyhlášku (1. krok testu), zda se obec při vydávání napadené obecně závazné vyhlášky nepohybovala mimo zákonem vymezenou věcnou působnost, tedy zda nejednala ultra vires (2. krok testu), zda obec při jejím vydání nezneužila zákonem jí svěřenou působnost (3. krok testu) a konečně zda obec přijetím napadené obecně závazné vyhlášky nejednala zjevně nerozumně (4. krok testu).

Ústavní soud konstatuje, že napadená vyhláška obstála ve všech čtyřech krocích testu.

Samotný výběr čtyř konkrétních adresných míst, v nichž mohou být provozovny hazardních her umístěny, město ve vyhlášce odůvodňuje prostřednictvím kritérií stanovených v odstavci 5 a 6 Preambule vyhlášky. V odst. 5 jsou uvedena kritéria pro určení částí města, ve kterých se mají konkrétní adresná místa nacházet. Prvním kritériem je, aby provozovny hazardních her nebyly všechny umístěny v jedné části města (předcházení kumulování negativní dopadů) a každá provozovna nemá být umístěna v jiné části města (zajištění jejich kontroly). Podle dalšího kritéria má jít o části města, kde není vysoká míra kriminality, nejde o sociálně vyloučené oblasti, a kde nebyly v minulosti časté stížnosti na problémy způsobené provozováním hazardních her. A konečně má jít o části města, kde nedojde k rozporu s jejich charakterem (např. klidné rezidenční lokality). Z hlediska shora uvedeného legitimního cíle města shledává Ústavní soud tato kritéria jako relevantní a akceptovatelná.

Na základě těchto kritérií město ve vyhlášce určilo, že dvě provozovny hazardních her mají být umístěny v centru města a dvě na sídlišti Za Chlumem. K výběru sídliště Za Chlumem ministerstvo s poukazem na závěry ÚOHS namítá, že neodpovídá kritériu vysoké míry kriminality, neboť jde o druhou nejproblematičtější lokalitu z pohledu přestupků spáchaných ve městě – v roce 2011 zde bylo evidováno 19 % všech přestupků spáchaných na území města. K výběru sídliště Za Chlumem město přímo ve vyhlášce č. 10/2015 uvádí, že tato oblast byla vybrána z toho důvodu, že jde o relativně stabilní a bezpečnou lokalitu v porovnání se zbytkem města, a zároveň je tam s přítomností provozoven hazardních her dlouhodobá bezproblémová zkušenost. Ve svém vyjádření k návrhu ministerstva město dále uvedlo, že kritérium týkající se vysoké kriminality mířilo primárně na trestnou činnost související s negativními dopady účasti na hazardních hrách, páchanou proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku.

Ústavní soud jednak shledává shora uvedené objasnění kritéria vysoké míry kriminality městem jako racionální a dále k uvedené námitce ministerstva upozorňuje na to, že výběr příslušné oblasti má být výsledkem jejího posouzení z hlediska všech stanovených kritérií, a to aniž by některé z nich muselo být nutně akcentováno. Proto uvedený počet spáchaných přestupků v dané oblasti ještě sám o sobě nemusí znamenat, že daná oblast má být z výběru bez dalšího vyloučena, resp. výběr dané oblasti nelze jen na základě předmětné argumentace ministerstva považovat za výraz libovůle, nerespektující předem stanovené kritérium.

I pokud jde o kritéria pro určení konkrétních adresných míst, neshledává na nich Ústavní soud nic neracionálního nebo diskriminačního.

S ohledem na shora uvedené dospěl Ústavní soud k závěru, že obec nezneužila svou zákonem stanovenou působnost a Ústavní soud nenalezl ani důvod považovat napadenou vyhlášku č. 10/2015 za v relevantním smyslu „nerozumnou“.

Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 41/18 vyhlášený dne 17. dubna 2020 v 10:30 hod. naleznete PDF zde (503 KB, PDF).

Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu

Upozornění: V souvislosti s vyhlášením nouzového stavu v České republice (usnesení vlády ze dne 12. března 2020 č. 194, vyhlášené pod č. 69/2020 Sb.) a ve spojitosti s prevencí šíření onemocnění COVID-19 je na základě rozhodnutí předsedy Ústavního soudu ze dne 12. března 2020 č. Org. 21/20, kterým se omezuje vstup veřejnosti do budovy Ústavního soudu, od pátku 13. března 2020 od 8:00 hod. Ústavní soud uzavřen pro veřejnost.

Nálezy Ústavního soudu se vyhlašují bez přítomnosti účastníků, právních zástupců a veřejnosti tak, že jsou publikovány na webových stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz v sekci Aktuality.