Přehled jednání Ústavního soudu pro 17. týden roku 2017

21.04.2017

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 25.04.2017 08:30 do: 25.04.2017 08:45

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 3206/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Josef Fiala CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 3. listopadu 2009 č. j. 30 EC 189/2009-30
Stručná charakteristika:  právo na projednání věci v přítomnosti účastníka
Označení navrhovatelů:  nezl. M. Ž.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Okresní soud Plzeň-město v listopadu 2009 uložil I. výrokem stěžovateli (žalovanému) povinnost zaplatit vedlejší účastnici (žalobkyni DRY CLEANER LINE s. r. o) částku 1 006 Kč s úrokem od 10. 4. 2008 do zaplacení, a výrokem II. mu uložil povinnost nahradit vedlejší účastnici náklady řízení ve výši 8 154 Kč. Okresní soud dospěl k závěru, že stěžovatel porušil dne 25. 3. 2008 smlouvu o přepravě osob, neboť neuhradil stanovené jízdné a při přepravě se neprokázal platným jízdním dokladem; žalovaná částka 6 Kč představovala cenu jízdného a částka 1 000 Kč tzv. přirážku k jízdnému. Okresní soud rozhodl bez nařízení jednání a vycházel ze skutkových tvrzení vedlejší účastnice (na kterou byla pohledávka postoupena společností Plzeňské městské dopravní podniky, a. s.), neboť zákonná zástupkyně stěžovatele (matka stěžovatele) se k žalobě nevyjádřila a (konkludentně) souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Stěžovateli bylo v době vydání rozsudku okresního soudu devět let.

Stěžovatel tvrdí, že mu byla zcela odňata možnost jednat před soudem. Okresní soud jej o řízení neuvědomil, neumožnil mu vyjádřit se k věci ani navrhovat důkazy, rozsudek mu nebyl doručen. Okresní soud v řízení jednal s matkou nezletilého stěžovatele, která byla jeho zákonnou zástupkyní, avšak takové zastoupení podle stěžovatele nebylo řádné a odporovalo účelu zastoupení. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozsudku okresního soudu, neboť se domnívá, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo, aby věc byla projednána v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 25.04.2017 08:45 do: 25.04.2017 09:15

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 3675/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. srpna 2016 č. j. 4 Tdo 1022/2016-23 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 8. února 2016 č. j. 8 To 43/2016-43 a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 14. prosince 2015 č. j. 3 Nt 202/2015-35
Stručná charakteristika:  právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů:  M. D.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Proti stěžovatelce byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu křivého obvinění, kterého se měla dopustit tak, že policejnímu orgánu opakovaně sdělila, že si poškozený najal osoby, které ji sledují a v její nepřítomnosti vypojují bezpečnostní zařízení jejího bytu a následně v něm poškozují osobní věci a vybavení. Obvodní soud pro Prahu 6 na návrh státního zastupitelství stěžovatelce uložil ochranné ústavní léčení, když se ztotožnil s názorem znalců, že by mělo být nařízeno ústavní léčení do doby tzv. sociální remise, tedy než stěžovatelka získá na svou chorobu dostatečný náhled, neboť hrozí aktivní obrana fyzickým útokem. Znalci dospěli k závěru, že stěžovatelka trpí závažnou, nikoliv pouze přechodnou duševní poruchou. S těmito závěry se následně plně ztotožnil i Městský soud v Praze, který zamítl napadeným usnesením stěžovatelčinu stížnost proti rozhodnutí obvodního soudu. Stěžovatelčino dovolání Nejvyšší soud odmítl. V odůvodnění shledal, že stěžovatelka se dobrovolně nepodrobuje skutečné psychiatrické léčbě a do ambulance dochází toliko za účelem opatření si potvrzení o léčbě.

Dle stěžovatelky soudy postupovaly v řízení formalisticky a ochranné léčení uložily v rozporu se zákonnými podmínkami. Těmi se odmítly podrobně zabývat a velice stručná odůvodnění napadených rozhodnutí vyvolávají ve stěžovatelce dojem, že její osobní svobodě, jako předmětu řízení, nepřikládaly patřičnou váhu. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů, neboť se domnívá, že jimi bylo porušeno její ústavně zaručené právo na osobní svobodu, právo na soukromý život, právo nebýt diskriminován a právo na spravedlivý proces.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 25.04.2017 09:00 do: 25.04.2017 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 339/17
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Ing. Jiří Zemánek CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2016, č. j. 26 Cdo 2789/2016-224
Stručná charakteristika:  Porušení práva na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů:  Profit Energy Smiřice s.r.o., se sídlem tř. Dukelských hrdinů 1751/59, Hodonín, zastoupená JUDr. Hanou Mesthene, advokátkou
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka podala k Nejvyššímu soudu dne 29. 3. 2016 dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze. Uvádí, že dovolání bylo podáno řádně a včas, neboť poslední den lhůty pro podání dovolání byl den 25. 3. 2016. Vzhledem k tomu, že na tento den připadl Velký pátek, který byl zákonem č. 359/2015 Sb. nově zaveden jako státní svátek a tedy den pracovního klidu, posledním dnem pro podání dovolání byl ve smyslu § 57 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, nejblíže následující pracovní den, tj. úterý 29. 3. 2016, přičemž v tento den k podání dovolání skutečně došlo. Dne 6. 12. 2016 obdržela stěžovatelka usnesení Nejvyššího soudu, kterým se stěžovatelkou podané dovolání odmítá jako opožděné. Stěžovatelka následně zaslala dne 6. 12. 2016 Nejvyššímu soudu podání, kterým upozornila na zřejmou nesprávnost napadeného rozhodnutí, bylo jí však sděleno, že dle platné právní úpravy nemá Nejvyšší soud k dispozici žádné opravné prostředky, kterými by bylo možné v dané věci vydané usnesení v rozsahu potřebném k odstranění jeho nesprávnosti změnit. Stěžovatelce proto podala ústavní stížnost, kterou se domáhá zrušení usnesení Nejvyššího soudu pro porušení svého práva na spravedlivý proces.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 25.04.2017 09:20 do: 25.04.2017 09:50

