Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavního soudu pro 15. kalendářní týden roku 2024

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 09.04.2024 09:00 do: 09.04.2024 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 35/23
Jednací místnost:  sněmovna
Soudce zpravodaj: Mgr. Daniela Zemanová
Návrh na přezkoumávané akty:  Návrh na zrušení čl. I bodů 2, 5, 6, 7, 17 a 20 a čl. II nařízení vlády č. 433/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů
Označení navrhovatelů:  skupina senátorů Senátu Parlamentu ČR
Typ řízení:  Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Skupina 23 senátorů se návrhem domáhá zrušení výše vymezených ustanovení nařízení vlády č. 433/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů. Tvrdí, že napadenými ustanoveními došlo k překročení zákonného zmocnění k vydávání nařízení vlády (čl. 78 Ústavy), a tím k porušení čl. 1 odst. 1 Ústavy zakazujícímu libovůli. Dále tvrdí porušení zásady zákonnosti regulace některých základních práv, konkrétně porušení práva na ochranu zdraví a práva na příznivé životní prostředí a trpí protiústavními vadami jako je chaotičnost, nevyváženost a nepředvídatelnost právní úpravy.

Stávající systém regulace hluku je jako celek nesrozumitelný a nekompaktní, zasloužil by si celkovou odbornou revizi a racionalizaci. Navrhovatelka však s ohledem na složitost a rozsah posuzované věci navrhuje pouze zrušení těch ustanovení nařízení č. 433/2022 Sb., které vedou ke zvýšení hygienických limitů hluku ze silniční a železniční dopravy v chráněných venkovních prostorech staveb.

Nařízení vlády musí být vydáno k provedení zákona a v jeho mezích. Meze zákona byly v případě napadených ustanovení překročeny. Meze pro nařízení vlády podle navrhovatelky plynou ze zákona o ochraně veřejného zdraví, podle kterého je předmětem zákonné úpravy snižování hluku, nikoli jeho zvyšování, ochrana veřejného zdraví nikoli jeho ohrožování a zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva nikoli jeho zhoršování. Podle zákona je pravomoc jednotlivých ministerstev vymezena cílem snižování hluku.

Hygienické limity a požadavky, které upraví prováděcí právní předpisy vydané podle tohoto zákona, Ministerstvo zdravotnictví stanoví na základě hodnocení zdravotních rizik, avšak k žádnému hodnocení rizik nedošlo. Argumentace Ministerstva zdravotnictví uvedená v důvodové zprávě není podložena konkrétními daty. Podle navrhovatelky též nebyly v připomínkovém řízení vypořádány připomínky veřejného ochránce práv. Ustanoveními došlo k enormnímu, až několikanásobnému navýšení povolené hlučnosti oproti předchozím limitům. Ustanovení rozšířila okruh staveb, na které se zvýšené limity budou vztahovat, došlo k zavedení nových zvýšených limitů pro tzv. „staré stavby“ v podstatě odpovídající limitům pro tzv. starou hlukovou zátěž. Došlo též ke zrušení specifického limitu v ochranném pásmu drah. Není zřejmé, kolik kilometrů dopravních staveb bude nově spadat pod zvýšený limit odpovídající limitu staré hlukové zátěže, navrhovatelka ale předpokládá, že půjde až o 80 % všech dopravních staveb. Považuje za vadu napadeného předpisu, že v připomínkovém řízení nebyl přehled těchto staveb předložen. Zvýšením hlukových limitů bez provedení jakýchkoliv jiných opatření vedoucích ke snižování hlučnosti a rozšířením rozsahu tímto pokrytých dopravních staveb vláda zásadním způsobem omezila právní rámec umožňující požadovat a vynucovat opatření k provádění protihlukových opatření. Důsledkem nařízení č. 433/2022 Sb. je též faktické zvýšení povolené hlučnosti v chráněných vnitřních prostorech staveb. Zvýšení přípustných limitů hlukové zátěže má nepříznivý dopad na veřejné zdraví, navrhovatelka odkazuje na doporučení Světové zdravotnické organizace.

