II. senát - veřejné ústní jednání
10. 4. 2012 14:00 - 10. 4. 2012 15:30
Sp. zn.: II. ÚS 1456/11
Soudce zpravodaj: Dagmar Lastovecká
Navrhovatelé: PRECHEZA a.s.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 11. 10. 2010 sp. zn. 40 Co 53/2007, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19.5. 2010 sp. zn. 33 Cdo 4079/2007 a rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 11. 2006 sp. zn. 7 C 58/2000
(právo na spravedlivý proces)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Stěžovatelka je přesvědčena, že rozhodnutím orgánů veřejné moci byla porušena její ústavně zaručená základní práva, a to právo na soudní ochranu a spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, právo zamčené čl. 4 odst. 1 Listiny, který stanoví, že povinnosti mohou být ukládány pouze na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachovám základních práv a svobod, čl. 2 odst. 3, jež stanoví, že každý může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá a právo na spravedlivé řízení podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod. Stěžovatelka uzavřela kupní smlouvu a smlouvu o věcném břemeni, kterou stěžovatelka prodala vedlejšímu účastníkovi nemovitost. Stěžovatelka a vedlejší účastník učinili součástí smlouvy i budoucí nejistou událost, na níž závisí trvání smlouvy, když si ve smlouvě ujednali, že „pro případ, že katastrální úřad zamítne návrh na vklad práva z této kupní smlouvy do katastru nemovitostí, ujednávají si smluvní strany, že okamžikem nabytí právní moci tohoto zamítavého rozhodnutí zaniká i platnost této kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene." Katastrální úřad návrh na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí dle předmětné kupní smlouvy zamítl a dle stěžovatelky tedy zanikl právní vztah založený kupní smlouvou a zanikly tedy i závazkově právní účinky označené kupní smlouvy. Vedlejší účastník následně soudně napadl uzavřenou smlouvu.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
11. 4. 2012 9:00 - 11. 4. 2012 9:15
Sp. zn.: II. ÚS 2873/11
Soudce zpravodaj: Jiří Nykodým
Navrhovatelé: Mgr. R. G., zastoupený JUDr. Pavlem Kortou, advokátem, se sídlem v Ostravě
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. července 2011, č. j. 11 Co 209/2011-246, a usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 19. dubna 2011, č. j. 16 C 313/2006-231.
(Porušení práva na spravedlivý proces)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá porušení práva na spravedlivý proces. Stěžovatel byl jako advokát usnesením soudu ustanoven právním zástupcem žalobce ve sporu o zaplacení nemajetkové újmy způsobenou nezákonným trestním stíháním vedeném proti žalovanému České republice – Ministerstvu spravedlnosti. Stěžovatel napadá soudní rozhodnutí o odměně advokáta. Vychází z toho, že všechny náklady byly řádně vyúčtovány, což bylo potvrzeno i v usneseních, jimiž byla stěžovateli přiznána záloha. Jako překvapivé hodnotí stěžovatel již rozhodnutí soudu prvního stupně, který výši odměny nepodřadil pod § 7 advokátního tarifu, nýbrž zcela v rozporu s dosavadní judikaturou pod § 9 odst. 4 advokátního tarifu. Toto extrémní vybočení soudu prvního stupně sice napravil odvolací soud, současně však zaujal dle stěžovatele zcela nepředvídatelný právní názor, že u sporů o zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona o odpovědnosti státu nelze vycházet při výpočtu odměny z celé žalované částky, nýbrž jen z částky, kterou lze považovat za důvodnou z hlediska hmotného práva.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
11. 4. 2012 15:45 - 11. 4. 2012 16:15
Sp. zn.: I. ÚS 216/09
Soudce zpravodaj: František Duchoň
Navrhovatelé: stěžovatel M. P., zast. JUDr. Ivo Koulou, advokátem se sídlem Teplice, Masarykova 668/29
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 11. 2008, čj. 25 Cdo 1208/2006 - 72
