Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled ústních jednání pro 38. týden roku 2010

V tomto týdnu se koná 6 jednání.

 II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
21. 9. 2010 9:30
- 21. 9. 2010 10:00
Sp. zn.: II. ÚS 2193/10
Soudce zpravodaj: Eliška Wagnerová
Navrhovatelé: RS residence s. r. o., IČ 27175658, se sídlem Olšanská 2643/1a, Praha 3, zast. Mgr. Pavlem Halounem, advokátem, se sídlem Španělská 2, Praha 2
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 5. 2010 č. j. Ncp 1102/2010-77
(spravedlivý proces)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

Stěžovatelka spatřuje porušení svých základních práv v tom, že Vrchní soud rozhodl o jí podané námitce věcné nepříslušnosti krajského soudu v rozporu se zákonem, když se sice ztotožnil s jejím tvrzením, že postoupení pohledávky nemá na věcnou příslušnost vliv, nicméně dospěl k závěru, že předmětná pohledávka vznikla mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti. Tento závěr je dle stěžovatelky chybný a neodpovídá skutečnosti ani žádným doloženým důkazům a podkladům. Dle stěžovatelky byly obě smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy uzavřeny v režimu občanského zákoníku osobou., která není a ani nikdy netvrdila, že by byla podnikatelem. Proto, s ohledem na výše uvedené, stěžovatelka navrhuje, aby Ústavní soud v záhlaví citované rozhodnutí Vrchního soudu v Praze svým nálezem zrušil.

 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
21. 9. 2010 14:00
- 21. 9. 2010 14:30
Sp. zn.: I. ÚS 1357/10
Soudce zpravodaj: Vojen Güttler
Navrhovatelé: Karel Kuś
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 2. 2010, č. j. 9 Co 118/2010-38
(doručení exekučního titulu)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Na majetek stěžovatele byla z rozhodnutí okresního soudu uvalena exekuce. Stěžovatel neuspěl ani u soudu odvolacího, přičemž uvádí, že se na odvolací soud obrátil s popřením správnosti doručení exekučního titulu, poněvadž se v době jeho doručování nezdržoval na doručovací adrese, ale byl na letní dovolené. Stěžovatel také poukázal na to, že se platbou k rukám exekutora nezbavil práva odvolat se proti usnesení o nařízení exekuce; platbu provedl s výhradou a jen z toho důvodu, aby omezil účinky nařízení exekuce. Odvolací soud přesto usnesení o nařízení exekuce jako věcně správné potvrdil, aniž by – podle stěžovatele -provedl jakékoli šetření o pravdivosti odvolacích námitek či aniž by provedl dokazování dle stěžovatelem navržených důkazů. Stěžovatel tvrdí, že tímto rozhodnutím a řízením, které mu předcházelo, bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu a na spravedlivé projednání věci.

 

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
21. 9. 2010 14:30
- 21. 9. 2010 15:30
Sp. zn.: Pl.ÚS 22/09
Soudce zpravodaj: Vlasta Formánková
Navrhovatelé: Nejvyšší soud ČR, Burešova 20, Brno
Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Přezkoumávané akty: návrh Nejvyššího soudu České republiky na zrušení ustanovení § 80 odst. 5 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), v textu: "nesmí zastupovat účastníky soudního řízení nebo jako zmocněnec poškozeného nebo zúčastněné osoby v soudním nebo správním řízení, s výjimkou zákonného zastoupení a případů, v nichž půjde o zastupování dalšího účastníka řízení, v němž je účastníkem i sám soudce"
(návrh kárného senátu Nejvyššího soudu ČR na zrušení ustanovení § 80 odst. 5 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb. o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů ( zákon o soudech a soudcích))
I. poschodí, senátní místnost č. 152

Rozhodnutím kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci bylo rozhodnuto v kárném řízení proti soudci, JUDr. M. N. tak, že kárně obviněný je vinen tím, že v rozporu s ustanovením § 80 odst. 5 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 6/2002 Sb.) přijal zmocnění k nahlížení do soudních spisů a následně do těchto spisů i nahlížel, čímž zaviněně porušil povinnosti soudce a ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování. Za to mu bylo uloženo podle § 88 odst. 1 písm. a) zák. č. 6/2002 Sb. kárné opatření - důtka. Proti tomuto rozhodnutí podal kárně obviněný v zákonné lhůtě odvolání. Kárný senát Nejvyššího soudu České republiky projednal tuto věc při ústním jednání konaném dne 27. května 2009 a rozhodl tak, že se kárné řízení přerušuje a věc se předkládá Ústavnímu soudu, neboť má Kárný senát za to, že ustanovení § 80 odst. 5 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb. v části textu „nesmí zastupovat účastníky soudního řízení nebo jako zmocněnec poškozeného nebo  účastněné osoby v soudním nebo správním řízení, s výjimkou zákonného zastoupení a případů, v nichž půjde o zastupování dalšího účastníka řízení, v němž je účastníkem i sám soudce", je v rozporu s ústavním pořádkem. Dovozuje totiž, že z ústavních zákonů nevyplývá, že by soudce byl omezen v právu „zastupovat účastníky soudního řízení nebo jako zmocněnec poškozeného nebo zúčastněné osoby v soudním nebo správním řízení". Avšak právní norma nižší právní sily, tj. v tomto případě zákon, nemůže takto rozšiřovat okruh činností daných právními normami vyšší právní síly, tj. Ústavou v čl. 82 odst. 3 a Listinou v čl. 44 větě první před středníkem, kteréžto normy mají stejnou právní sílu. Kárný senát Nejvyššího soudu proto navrhuje zrušení citovaného ustanovení.

