Ústavní soud posoudí práva spotřebitelů

18.01.2010

Ústavní soud, Brno, 15. ledna 2010

Městský soud v Brně doručil dne 7. ledna 2010 Ústavnímu soudu návrh

na zrušení části ustanovení § 40a zákona č. 40/1964 Sb., občanský

zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to slova „§ 55" ve větě první

citovaného ustanovení, a ustanovení § 55 odst. 2 občanského zákoníku,

která jsou podle něj v rozporu s ústavním pořádkem. Pod spisovou

značkou Pl. ÚS 1/10 projedná návrh plénum Ústavního soudu a soudcem

zpravodajem byl určen JUDr. Vojen Güttler.

 

Podle výše

uvedeného §40a se považuje právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je

takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá (tzv.

relativní neplatnost). Právní úprava spotřebitele ale může vést, podle

argumentace Městského soudu v Brně, k naplnění jejího účelu (a tedy

důvodu, proč tato úprava vlastně vůbec vznikla) pouze tehdy, pokud je

porušení zákonných zákazů obsažených v napadených ustanoveních spojeno s

absolutní neplatností (neplatností, která nastává přímo ze zákona a

není vázána na další jednání spotřebitele).

 

Spotřebitelské

smlouvy v České republice obsahují pravidelně ujednání, které zbavuje

spotřebitele například práva určit si, který závazek má být poskytnutým

plněním uhrazen. V praxi to znamená, že spotřebitelé, kteří nejsou

schopni uhradit dodavateli celou dlužnou částku, ale poskytují plnění

postupně, se tak dostávají do situace, kdy sice na svůj dluh platí,

celková dlužná částka se však nesnižuje.

 

Spojení

porušení ustanovení § 55 a § 56 občanského zákoníku s relativní

neplatností nemůže podle Městského soudu v Brně dostát požadavku na

právní jistotu a předvídatelnost ve spotřebitelských vztazích. Podle čl.

1 odst. 2 Ústavy platí, že Česká republika dodržuje závazky, které pro

ni vyplývají z mezinárodního práva. Transpozice evropských směrnic na

ochranu spotřebitele byla ale podle argumentace městského soudu

provedena v rozporu s požadavky komunitárního práva EU, které se Česká

republika jako členský stát EU zavázala ctít a dodržovat a nesprávnou

transpozicí směrnic na ochranu spotřebitele své závazky porušuje.

 

 

Městský

soud v současné době projednává případ, který se vztahuje k výše

uvedeným ustanovením zákona, a podle jeho názoru je právní úprava, která

stanoví relativní neplatnost spotřebitelských smluv v rozporu s

principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty a porušuje závazky,

které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodních smluv (čl. 1 odst.

1, odst. 2, Ústavy, čl. 1 Listiny).

 

„Ústavní soud

posuzuje na návrh obecného soudu ústavnost napadených ustanovení

občanského zákoníku. Nebude se zabývat konkrétním případem, který

městský soud řeší,“ uvedl generální sekretář Ústavního soudu Tomáš

Langášek. „Nepochybně však závěr Ústavního soudu o ústavnosti či

neústavnosti napadeného ustanovení zákona ovlivní výsledek sporu, který

řeší Městský soud v Brně“, doplnil Langášek.

 

V projednávaném

případu u Městského soudu v Brně si žalovaná od žalobce půjčila

finanční prostředky v celkové výši 23.282,-KČ, do doby sesplatnění úvěru

uhradila na splátkách 22.400,-Kč. Tyto platby byly na jistinu

započítány pouze v částce 3.986,04 Kč a ke dni sesplatnění úvěru činil

závazek žalované na jistině 19.295,96 Kč. Tato jistina se nadále úročila

úrokem ve výši 29,04% ročně. Po sesplatnění uhradila žalovaná celkem

částku 8.376,-Kč (6.376,-Kč do podání žaloby a 2.000,-Kč po podání

žaloby), přesto však dluží žalobci na jistině stále celou částku

19.295,96 Kč. Celá tato částka se po celou dobu úročí úrokem ve výši

29,04% ročně. Žalovaná chtěla svůj dluh vůči žalobci v rámci

oddlužovacího plánu a v návaznosti na to požádala žalobce o povolení

splátek dluhu ve výši 1.000,-Kč měsíčně, které by byly přednostně

použity na umořování jistiny a teprve po celkovém doplacení jistiny na

úroky. Žalobce s tímto postupem nesouhlasil.

 

 

Jana Pelcová, tisková mluvčí, tel.: 542 161 026

jana.pelcova@usoud.cz