Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 24.10.2016 11:00 do: 24.10.2016 11:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 5/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jaroslav Fenyk Ph.D., DSc., Univ. Priv. Prof.
Návrh na přezkoumávané akty:  Návrh na zrušení § 22 odst. 3 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky
Stručná charakteristika: podmínky udělení státního občanství České republiky
Označení navrhovatelů: O. M., zast. advokátem Mgr. Filipem Schmidtem
Typ řízení:  Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Rozhodnutím ministra vnitra byl zamítnut rozklad stěžovatele proti rozhodnutí Ministerstva, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatele o udělení státního občanství České republiky z důvodu bezpečnosti státu podle § 22 odst. 3 zákona o státním občanství. Navrhovatel se ve své ústavní stížnosti domáhá zrušení těchto rozhodnutí a zároveň navrhuje zrušení tohoto ustanovení zákona o státním občanství. Navrhovatel namítá, že vědomě v žádném případě bezpečnost státu nenarušuje, avšak nemá možnost se proti postupu podle napadeného ustanovení účinně bránit, neboť je opomíjeno jeho právo na spravedlivý proces, resp. právo na informace a zdůvodnění rozhodnutí, protože se se stanovisky Policie České republiky a zpravodajských služeb nemohl seznámit, nic proti nim uvést či namítnout. Podle navrhovatele je proto zapotřebí, aby osoby žádající o státní občanství měly možnost řádného, ústavně konformního přezkumu důvodu správního rozhodnutí, nebo alespoň znát zdůvodnění takového rozhodnutí. Navrhovatel ve své ústavní stížnosti zdůrazňuje, že se nedomáhá garance udělení státního občanství, nýbrž namítá, že v jeho případě došlo k neudělení státního občanství arbitrárním způsobem, kdy mu nebyl znám důvod pro neudělení a nemohl se domáhat přezkumu rozhodnutí o jeho neudělení jinak, nežli pouze formálně podaným rozkladem. III. senát Ústavního soudu k závěru, že uplatněním § 22 odst. 3 zákona o státním občanství nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, pročež návrh navrhovatele na zrušení napadeného ustanovení postoupil k rozhodnutí plénu Ústavního soudu.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 25.10.2016 08:00 do: 25.10.2016 08:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 882/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Josef Fiala CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2015 č. j. 29 Cdo 2318/2014-240 a proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. listopadu 2013 č. j. 10 Cmo 18/2013-221
Stručná charakteristika:  právo na ochranu vlastnictví
Označení navrhovatelů:  Frýdlantská zemědělská, a. s.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka se žalobou domáhala vyloučení individualizovaných nemovitostí v katastrálních územích Čeladná a Frýdlant nad Ostravicí, které správce konkursní podstaty sepsal do konkursní podstaty úpadce Zemědělského družstva Frýdlant nad Ostravicí, v likvidaci. Předmětné nemovité věci nabyla stěžovatelka smlouvou ze dne 1. 4. 1998, avšak podle správce konkursní podstaty je tato smlouva neplatná, neboť je v rozporu se smyslem a účelem zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě). Krajský soud v Ostravě žalobu zamítl, na základě stěžovatelčina odvolání rozhodoval ve věci Vrchní soud v Olomouci, který rozsudek soudu I. stupně potvrdil ohledně jedné (již neexistující) nemovitosti, ve zbytku ho zrušil a věc vrátil krajskému soudu. Po doplněném dokazování krajský soud žalobě vyhověl. Proti rozsudku krajského soudu podal správce konkursní podstaty odvolání, na jehož základě vrchní soud rozsudkem ze dne změnil rozsudek krajského soudu a žalobu zamítl. Nejvyšší soud dovolání stěžovatelky odmítl.