 

 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
22. 9. 2010 8:30
- 22. 9. 2010 9:00
Sp. zn.: I. ÚS 869/10
Soudce zpravodaj: Ivana Janů
Navrhovatelé: Ing. Viera Koubová, zast. JUDr. Petrem Vaňkem, advokátem, Na Poříčí 12, Praha 1
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2009, sp.zn. 21 Cdo 273/2009
(odmítnutí dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze, úhrada nákladů řízení)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Stěžovatelka podala dovolání proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, avšak Nejvyšší soud v odůvodnění napadeného usnesení uvedl, že dovolání stěžovatelky není přípustné, neboť námitky uplatněné stěžovatelkou nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu, ale dovolacích důvodů podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu. Podle stěžovatelky je nesprávný závěr Nejvyššího soudu, že skutečnost postižení řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, popř. že rozsudek odvolacího soudu eventuálně vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, nezakládá přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu. Stěžovatelka uvádí, že její podání bylo přípustné a Nejvyšší soud jej tedy nemohl odmítnout tak, jak uvedl ve svém odůvodnění. Tím, že Nejvyšší soud odmítl dovolání a nerozhodl o dovolání po stránce věcné, měl dle stěžovatelky znemožnit řádné přezkoumání rozsudku odvolacího soudu a porušit tak právo garantované čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

 

 

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
22. 9. 2010 13:30
- 22. 9. 2010 13:40
Sp. zn.: II. ÚS 860/10
Soudce zpravodaj: Jiří Nykodým
Navrhovatelé: Bytostav Poruba, a. s., zastoupená JUDr. Hanou Reclíkovou
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Zrušení příkazu státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě sp. zn. 1 KZN 4281/2009 ze dne 26. ledna 2010
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Ústavní stížností se stěžovatelka – právnická osoba - domáhá zrušení v záhlaví označeného příkazu, jímž byla nařízena prohlídka jiných prostor, a to sídla stěžovatelky, za účelem zajištění stacionárních a přenosných počítačů. Stěžovatelka dovozuje, že vydáním napadeného příkazu došlo k porušení jejích základních práv a svobod zakotvených v čl. 10 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a 4, čl. 12 a čl. 13 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatelka v ústavní stížnosti poukazuje na to, že podle právních názorů obsažených v nálezech Ústavního soudu musí být prohlídka jiných prostor v trestním řízení ve fázi před zahájením trestního stíhání konkrétní osoby provedena toliko jako úkon neodkladný či neopakovatelný. Tuto okolnost sice napadený příkaz v odůvodnění uvádí, avšak podle stěžovatelky nedostatečně. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí totiž podle stěžovatelky vyplývá, že orgány činné v trestním řízení nevědí, jaké důkazy mají být zjištěny a následně zajištěny.

 

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
22. 9. 2010 13:45
- 22. 9. 2010 13:55
Sp. zn.: II. ÚS 1617/10
Soudce zpravodaj: Jiří Nykodým
Navrhovatelé: Věra Kourková, zatoupená Mgr. Petrem Noskem, advokátem
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 5. prosince 2006, sp. zn. 12 C 199/2005, a proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. března 2010, sp. zn. 49 Co 61/2007
Návrh na uhrazení náhrady škody za ztrátu na výdělku.
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Stěžovatelka namítá porušení svého základního práva na spravedlivý proces, neboť v řízení před obecnými soudy uplatnila proti vedlejšímu účastníkovi (správci konkurzní podstaty), nárok na zaplacení částky 104.192 Kč z titulu náhrady škody za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Tato náhrada jí byla poskytována do března 2004 a od dubna jí přestala být vyplácena s odůvodněním, že jí přiznaný částečný invalidní důchod není v příčinné souvislosti s nemocí z povolání. Okresní soud v Jihlavě její žalobu zamítl, neboť po provedeném dokazování dospěl k závěru, že částečná invalidita stěžovatelky není v příčinné souvislosti s nemocí z povolání. Proti tomuto rozsudku podala stěžovatelka odvolání ke Krajskému soudu v Brn, který rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, avšak z jiných důvodů, než tak učinil soud prvního stupně. Odvolací soud dovodil, že vedlejší účastník není v této věci věcně pasivně legitimován. S jeho závěry však stěžovatelka nesouhlasí a v postupu obecných soudů spatřuje odepření spravedlnosti a to zejména i s ohledem na povahu uplatněného nároku.