IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 23.04.2024 14:00 do: 23.04.2024 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 1788/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti výroku II. a IV. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2023, č. j. 21 Co 432/2022-315, ve znění opravného usnesení ze dne 19. 4. 2023, č. j. 21 Co 432/2022-320.
Stručná charakteristika: náklady řízení
Označení navrhovatelů: Mgr. P. L.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Podstata posuzované věci spočívá v nesouhlasu stěžovatelky s napadenými výroky rozsudku městského soudu, kterými bylo rozhodnuto o nákladech řízení ve sporu vedeném mezi stěžovatelkou proti žalované vedlejší účastnici (pojišťovně) o zaplacení částky za ztížení společenského uplatnění a náhrady na bolestném v důsledku vážných zranění, které stěžovatelka utrpěla při dopravní nehodě, kterou způsobil řidič osobního vozidla pojištěný u vedlejší účastnice. Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdí, že městský soud porušil její základní práva na ochranu vlastnictví a na soudní ochranu.
V řízení, které předcházelo podání ústavní stížnosti, obvodní soud uložil žalované vedlejší účastnici povinnost zaplatit stěžovatelce částku 1 685 930 Kč a náklady řízení ve výši 50 111,37 Kč. Proti rozsudku obvodního soudu podaly stěžovatelka i vedlejší účastnice řízení (pojišťovna) odvolání (odvolání stěžovatelky směřovalo jen proti výroku o náhradě nákladů řízení). Městský soud rozsudek obvodního soudu ve věci samé potvrdil a nyní napadeným výrokem rozsudek obvodního soudu v jeho výroku II. změnil tak, že výše náhrady nákladů činí 80 120 Kč (opravným usnesením tuto částku snížil na 69 472 Kč) a výrokem IV. uložil vedlejší účastnici řízení povinnost nahradit stěžovatelce náklady odvolacího řízení ve výši 18 149 Kč. K této změně městský soud uvedl, že obvodní soud postupoval správně, vycházel-li při stanovení odměny z tarifní hodnoty z § 9 odst. 4 advokátního tarifu.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 25.04.2024 09:30 do: 25.04.2024 10:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 158/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Zdeněk Kühn Ph.D., LL.M., S.J.D.
Stručná charakteristika: Právo na odůvodnění soudního rozhodnutí; odměna advokáta zastupujícího poškozené v trestním řízení
Označení navrhovatelů: J.K., E. K., V. K., J.K., L.K., S.B., L.B.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Ústavní soud přezkoumal rozhodnutí o náhradě nákladů poškozených vzniklých přibráním zmocněnce v trestní věci. Stěžovatelé jsou rodinní příslušníci motocyklisty, který zemřel při dopravní nehodě způsobené odsouzeným. Okresní soud ve Strakonicích uznal odsouzeného vinným přečinem usmrcení z nedbalosti a uložil mu podmíněně odložený trest. Dále odsouzenému uložil také povinnost podle § 228 odst. 1 trestního řádu nahradit stěžovatelům jako poškozeným nemajetkovou újmu, prvnímu ze stěžovatelů (otci zemřelého) nahradit též škodu. Proti rozsudku okresního soudu se odvolali jak odsouzený, tak stěžovatelé. Krajský soud odvolání odsouzeného a většiny stěžovatelů zamítl. K odvolání prvních dvou stěžovatelů (rodičů zemřelého) pouze částečně zrušil původní výrok o náhradě nemajetkové újmy a znovu rozhodl tak, že výši této náhrady těmto stěžovatelům zvýšil. Ve výsledku tak soudy uložily odsouzenému povinnost nahradit nemajetkovou újmu jednotlivým členům rodiny zemřelého ve výši od 125 000 Kč do 500 000 Kč.
Stěžovatelé se po skončení trestní věci domáhali náhrady nákladů potřebných k uplatnění jejich nároků na náhradu škody a nemajetkové újmy. Okresní soud o jejich návrhu rozhodl usnesením ze dne 30. 8. 2023 č. j. 5 T 21/2022-494. Z původně požadované částky 517 900,50 Kč soud sedmi nynějším stěžovatelům dohromady přiznal jen částku 76 288 Kč (ve výši od 12 919 Kč do 10 090 Kč u jednotlivých stěžovatelů). Proti usnesení okresního soudu se stěžovatelé bránili stížností. Okresní soud podle nich při rozlišování mezi tzv. společnými úhrnnými úkony a samostatnými úkony jejich zmocněnce vykročil z rámce advokátního tarifu. Krajský soud ale stížnost zamítl. K otázce tzv. společných úhrnných úkonů uvedl, že okresní soud správně rozlišoval mezi těmi úkony, které zmocněnec učinil jednorázově pro všechny poškozené a při kterých lze za jediného klienta považovat několik klientů se samostatnými nároky, a samostatnými úkony, které již zmocněnec realizuje vůči každému z poškozených zvlášť. Společné úhrnné úkony jsou podle krajského soudu typicky studium spisu, účast u hlavního líčení či veřejného zasedání, či porada s klienty. U těchto úkonů je proto namístě určit odměnu pouze jednou, bez ohledu na počet poškozených a bez použití § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Samostatné úkony jsou pak například příprava a převzetí zastoupení a uplatnění nároku na náhradu újmy.