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 09.04.2024 09:30 do: 09.04.2024 10:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 10/24
Jednací místnost:  sněmovna
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. PhDr. Jan Wintr Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 3013/2022-1232 ze dne 14. 3. 2023, rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 19 Co 33/2022-1138 ze dne 25. 5. 2022 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. 28 C 417/2018-1009 ze dne 30. 9. 2021.
Stručná charakteristika:  právo na spravedlivý proces, právo vlastnit majetek
Označení navrhovatelů:  F.V.L.S. a H.A.L.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelé se žalobou před civilními soudy domáhali vyklizení nemovitých věcí v katastrálních územích Hájek u Uhříněvsi, Královice a Uhříněves v Praze, případně určení vlastnického práva ke sporným nemovitostem nebo náhrady za sporné nemovitosti. Stěžovatel a) tvrdí, že sporné nemovitosti vlastní, neboť je univerzálním dědicem F. J. II. L. (zůstavitele). Stěžovatel b) tvrdí, že mu k nim jako nynější hlavě L.  knížectví náleží požívací práva odvozená z jejich vlastnictví stěžovatelem a). V katastru nemovitostí je jako vlastník sporných nemovitostí zapsán stát. Žalováni byli proto vedlejší účastníci, neboť jsou s nimi příslušní hospodařit a vystupují za stát v soukromoprávních vztazích.

Stěžovatelé v žalobě tvrdili, že sporné nemovitosti v roce 1945 stát fyzicky ovládl, ale neměl k tomu právní důvod, a jejich vlastníkem tak zůstal až do své smrti zůstavitel. Dekret presidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa (dekret), se podle nich nevztahoval na zůstavitele, ani na sporné nemovitosti.

Vedlejší účastníci oponovali, že stát ke sporným nemovitostem nabyl vlastnické právo nabytím účinnosti dekretu, a vlastnictví proto nemohlo přejít na stěžovatele. Doložili to vyhláškou Okresního národního výboru v Olomouci ze dne 31. 7. 1945 (konfiskační výměr), kterou byl zůstavitel označen za osobu německé národnosti podle § 1 odst. 1 písm. a) dekretu.

Civilní soudy rozhodnutími uvedenými v záhlaví žalobě stěžovatelů (ani opravným prostředkům) nevyhověly. 

Stěžovatelé namítají, že tím soudy porušily jejich ústavně zaručená základní práva, mimo jiné právo na spravedlivý proces, právo vlastnit majetek a právo na ochranu soukromí a rodinný život.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 09.04.2024 14:00 do: 09.04.2024 14:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 3182/23
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti výroku II. rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2023, č. j. 102 Co 5/2023-328.
Stručná charakteristika:  náklady řízení
Označení navrhovatelů:  V. H.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Krajský soud v Praze stanovil v nákladovém výroku vedlejší účastnici povinnost zaplatit stěžovateli na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 52 393 Kč a na náhradě nákladů odvolacího řízení 51 394 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám stěžovatelovy advokátky (výrok II.). Při stanovení odměny advokáta přitom vycházel z § 151 odst. 2 o. s. ř. a určil ji paušálně ve výši 40 000 Kč v řízení před soudem prvního stupně a ve stejné výši v řízení před soudem odvolacím. Stěžovatel v ústavní stížnosti vznesl otázku ústavněprávních limitů paušálního určení nákladů řízení podle § 151 odst. 2 o.s.ř.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 09.04.2024 14:30 do: 09.04.2024 15:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 3085/23
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Milan Hulmák Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2023 č. j. 33 Cdo 2324/2023-329.
Stručná charakteristika:  Právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů:  Společenský dům, s. r. o., zast. Mgr. Miroslavem Kyprým, advokátem
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