Porušení svých základních práv stěžovatelka spatřuje v tom, že napadenými soudními rozhodnutími nebyla zajištěna ochrana jejího vlastnického práva k předmětným nemovitostem, které nabyla do svého vlastnictví. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení usnesení Nejvyššího soudu a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, neboť se domnívá, že jimi bylo porušeno její právo na spravedlivý proces a právo na ochranu vlastnického práva.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 25.10.2016 08:30 do: 25.10.2016 09:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1429/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Josef Fiala CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. února 2016 č. j. 12 Co 10/2016-15
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů:  U. E., U. M.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelé u Obvodního soudu pro Prahu 6 podali proti společnosti BRITISH AIRWAYS Plc (vedlejší účastnici) žalobu na zaplacení částky 2 400 EUR s příslušenstvím, představující nárok na kompenzaci za zpoždění letu. Výrokem I. elektronického platebního rozkazu obvodního soudu bylo vedlejší účastnici uloženo zaplatit stěžovatelům částku ve výši 2 400 EUR se zákonným úrokem z prodlení, a výrokem III. jí bylo uloženo nahradit stěžovatelům náklady řízení ve výši 25 179 Kč. Proti výroku III. elektronického platebního rozkazu vedlejší účastnice podala odvolání. Usnesením Městského soudu v Praze byl nákladový výrok změněn tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Městský soud stěžovatelům současně uložil nahradit vedlejší účastnici náklady odvolacího řízení ve výši 1 657,70 Kč.

Stěžovatelé především v ústavní stížnosti uvádějí, že městský soud vydal rozhodnutí, aniž by měli možnost se k odvolání vedlejší účastnice vyjádřit, neboť jim nebylo doručeno ani jinak dáno na vědomí. Domáhají se zrušení usnesení městského soudu, neboť se domnívají, že jím byla porušena jejich ústavně zaručená práva, zejména právo na soudní ochranu.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 25.10.2016 09:00 do: 25.10.2016 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 251/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Ing. Jiří Zemánek CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost směřující proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. ledna 2015, č. j. 68 C 46/2012-84, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 1.
Stručná charakteristika: Porušení práva na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů: Ing. P. M., JUDr. V. K., Ing. R. K., a P. P., všichni zastoupeni Mgr. Janou Wranikovou, advokátkou.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobci (stěžovatelé) domáhali po žalovaném (vedlejší účastník řízení) zaplacení částky celkem ve výši 26.335 Kč s příslušenstvím z důvodu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Žalobu postavili na tom, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemku v žalobě blíže specifikovaného, který byl zařazen do sítě místních komunikací poté, co na něm byla bez jejich vědomí a souhlasu vybudována místní komunikace III. třídy. Obvodní soud pro Prahu 1 dospěl k závěru, že žalovaný není v dané věci pasivně legitimován, neboť předmětný pozemek, který je zařazen do komunikací III. třídy, slouží k obecnému užívání obyvatelům. Obvodní soud pro Prahu 1 vyšel při rozhodování z usnesení Ústavního soudu ze dne 30. července 2013 sp. zn. I. ÚS 2496/11, podle něhož není v takovém případě rozhodující vztah vlastnický, nýbrž uživatelský a tedy bezdůvodné obohacení je nucen vydat ten, kdo se bezprostředně obohacuje, což ovšem není případ žalovaného.

