Ústavní soud zamítl dnešním nálezem návrh Ministerstva vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky města Františkovy Lázně č. 1/2010, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku v oblasti omezení hazardu, a důrazně konstatoval, že z ústavně zaručeného práva obcí na územní samosprávu vyplývá, že obce nemohou být zbaveny možnosti rozhodovat ve formě obecně závazných vyhlášek o tom, kde se mohou na jejich území vyskytovat provozovny loterií a jiných podobných her, bez ohledu na to, jaké je jejich vnitřní technické uspořádání.
Napadená obecně závazná vyhláška města Františkovy Lázně stanovovala, že hrací zařízení mohou být na území města provozována pouze na jednom místě, v objektu stávajícího kasina. Obec se opírala o pravomoc podle § 10 písm. a) zákona o obcích, podle něhož může obec k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány.
Ústavní soud zdůraznil, že obce snažící se regulovat hazard na svém území nepochybně sledují legitimní cíl, neboť „loterie a jiné podobné hry se vyskytují převážně na okraji společensky akceptovaných aktivit.“ Ústavní soud k tomu poznamenal, že fenomén tzv. patologického hráčství se v dnešních společenských poměrech vyskytuje stále častěji a že „herny, lákající k okamžitým a zdánlivě snadným výhrám, se staly typickým koloritem nejen předměstí českých měst, ale už i jejich center a center menších obcí, a se všemi navazujícími společensky škodlivými aktivitami představují ohrožení veřejného pořádku a pokojného soužití v obci.“.
Ústavní soud dále dovodil, že pravomoc regulovat místní záležitosti veřejného pořádku je „územní samosprávě bytostně vlastní“, což znamená, že tato oblast z povahy věci spadá do sféry územní samosprávy a územní samosprávné celky nemohou být zcela zbaveny možnosti uplatňovat svou politickou vůli a podílet se na veřejnoprávní regulaci jevů v těchto oblastech se vyskytujících, nemá-li se stát ústavní garance práva na územní samosprávu prázdnou proklamací. „Nelze proto připustit takový výklad, který by ve svém důsledku vedl k popření ústavně zaručeného práva územních samosprávných celků na samosprávu v tom smyslu, že by obce byly zbaveny možnosti rozhodovat ve formě obecně závazných vyhlášek o tom, kde se mohou na jejím území vyskytovat provozovny loterií a jiných podobných her, bez ohledu na to, jaké je jejich vnitřní technické uspořádání.“.
Ke svému nálezu z června t. r. týkajícího se tzv. chrastavské vyhlášky o regulaci hazardu, v němž Ústavní soud opřel pravomoc obcí jen o § 10 písm. d) zákona o obcích a jeho prostřednictvím ze speciálního zmocnění v zákoně o loteriích, dodal dnes Ústavní soud, že již není podstatné, zda obce opírají svou pravomoc regulovat provozovny loterií a heren o zvláštní zákon ve smyslu § 10 písm. d) zákona o obcích (tj. o zákon o loteriích), či zda se bude opírat o generální klauzuli § 10 písm. a) zákona o obcích za účelem zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. A to právě z toho důvodu, že ani speciální právní úprava v zákoně o loteriích nemůže obce pravomoci spolurozhodovat o těchto otázkách zcela zbavit, neboť jinak by se zcela vyprázdnila ústavní garance práva obcí na samosprávu. Na adresu platného loterijního zákona, jak je převážně aplikován, Ústavní soud na okraj poznamenal, že sám v tomto směru vyvolává pochybnosti o svém souladu s ústavou.
V tomto kontextu znovu jako v červnu v chrastavském nálezu Ústavní soud upozornil, že „jakmile Ministerstvo financí zjistí kolizi vydaných povolení s obsahem obecně závazných vyhlášek, je povinno ze zákona zahájit řízení o přezkumu těchto povolení a postupovat v intencích § 43 odst. 1 loterijního zákona,“ jež umožňuje zrušit již vydaná povolení. „Pokud tak Ministerstvo financí nepostupuje, ... zasahuje do ústavního práva na územní samosprávu obcí.“, dodal Ústavní soud.
Řízení bylo vedeno pod sp. zn. Pl. ÚS 56/10. Soudkyní zpravodajkou byla Michaela Židlická. Nikdo ze soudců Ústavního soudu neuplatnil k nálezu odlišné stanovisko.
Plné znění nálezu je k dispozici 
zde (283 KB, PDF).
Tomáš Langášek
generální sekretář Ústavního soudu
kontakt: Jana Pelcová, tisková mluvčí
tel. 542 161 026
jana.pelcova@usoud.cz