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 3821/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. září 2016 sp. zn. 44 To 405/2016 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 26. srpna 2016 sp. zn. 43 Nt 730/2016
Stručná charakteristika:  právo na ochranu osobní svobody
Označení navrhovatelů:  I. K.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 byla zamítnuta žádost stěžovatelky o propuštění z vazby. Soud dospěl k závěru, že nadále trvají důvody vazby podle ustanovení § 67 písm. a) a c) trestního řádu (útěková a předstižná vazba). Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka stížnost, kterou Městský soud v Praze zamítl.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že soudy rozhodly v její věci svévolně. Za absurdní odůvodnění pro trvání útěkové vazby považuje stěžovatelka zmínku o chystaném rozšíření trestního stíhání. K dalšímu porušení stěžovatelčiných ústavních práv mělo dojít nekonáním vazebního zasedání, o které v souladu s trestním řádem požádala. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1, neboť se domnívá, že jimi došlo k porušení jejího ústavně zaručeného práva na ochranu osobní svobody, práva na zachování lidské důstojnosti a práva na soudní ochranu.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 25.04.2017 14:00 do: 25.04.2017 14:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 2609/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Vladimír Sládeček DrSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2016 č. j. 11 Kss 6/2015 53.
Stručná charakteristika:  Kárné řízení
Označení navrhovatelů:  Mgr. M. Z.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Kárný senát Nejvyššího správního soudu stěžovatele uznal vinným, že publikací svých článků Dopis dezorientovaného běžence (ze dne 23. 8. 2015) a Zpráva o putování do Němec (ze dne 6. 11. 2015) na webu www.pravyprostor.cz , porušil povinnosti soudce, vyplývající pro něj z § 80 odst. 1 a 4 zákona o soudech a soudcích. Argumentuje zejména tím, že tyto články obsahují příběhy, v nichž jsou hrubě neobjektivním a dehonestujícím způsobem vykresleni migranti, pracovníci neziskových organizací a občanští aktivisté, a to za použití vulgarismů, sexuálních a násilných narážek. Kárný soud dospěl k závěru, že stěžovatel zaviněným jednáním narušil důstojnost soudcovské funkce a tím spáchal kárné provinění, a uložil mu kárné opatření ve formě důtky. Kárný soud dále stěžovatele zprostil kárného obvinění pro skutek spočívající v tom, že publikací článku Zpráva evropského komisaře o stavu lidských práv v Musulmanské Lhotě (ze dne 25. 9. 2015) na webu www.pravyprostor.cz porušil povinnosti soudce, protože skutek není kárným proviněním.

V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že došlo k porušení jeho práva na svobodu projevu, které je zakotveno v čl. 17 odst. 2 Listiny a v čl. 10 Úmluvy, neboť nejednal v úmyslu poškodit důstojnost a dobré jméno soudcovského stavu. Tvrdí, že pouze využil svého ústavního práva na svobodný projev a v jeho mezích vyjádřil své názory prostřednictvím literární činnosti (satirické umělecké tvorby). Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozhodnutí kárného soudu.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 28.04.2017 09:30 do: 28.04.2017 10:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 425/17
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Kateřina Šimáčková Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. listopadu 2016 č. j. 25 Cdo 4398/2016-189, rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. května 2016 č. j. 18 Co 16/2016-148 a rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 4. prosince 2015 č. j. 11 C 207/2013-116
Stručná charakteristika:  Právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů:  J. B.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel se v řízení před obecnými soudy neúspěšně domáhal náhrady škody ve výši 144.000 Kč, kterou mu mělo způsobit žalované společenství vlastníků. Spor dospěl až k Nejvyššímu soudu. Dovolací důvod stěžovatel vymezil tak, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, konkrétně že první právní otázkou, při jejímž řešení se podle něj krajský soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe, je skutečnost, že se nezabýval žalobou v celém jejím rozsahu a výslovně se částí žaloby odmítl zabývat s tím, že se jedná o nové, v žalobě neuvedené skutečnosti. Z toho důvodu je jeho rozsudek nepřezkoumatelný, nepředvídatelný a odepírá mu právo na spravedlivý proces. Nejvyšší soud konstatoval, že námitka stěžovatele, podle které soudy nesprávně zjistily obsah žaloby, v důsledku čehož ji posuzovaly neúplně, je námitkou brojící proti skutkovým zjištěním, nikoli námitkou právní, způsobilou založit přípustnost dovolání. Rozhodnutí odvolacího soudu stojí na závěru, že v řízení nebyly naplněny předpoklady pro přiznání nároku na náhradu škody spočívající v ušlém zisku za neuskutečněný pronájem bytu. Dovolání stěžovatele bylo odmítnuto.

Stěžovatel brojí proti neodůvodněnému závěru Nejvyššího soudu, podle kterého nejsou jím nastolené otázky zásadního právního významu otázkami právními, nýbrž skutkovými. Je toho názoru, že nevyčerpání celého rozsahu žaloby nemůže být otázkou skutkovou a že jde o porušení jeho základního práva na spravedlivý proces, což je navíc námitka uplatnitelná i jako dovolací důvod spočívající v nesprávném posouzení věci. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů, neboť se domnívá, že jimi bylo zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod a do jeho práva vlastnit majetek dle čl. 11 Listiny.