(Náhrada škody za průtahy v řízení podle zákona č. 82/1998 Sb.)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Stěžovatel uvádí, že bylo rozhodnutím soudu porušeno jeho právo na soudní ochranu a spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1, 3 Listiny základních práv a svobod.  Rozsudkem Nejvyššího soudu bylo zamítnuto dovolání stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, kterým zmíněný odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Teplicích. Ten zamítl stěžovatelovu žalobu proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti (vedlejší účastník řízení) na zaplacení náhrady škody ve výši 232.631,30 Kč s příslušenstvím. Věcně se v daném sporu jednalo o žalobu stěžovatele na náhradu škody, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Teplicích ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., tedy průtahy v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Ty vedly k tomu, že musel své bývalé manželce vyplatit o tuto částku více, než kdyby byl soud rozhodl bez průtahů. Úvahu soudů o neexistenci újmy v souvislosti s nárůstem ceny nemovitostí v čase, současně s nárůstem částky na vyrovnání podílů, považuje za irelevantní, neboť cena předmětných nemovitostí by rostla i v případě neexistence uvedeného soudního řízení a průtahů s ním spojených. Bez uvedených průtahů by však nedošlo k růstu výše náhrady na vyrovnání podílů. Podle stěžovatele příčinná souvislost mezi průtahy a vznikem shora popsané újmy plyne tedy nejen z časové posloupnosti, ale zejména z té skutečnosti, že bez vzniku průtahů by mu popsaná újma nevznikla.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
12. 4. 2012 10:00 - 12. 4. 2012 10:30
Sp. zn.: III. ÚS 2954/11
Soudce zpravodaj: Jan Musil
Navrhovatelé: J. K.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 7 T 114/2007 ze dne 2. 12. 2009, usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 23 To 102/2010 ze dne 30. 4. 2010 a usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 8 Tdo 351/2011 ze dne 4. 5. 2011
(spravedlivý proces, rozhodování o náhradě škody v adhezním trestním řízení)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

Stěžovatel se domáhá zrušení označených rozhodnutí obecných soudů, neboť jimi mělo dojít k porušení jeho základního práva na spravedlivý proces, garantovaného článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a mělo být porušeno rovněž ustanovení článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatel v odůvodnění ústavní stížnosti opakuje své námitky ke skutkovým zjištěním nalézacího soudu, které uplatnil již v rámci opravných prostředků v trestním řízení. Stěžovatel byl uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1, odst. 3 tehdy platného zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona. Stěžovatel měl srazit poškozeného ze schodů a ten na následné zdravotní komplikace zemřel. Za tento trestný čin byl stěžovatel odsouzen k trestu odnětí svobody na tři roky, jehož výkon byl podmíněně odložen na pětiletou zkušební dobu, a k povinnosti zaplatit náhradu škody rodině poškozeného. Stěžovatel popírá, že by se s poškozeným fyzicky střetl – došlo prý jen ke slovní výměně názorů. Poukazuje na skutečnost, že v trestním řízení nebyl zjištěn žádný přímý svědek události. Poškozený nebyl k průběhu události policií nikdy vyslechnut, ačkoli mezi incidentem a úmrtím poškozeného uplynuly dva měsíce. Obecné soudy svá skutková zjištění opírají toliko o nepřímé důkazy – výpovědi svědků, jimž měl poškozený sdělit, že jej stěžovatel shodil ze schodů. Obecné soudy dle názoru stěžovatele dostatečně nepřihlédly k tomu, že sdělené skutečnosti byly svědky emotivně interpretovány. Tvrzení svědků jsou dle názoru stěžovatele v rozporu se závěry znaleckého posudku z oboru soudního lékařství.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