Stěžovatelé se ústavní stížností domáhají zrušení usnesení krajského soudu, které podle nich porušilo jejich ústavně zaručená práva podle čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod a rovněž porušilo čl. 2 odst. 2 Listiny.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 25.04.2024 10:00 do: 25.04.2024 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 332/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Milan Hulmák Ph.D.
Stručná charakteristika: Právo vlastnit majetek, nabývání majetku, ochrana vlastnictví
Označení navrhovatelů: BROSY spol. s r.o.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Případ se věnuje přípustnosti dovolání. Nejvyšší soud totiž dovolání stěžovatelky odmítl pro nepřípustnost. Krajský soud se podle něj ve svých závěrech týkajících se zkoumání úvěruschopnosti právních předchůdců stěžovatelky neodchýlil od závěrů dovozených v rozhodnutích Nejvyššího soudu. Stejně tak se neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, jestliže v posuzované věci neaplikoval obdobně korektiv dobrých mravů. Přípustnost dovolání není podle Nejvyššího soudu způsobilá založit ani výtka stěžovatelky, že se odvolací soud nevypořádal s její námitkou promlčení pohledávky z úvěrové smlouvy. Úvaha stěžovatelky, že i kdyby byla úvěrová smlouva platná a bylo posléze plněno na promlčené nároky z ní vzniklé, založilo by takové plnění bezdůvodné obohacení, není správná. Okamžikem promlčení nároku se povinnost k plnění přemění v naturální obligaci. Plnění naturální obligace nezakládá bezdůvodné obohacení bez ohledu na vůli toho, kdo plnil. Za situace, kdy krajský soud došel k závěru, že úvěrová smlouva je platná (hmotněprávní nárok existoval), nebylo pro něj z hlediska právního posouzení významné zkoumat, zda nárok byl nebo nebyl promlčen, protože ani v jednom případě by stěžovatelce nevznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení. K výtce stěžovatelky, že se odvolací soud nezabýval tím, od jakého okamžiku mohla požadovat bezdůvodné obohacení, odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2023 sp. zn. 33 Cdo 1124/2023.
Stěžovatelka se v ústavní stížnosti domáhá ochrany svých ústavně zaručených práv a uvádí, že se soudy dostatečně nezabývaly její argumentací ve vztahu k promlčení nároku vedlejší účastnice. Nejvyšší soud uvedl, že plnění promlčeného dluhu nedává za vznik bezdůvodnému obohacení. To však podle stěžovatelky neplatí tehdy, pokud byl promlčený dluh plněný nedobrovolně v rámci exekučního řízení. Právo vedlejší účastnice je promlčené, neboť již v době uzavírání smlouvy musela vědět, že rozhodčí doložka je neplatná. Při následném podávání rozhodčí žaloby a exekučního návrhu si toho rovněž musela být vědoma.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 25.04.2024 10:30 do: 25.04.2024 11:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 338/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Milan Hulmák Ph.D.
Stručná charakteristika: Právo na soudní a jinou právní ochranu, náklady trestního řízení
Označení navrhovatelů: R. K., zast. JUDr. Miklušákovou
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Kauza se týká nároku poškozeného na náhradu nákladů spojených s jeho účastí v trestním řízení. Stěžovatel vystupoval jako poškozený v trestním řízení. Odsouzenému byla uložena povinnost nahradit stěžovateli část jeho nároku spočívajícího v bolestném a ztrátě na výdělku, přičemž ve zbytku stěžovatele soud odkázal na občanskoprávní řízení. V průběhu trestního řízení se stěžovatel nechal zastupovat zmocněnkyní a následně podal návrh na přiznání náhrady nákladů vzniklých přibráním zmocněnkyně ve výši 39 008 Kč včetně DPH. Odměna zmocněnkyně byla stanovená podle § 7 a § 10 odst. 5 advokátního tarifu. Za tarifní hodnotu byla považována částka, která byla poškozenému stěžovateli přiznána za bolestné a náhradu za ztrátu na výdělku. Okresní soud zavázal odsouzeného k povinnosti nahradit stěžovateli náklady vzniklé přibráním zmocněnkyně ve výši 22 600 Kč. Okresní soud stěžovateli nepřiznal celou požadovanou částku s odůvodněním, že stěžovatel nesprávně určil tarifní hodnotu. Okresní soud uvedl, že uplatňoval-li poškozený jak náhradu škody, tak nemajetkové újmy, náleží zmocněnkyni odměna stanovená podle tarifní hodnoty, která je v daném případě vyšší. Krajský soud v Brně posléze zrušil rozhodnutí okresního soudu a nově rozhodl tak, že zamítl návrh stěžovatele na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy, včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnkyně. Krajský soud dospěl k závěru, že okresní soud při výpočtu odměny zmocněnkyně pochybil, protože v souladu s § 12 odst. 3 advokátního tarifu měl vycházet z tarifní hodnoty ve výši součtu tarifních hodnot stanovených pro uplatňování náhrady škody a nemajetkové újmy. Krajský soud přesto náhradu nákladů za přibrání zmocněnkyně nepřiznal s odůvodněním, že stěžovateli již pojišťovna vyplatila finanční plnění ve výši 34 558 Kč jako náhradu nákladů právního zastoupení a z těchto důvodů nelze další náhradu nákladů přiznat.
Stěžovatel se domáhá zrušení usnesení krajského soudu. Podle stěžovatele vydané rozhodnutí porušuje jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.