Přehled jednání Ústavního soudu pro 28. kalendářní týden roku 2019

04.07.2019

enter III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 09.07.2019 14:00 do: 09.07.2019 14:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 743/19
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Pavel Rychetský dr. h. c.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. ledna 2019 č. j. 25 Co 24/2019-67
Stručná charakteristika:  Právo účastníka řízení vyjádřit se k odvolání proti rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření
Označení navrhovatelů:  E. P. V. C., zastoupený JUDr. Janem Nemanským, advokátem, sídlem Těšnov 1059/1, Praha 1 – Nové Město
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Obvodní soud pro Prahu 1 nařídil usnesením podle § 102 odst. 1 a 3 ve spojení s § 76 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu předběžné opatření, podle kterého jsou vedlejší účastnice povinny zdržet se obtěžování stěžovatele v prostorách jeho bytu hlukem přesahujícím ve vnitřních prostorách bytu v době od 22.00 hodin do 6.00 hodin hodnotu 25 dB. Proti usnesení obvodního soudu podaly samostatně odvolání každá z vedlejších účastnic. Vedlejší účastnice 1) tak učinila podáním doručeným obvodnímu soudu dne 29. 11. 2018, v němž vysvětlila důvody, pro které nemělo dojít k nařízení předběžného opatření. Dne 30. 11. 2018 bylo obvodnímu soudu doručeno blanketní odvolání vedlejší účastnice 2), v němž tato uvedla, že jej blíže odůvodní ve lhůtě 2 týdnů. Obě podání byla zaslána stěžovateli, který využil možnosti na ně reagovat ve svém dalším podání. Doplnění vedlejší účastnice 2), jež obvodní soud obdržel 18. 1. 2019, již stěžovateli zasláno nebylo. K odvolání vedlejších účastnic rozhodl Městský soud v Praze tak, že usnesení obvodního soudu změnil a návrh stěžovatele na nařízení předběžného opatření zamítl. Učinil tak z toho důvodu, že předběžné opatření nelze nařídit tam, kde by nešlo o úpravu předběžnou, ale ve svých důsledcích o úpravu konečnou.

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti zejména vytýká městskému soudu, že mu nebylo zasláno dodatečné odůvodnění odvolání vedlejší účastnice 2), a to navzdory tomu, že městský soud k tomuto doplnění přihlédl a některé argumenty vedlejší účastnice 2) promítl přímo do vlastního odůvodnění. Tím, že stěžovatel nebyl s touto argumentací seznámen, neměl možnost ani využít svého procesního práva vyjádřit se k ní a předložit ještě před rozhodnutím o odvolání vlastní protiargumenty. Měla tak být porušena zásada rovnosti účastníků řízení, jakož i právo účastníka řízení vyjádřit se k věci.


get link Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 09.07.2019 14:45 do: 09.07.2019 15:15

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 39/17
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jaroslav Fenyk Ph.D., DSc., Univ. Priv. Prof.
Návrh na přezkoumávané akty:  Návrh Nejvyššího správního soudu na zrušení § 26 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů
Stručná charakteristika:  Zásah do práva na soudní ochranu
Označení navrhovatelů:  Nejvyšší správní soud
Typ řízení:  Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Nejvyšší správní soud podal návrh na zrušení § 26 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky v souvislosti s řízením o kasační stížnosti občana Ruské federace, kterému nebylo uděleno české státní občanství z důvodu bezpečnostního rizika, které dle stanoviska Policie České republiky a zpravodajských služeb pro Českou republiku představuje. Na základě napadeného ustanovení je v takovém případě vyloučen soudní přezkum správních rozhodnutí o zamítnutí žádostí o udělení státního občanství České republiky.

Navrhovatel dospěl k závěru, že předmětné ustanovení, které je povinen v dané věci použít, nelze vyložit ústavně souladným způsobem. Uvedené ustanovení je podle jeho názoru v rozporu s principem demokratického právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, se zákazem diskriminace podle čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a s právem na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny. Navrhovatel mj. uvádí, že výlukou ze soudního přezkumu se vytváří nedůvodná nerovnost mezi žadateli. Neúspěšný žadatel podle § 22 odst. 3 zákona o státním občanství je totiž znevýhodněn oproti ostatním neúspěšným žadatelům již ve vztahu k podání řádného opravného prostředku, neboť mu nejsou sděleny důvody, proti nimž může brojit. Proti takovému rozhodnutí pak nemůže podat ani správní žalobu. Všechna ostatní negativní rozhodnutí, která obsahují řádné odůvodnění, u nichž má neúspěšný žadatel garantována všechna procesní práva, naopak soudnímu přezkumu podléhají. Zákonodárce tak dle navrhovatele bez relevantních důvodů vytvořil dvě skupiny žadatelů a porušil tak zákaz diskriminace.