12. 4. 2012 11:45 - 12. 4. 2012 12:15
Sp. zn.: II. ÚS 1911/11
Soudce zpravodaj: Stanislav Balík
Navrhovatelé: Energy Concept CZ, s. r. o. Klimentská 1216/46, Praha
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze čj 13 Cm 375/2010-29, ze dne 24. ledna 2011 a usnesení Vrchního soudu v Praze čj. 8 Cmo 100/2011-39, ze dne 12. dubna 2011
(právo na spravedlivý proces)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Stěžovatelé se domáhají zrušení označených rozhodnutí obecných soudů s odůvodněním, že jimi bylo zasaženo do jejich práva na soudní ochranu, zakotveného v čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Městský soud v Praze na návrh žalobce Raiffeisenbank, a. s., vydal směnečný platební rozkaz, jímž uložil stěžovatelům zaplacení finanční částky žalobci. Proti tomuto směnečnému platebnímu rozkazu podali oba stěžovatelé prostřednictvím svého právního zástupce námitky, které byly soudu zaslány elektronicky, a to pomocí formuláře elektronické podatelny dostupné na internetových stránkách www.justice.cz . Městský soud v Praze námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu odmítl s tím, že podání stěžovatelů neobsahovala žádné výhrady jak proti směnce, tak proti existenci směnečného závazku, stěžovatelé v nich nijak nezpochybňovali svůj dluh vůči žalobci či platnost směnky. Stěžovatelé trvají na tom, že podali proti směnečnému platebnímu rozkazu řádně odůvodněné námitky, které však chybou v systému e-podatelny byly soudu doručeny neúplné. Uvedené přitom nemělo být přičítáno k tíži stěžovatelů, neboť chyba zřejmě nespočívala na jejich straně. K prokázání svého tvrzení stěžovatelé k odvolání připojili náhledy podání, vygenerované v systému e-podatelny.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
12. 4. 2012 15:00 - 12. 4. 2012 15:30
Sp. zn.: II. ÚS 2979/10
Soudce zpravodaj: Stanislav Balík
Navrhovatelé: LEGIOS, a.s. se sídlem v Praze 4, Doudlebská 1699/5
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti příkazům k prohlídce jiných prostor a pozemků Okresního soudu v Lounech č. j. 0 Nt 1006/2010-5 ze dne 11. října 2010 a č. j. 0 Nt 1007/2010-5 ze dne 11. října 2010 a proti zásahům Policie České republiky, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, expozitura Ústí nad Labem,
(prohlídka jiných prostor a pozemků)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Stěžovatelka se domáhá zrušení uvedených příkazy k prohlídce jiných prostor a pozemků a zakázal policejnímu orgánu pokračovat v porušování jejích ústavně zaručených práv a přikázal mu obnovit stav před porušením. Stěžovatelka poukazuje na to, že příkazy k prohlídce byly vydány ve fázi prověřování, tj. před zahájením trestního stíhání konkrétní osoby jako obviněné, a odvolává se na judikaturu Ústavního soudu, v níž se konstatuje, že se soud musí důsledně zabývat splněním podmínek neodkladnosti, resp. neopakovatelnosti úkonu a úvahy k vydání příkazu musí náležitě promítnout do odůvodnění rozhodnutí. Předmětné příkazy podle stěžovatelky neobsahují žádné odůvodnění neodkladnosti či neopakovatelnosti nařízených prohlídek, dokonce ani obecný odkaz na příslušná ustanovení trestního řádu, a trpí tak závažnou vadou, která se dotýká jejích ústavně zaručených práv, a to čl. II odst. 2 Listiny základních práv a svobod, či čl. XI odst. 1 a 4 Listiny, čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Příkazy podle ní rovněž neuvádějí žádné konkrétní podezření na trestnou činnost, která je vyšetřována, nespecifikují, k jakému období se má tato trestná činnost vztahovat. Odůvodnění příkazů je velmi obecné a nevyplývá z nich potřeba zajistit dokumenty potřebné pro trestní řízení právě prohlídkou jiných prostor, když není zřejmé, proč nelze použít jiných způsobů dle trestního řádu pro opatření věcí důležitých pro trestní řízení.