O dovolání stěžovatelky rozhodl Nejvyšší soud napadeným usnesením tak, že ho odmítl pro neodstraněné vady podle § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. Stěžovatelka podle něj nevymezila předpoklady přípustnosti dovolání taxativně uvedené v § 237 o. s. ř.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že jelikož nezná veškerou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, v dovolání z procesní opatrnosti uvedla, že podle ní dovoláním napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, popř. má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Stěžovatelka má za to, že právní otázku, která dosud nebyla řešena, specifikovala v odstavcích 5 až 8 dovolání, kde současně i uvedla, v čem spočívá nesprávnost právního posouzení ze strany krajského soudu. K tomu stěžovatelka upřesnila, že její námitky spočívaly v tom, že krajský soud na skutkový stav ze dne 6. 10. 1995 aplikoval zákon č. 222/1994 Sb. nikoliv ve znění, kdy práva a povinnosti vznikly (dne 6. 10. 1995), nýbrž ve znění počínaje dnem 1. 7. 1998, ačkoliv zákon pravou retroaktivitu neupravoval. Přestože v odst. 4 dovolání právní otázka dosud neřešená sice chybí, materiálně uvedena je, v navazujících odstavcích. Stěžovatelka namítá, že postup Nejvyššího soudu spočívající v odmítnutí dovolání pro vady, byl ryze formalistický.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 10.04.2024 13:30 do: 10.04.2024 14:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II.ÚS 237/24
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Pavel Šámal Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. prosince 2023 sp. zn. 6 Tz 102/2023, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 13. ledna 2023 sp. zn. 16 Nt 6351/2022 a usnesení Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Inspektorátu cizinecké policie Praha – Ruzyně, ze dne 15. prosince 2022 č. j. CPR-33958-43/TČ-2022-930520
Stručná charakteristika:  právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů:  obchodní společnost IP w BTCb solutions, s. r. o., zastoupena JUDr. Václavem Cidlinou, advokátem
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Usnesením policejního orgánu bylo podle § 81a trestního řádu za použití § 80 a § 81 trestního řádu rozhodnuto o vydání zajištěných finančních prostředků ve výši 49 000 Kč poškozené. Stížnost stěžovatelky proti tomuto usnesení byla shora označeným usnesením obvodního soudu podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítnuta jako nedůvodná. Z odůvodnění rozhodnutí obvodního soudu se toliko podává, že bylo zjištěno, že finanční prostředky byly na účet stěžovatelky zaslány z účtu poškozené a že podezření ze spáchání trestné činnosti je doloženo důkazy založenými ve spisu a nejsou žádné důkazy, které by svědčily o opaku.  Proti usnesení obvodního soudu podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1 trestního řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch stěžovatelky, ve které namítl, že obvodní soud porušil zákon v neprospěch stěžovatelky v § 146 odst. 2 písm. a) trestního řádu, neboť státní zástupkyně měla podle citovaného ustanovení předložit stížnost stěžovatelky proti usnesení policejního orgánu k rozhodnutí nadřízenému státnímu zastupitelství, nikoliv obvodnímu soudu podle § 146a odst. 2 trestního řádu. Nejvyšší soud v napadeném usnesení po přezkoumání věci přisvědčil ministru spravedlnosti v tom, že procesní postup, k němuž v posuzované věci došlo, odporuje zákonné úpravě, neboť státní zástupkyně nesprávně přistoupila k předložení stížnosti k rozhodnutí soudu, ačkoliv usnesení policejního orgánu, proti němuž stížnost právnické osoby směřovala, nespadá pod žádné v § 146a odst. 2 trestního řádu taxativně vymezené rozhodnutí.

Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení napadených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených základních práv a svobod zakotvených v čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.04.2024 10:00 do: 11.04.2024 10:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 1929/23
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Josef Fiala CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. června 2023 č. j. 44 To 179/2023-357
Stručná charakteristika:  právo na soudní ochranu, právo na zákonného soudce
Označení navrhovatelů:  O. D.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Obvodní soud pro Prahu 2 zprostil stěžovatele obžaloby pro skutek kvalifikovaný jako zločin těžkého ublížení na zdraví ve stadiu pokusu, v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví, neboť nebylo prokázáno, že skutek je trestným činem. Městský soud v Praze napadený rozsudek zrušil a věc vrátil obvodnímu soudu k novému rozhodnutí. V odůvodnění konstatoval, že úvahy soudu příkře odporují § 2 odst. 6 trestního řádu, který ukládá povinnost hodnotit důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti logickým způsobem. Obvodní soud znovu stěžovatele zprostil obžaloby. Městský soud také druhý rozsudek obvodního soudu zrušil a věc mu vrátil k novému rozhodnutí. Zprošťující rozsudek nebylo možné přijmout, neboť nemá oporu v provedených důkazech, obvodní soud nereagoval na výtky uvedené v prvním zrušujícím usnesení, a ani právnímu hodnocení jednání stěžovatele jako jednání v nutné obraně nic nenasvědčuje, neboť neodpovídá důkazní situaci. Tato situace se ještě jednou opakovala, poté městský soud rozhodnutí zrušil a přikázal věc k projednání jinému senátu.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že rozvrhem práce určený senát obvodního soudu na základě volného hodnocení důkazů dospěl k logickému závěru, že je nutné věc posoudit jako nutnou obranu. Městský soud sice proklamuje, že nechce zasahovat do volného hodnocení důkazů, nicméně vyslovuje se ke skutkovým okolnostem tak, že si průběh skutku utváří, a to bez ohledu na provedené dokazování, a vyžaduje po obvodním soudu, aby akceptoval jím formulované „skutkové vidění věci“ a posoudil jeho jednání jako trestný čin. Postup městského soudu nespočíval v udělování závazných pokynů předvídaných trestním řádem, ale ve vynucování si jediného vidění průběhu činu.