Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled ústních jednání pro 40. týden roku 2012

V tomto týdnu se koná 1 jednání.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
2. 10. 2012 8:30
- 2. 10. 2012 9:00
Sp. zn.: I. ÚS 704/12
Soudce zpravodaj: Ivana Janů
Navrhovatelé: A. a B. H., zast. advokátem Mgr. Pavlem Dvořákem, Strojírenská 2269, Žďár nad Sázavou
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: rozsudek Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě sp.zn. 54 Co 878/2010 a rozsudek Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou sp.zn. 10 C 210/98
(vyklizení pozemku)
I. poschodí, senátní místnost č. 151



Stěžovatelé se domáhají zrušení uvedených rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi byla porušena povinnost poskytnout jednotlivci ochranu jeho základních práv, a to čl. 1 Ústavy ČR a čl. 1 Listiny základních práv a svobod. V roce 1983 došlo mezi stěžovateli a vedlejší účastnicí k uzavření dohody o užívání pozemku, která byla následně transformována na nájemní vztah sjednaný na dobu neurčitou s příslibem prodeje předmětné nemovitosti. V ústavní stížnosti stěžovatelé uvádějí, že vedlejší účastnice se jako žalobkyně dovolávala ochrany svého vlastnického práva, když se domáhala uložení povinnosti vyklidit konkrétní pozemek a odstranit stavbu chatky na něm stojící. Soud I. stupně žalobě vyhověl, kdy vyšel ze zjištění, že stěžovatelé užívají pozemek od roku 1983, přičemž mezi nimi a vedlejší účastnicí v té době ani nikdy později nevznikl smluvní vztah (k platnosti smlouvy o dočasném užívání pozemku bylo třeba souhlasu národního výboru, požadovaný souhlas nebyl dán), proto se nemohl transformovat na vztah nájemní. Odvolací soud rozhodnutí potvrdil. Pokud soudy dovodily neplatnost smlouvy o užívání pozemků z formálních důvodů, a to s ohledem na absenci souhlasu tehdejšího městského národního výboru, považují stěžovatelé tento závěr za nesprávný, neboť nelze považovat za ústavně konformní postup obecných soudů, kdy ryze soukromoprávní vztah je posuzován čistě formálně podle více než 20 let neplatné socialistické právní úpravy. Za podstatný považují souhlasný projev vůle účastníky, který byl po řadu let naprosto jednoznačný, a podle nich došlo k porušení základních práv nepřípustným zásahem do autonomie vůle stran.