Stěžovatelé především nesouhlasí se závěrem Obvodního soudu pro Prahu 1 o nedostatku pasivní věcné legitimace. Poukaz Obvodního soudu pro Prahu 1 na usnesení sp. zn. I. ÚS 2496/11 je podle stěžovatelů nesprávný, neboť závěry z něj vyplývající byly Obvodním soudem pro Prahu 1 nesprávně interpretovány. S ohledem na skutečnost, že se Obvodní soud pro Prahu 1 odchýlil od existující judikatury, odporuje jeho rozhodnutí principu legitimního očekávání. Stěžovatelé se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhají zrušení rozsudku obvodního soudu, neboť se domnívají, že jím bylo porušeno jejich ústavně zaručené právo na spravedlivý proces a právo na ochranu vlastnictví.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 26.10.2016 14:30 do: 26.10.2016 15:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 2499/15
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Lichovník
Návrh na přezkoumávané akty: proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. Ncp 2552/2014-103 ze dne 21. května 2015 a proti postupu Obvodního soudu pro Prahu 1 v řízení vedeném pod sp. zn. 40 C 7/2012
Stručná charakteristika:  Právo na spravedlivý proces a zákonného soudce Věcná příslušnost soudu
Označení navrhovatelů:  Městská část Praha 1
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka podala u Obvodního soudu pro Prahu 1 žalobu o nahrazení projevu vůle vedlejších účastníků k uzavření dohody – změny prohlášení vlastníka budovy a na ni navazující dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a dohody o narovnání a změně spoluvlastnických podílů na společných částech domu a na pozemku. Podpisem změny prohlášení vlastníka všemi vlastníky jednotek v domě mělo být napraveno nesprávné vymezení jedné z bytových jednotek a v důsledku toho i podílů všech vlastníků bytových jednotek na společných částech domu a pozemku, dosud chybně zaznamenaných v katastru nemovitostí, tak, aby tyto údaje odpovídaly skutečnému stavu. Vedlejší účastníci jakožto členové společenství odmítli podepsat příslušné dohody, neboť prosazovali jiné řešení vzniklé situace, proto se stěžovatelka obrátila na soud. Obvodní soud pro Prahu 1 vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili k postupu soudu dle § 104a odst. 2 občanského soudního řádu., tj. předložení věci Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Stěžovatelka s názorem obvodního soudu, že by měl být k projednání sporu krajský soud, nesouhlasila. Vrchní soud však následně příslušnost krajského soudu konstatoval a jako místně příslušný určil Městský soud v Praze.

Stěžovatelka vrchnímu soudu vytýká, že nereagoval na její argumentaci stran věcné příslušnosti okresního soudu. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení usnesení vrchního soudu, neboť se domnívá, že jím bylo porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces a na zákonného soudce.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 26.10.2016 15:00 do: 26.10.2016 15:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1377/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Lichovník
Návrh na přezkoumávané akty:  proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 7 To 11/2016-208 ze dne 9. 2. 2016 a usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku č. j. 1 T 73/2010-190 ze dne 15. 12. 2015 ve spojení s návrhem na odklad výkonu trestu odnětí svobody uloženého stěžovateli rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku č. j. 1 T 73/2010-66 ze dne 19. 7. 2010 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. 7 To 239/2010-101 ze dne 3. 9. 2010
Stručná charakteristika:  Právo na spravedlivý proces Náležité odůvodnění rozhodnutí o vazbě
Označení navrhovatelů:  R. H.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel byl rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku uznán vinným ze spáchání trestného činu křivého obvinění podle § 174 odst. 1 trestního zákona účinného do 31. 12. 2009, za což byl pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 9 měsíců, přičemž výkon tohoto trestu mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu 18 měsíců. Zhruba po pěti letech si stěžovatel podal u Okresního soudu ve Frýdku-Místku návrh na povolení obnovy řízení, který byl zamítnut jako nedůvodný. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel stížnost, kterou Krajský soud v Ostravě nedůvodnou zamítl.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že stížnostní soud závažným způsobem porušil jeho právo na obhajobu, garantované čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod již tím, že o jeho stížnosti bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání, ač mělo být naopak rozhodnuto v zasedání veřejném. Tím byly dle jeho názoru rovněž porušeny zásady veřejnosti, ústnosti a bezprostřednosti, neboť se nemohl k dané věci vyjádřit a být vyslechnut soudem druhého stupně. Obecné soudy dle stěžovatele také nesprávně hodnotily, respektive vůbec nehodnotily důkazy provedené v řízení o návrhu na povolení obnovy a z tohoto hodnocení vyvodily nesprávné právní závěry. Z výše uvedených důvodů se stěžovatel domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů v řízení o povolení obnovy a dále navrhuje, aby mu byl odložen výkon trestu odnětí svobody.