Sbírka usnesení a nálezů ÚS ČSFR

(1.3.1992 - 31.12.1992)

Soubor ke stažení: PDF ikona Sbírka usnesení a nálezů (620 KB, PDF)

Redakční poznámka k novému vydání

Výběr z rozhodnutí Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, jemuž osud dopřál jen velmi krátké trvání, vznikal podle pamětníků hekticky a téměř na koleně mezi Vánocemi a Silvestrem roku 1992, v době, kdy neúprosná realita demontáže Československa dostihla i federální ústavní soud. S vysychajícími federálními zdroji a v poklusu mezi krabicemi, bednami a chodby křižujícími stěhováky obdržela Sbírka usnesení a nálezů Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky jen velmi skromnou výpravu a, jak její editor v úvodu přiznává, nemohla pro nedostatek času projít ani jazykovou korekturou.

Po sedmnácti letech existence samostatné České republiky a jejího Ústavního soudu je zřejmé, že editorské dílo JUDr. Vlastimila Ševčíka nebylo jen upomínkou pro emeritní federální ústavní soudce, kteří se na sklonku roku 1992 z Brna rozjeli do svých nových suverénních vlastí. Skrovné dědictví federálního ústavního soudu našlo uplatnění i v ústavním soudnictví nástupnických zemí, nejčastěji zřejmě pasáž týkající se konceptu rovnosti před zákonem (nález č. 11 této Sbírky), vymezení pojmu veřejná moc (usnesení č. 3 této Sbírky) a další zásadní témata spojená s přerodem v demokratický právní stát.

Dnes, po sedmnácti letech, v období relativního bezčasí, si můžeme dovolit malý luxus a splatit dluh dr. Ševčíkovi. Jím redigovanou Sbírku jsme podrobili podrobné korektuře, abychom ji mohli čtenářům a nyní již také historikům předložit v novém kabátě, jaký si sbírka zásadních rozhodnutí každého soudního strážce ústavnosti zaslouží.

Na novém vydání Sbírky se podíleli zaměstnanci analytického odboru Ústavního soudu Mgr. Tomáš Herc, který si vzal na starost korekturu slovenských textů a celkovou redakci, a JUDr. Alena Weignerová, která s pečlivostí, jakou dnes a denně věnuje vydávání Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu České republiky, opravila české texty federální sbírky. Patří jim za to velký dík.

Pro správnost citace upozorňuji na to, že již v prvním vydáním Sbírky kolísal její název. Na titulní straně byla nazvána Sbírkou usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR, v tiráži pak byla označena názvem Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu ČSFR. K odlišení od obdobné sbírky Ústavního soudu České republiky a také s ohledem na skutečnost, že ve federální sbírce jsou usnesení zastoupena téměř ve stejné míře jako nálezy, jsme název pro toto druhé redigované vydání sjednotili v podobě Sbírka usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR.

Sbírka vyšla knižně v Praze roku 2011 v nakladatelství Linde Praha, a. s., pod ISBN 978-80-7201-834-5 a názvem "Ústavní soud ČSFR. Sbírka usnesení a nálezů".

V Brně 27. dubna 2011

Tomáš Langášek
generální sekretář Ústavního soudu

Úvod (k prvnímu vydání)

Sbírku nálezů a usnesení vydává Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky (ÚS ČSFR) na základě § 30 odst. 6 zákona č. 491/1991 Sb., o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním, a § 40 organizačního a jednacího řádu ÚS ČSFR; sbírka obsahuje všechny nálezy Ústavního soudu, jejichž publikace je zákonem ústavnímu soudu uložena a které byly buď plénem nebo jednotlivými senáty ÚS ČSFR vyneseny v roce 1992. Mimo to do sbírky byla zařazena také ta usnesení ústavního soudu, která pro svou povahu nebo zásadní význam k publikaci byla určena (§ 40 odst. 1 alinea 2 organizačního a jednacího řádu ÚS ČSFR). Svým způsobem představuje tedy tato sbírka průřez činností ústavního soudu, který – po jmenování soudců prezidentem republiky (dne 31. ledna 1992) a po vytvoření nezbytných organizačních opatření – začal svou činnost prakticky počátkem března 1992.

Se zánikem ČSFR zaniká i její ústavní soud, jehož podstatnou část kompetence podle ústavního zákona ze dne 25. 11. 1992 č. 542/1992 Sb., o zániku České a Slovenské Federativní Republiky, přechází na Nejvyšší soud České republiky; je proto vydaná sbírka nálezů prvou a zároveň poslední.

Dnes je zřejmě ještě příliš brzy na to, aby působnost Ústavního soudu ČSFR a především jeho rozhodovací činnost mohly být podrobeny celkové, zejména odborné kritice; odhlédnuto od toho, že pouhých 10 měsíců, které byly Ústavnímu soudu ČSFR určeny, je pro ústavní soudnictví, které svou povahou je pro právní život ve spořádaném státě zajisté významné, dobou samou o sobě příliš krátkou na to, aby tento soud v obnovovaném právním pořádku – navíc hluboce zasaženém a výrazně poznamenaném neblahým dědictvím minulých let – mohl zanechat výraznější a významnější stopu, než by si jinak sám přál. Leč, takové jsou někdy osudy států, institucí a konec konců i lidí.

Poslední nález, který byl Ústavním soudem ČSFR (jeho prvním senátem) přijat, je nález ze dne 21. 12. 1992 a – aby sbírka byla úplná – také tento nález je do sbírky zařazen. Srovnáním dat tohoto nálezu s datem vydání sbírky – též s přihlédnutím k tomu, že všechny redakční, technické a jiné práce s vydáním sbírky spojené musely být ukončeny do konce roku 1992 – je zřejmé, pod jakým – zejména časovým tlakem k vydání sbírky dochází. Ze stejného důvodu nebylo možno předkládaný text podrobit jazykové korektuře.

Těmito okolnostmi snad laskavý čtenář omluví možné technické, případně i jiné nedostatky.

V Brně dne 23. prosince 1992

JUDr. Vlastimil Ševčík
místopředseda Ústavního soudu ČSFR