II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 12.08.2019 14:00 do: 12.08.2019 14:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 4022/18
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Kateřina Šimáčková Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře č. j. 14 To 274/2018-143 ze dne 10. 10. 2018 a proti usnesení Okresního soudu v Písku č. j. 5 T 78/2016-137 ze dne 4. 9. 2018
Stručná charakteristika:  Kumulace výkonů trestů odnětí svobody
Označení navrhovatelů:  M. P.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel byl opakovaně odsuzován za trestnou činnost související s jeho závislostí na drogách. Okresní soud v Písku nařídil výkon prvního trestu odnětí svobody; proti tomuto usnesení stěžovatel nepodal stížnost, jelikož dle svých slov celkový trest odnětí svobody v délce 4 let považoval za přiměřený vzhledem k tomu „jaké věci vyváděl … aby se poučil, polepšil a mohl se následně pokusit žít život normálního občana.“ Stěžovatel však již nesouhlasil s nařízením výkonu v pořadí druhého trestu odnětí svobody v délce 2,5 let, jelikož by měl vykonat kumulovaný trest v délce 6,5 roku, což vzhledem k páchané trestné činnosti, která souvisela zejména s jeho drogovou závislostí, považuje za příliš přísný trest. Navrhoval proto obecným soudům využít výjimečnou možnost ponechání podmíněného odsouzení s dohledem v platnosti za zpřísněných podmínek (§ 86 odst. 1 trestního zákoníku). Soudy jeho návrhu nevyhověly. Ústavní stížností proto napadl usnesení Okresního soudu v Písku, kterým bylo rozhodnuto o vykonání podmíněně odloženého trestu odnětí svobody, a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře, které toto usnesení potvrdilo. Okresní soud v napadeném usnesení uvedl, že stěžovatel byl v průběhu zkušební doby odsouzen za zcela totožnou závažnou trestnou činnost a zdůraznil, že si nevážil trestu, který ještě nebyl přímo spojen s omezením jeho osobní svobody. Krajský soud napadeným usnesením potvrdil usnesení okresního soudu, když rekapituloval trestní minulost stěžovatele, a byť shledal správnou snahu odsouzeného o nápravu, domnívá se, že aby si stěžovatel skutečně uvědomil nevhodnost a nepřijatelnost svého chování, tak je nutné působit trestem represivním. Oba soudy se pak ve svých napadených usneseních jen obecně vyjádřily k tomu, že nebyly shledány výjimečné okolnosti, za kterých by soud mohl ponechat podmíněné odsouzení v platnosti za současného učinění opatření uvedených v § 86 odst. 1 trestního zákoníku; k důvodům, které stěžovatel uváděl, se soudy konkrétně nevyjádřily.

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti namítá, že soudy měly výjimečně ponechat podmíněné odsouzení stěžovatele v platnosti, zpřísnit podmínky s ním spojené a prodloužit zkušební dobu. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení usnesení krajského soudu a okresního soudu, neboť se domnívá, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces.

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 13.08.2019 14:00 do: 13.08.2019 15:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 32/18
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Pavel Rychetský dr. h. c.
Návrh na přezkoumávané akty:  Návrh na zrušení § 11 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Stručná charakteristika:  Ústavnost oprávnění vyšších soudních úředníků rozhodovat o zastavení exekuce
Označení navrhovatelů:  Okresní soud v Liberci, za který jedná samosoudce JUDr. Pavel Preisler, Ph.D.
Typ řízení:  Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Okresní soud v Liberci podal návrh na zrušení § 11 zákona č. 121/2008 Sb. v souvislosti s řízením, ve kterém rozhodoval o odvolání proti rozhodnutí soudu vydaného vyšší soudní úřednicí, jímž byl zamítnut návrh povinné na zastavení exekuce, k jejímuž nařízení došlo na základě rozhodnutí soudu. Napadené ustanovení vymezuje oprávnění vyššího soudního úředníka provádět v občanském soudním řízení nebo v soudním řízení správním úkony soudu prvního stupně. Zároveň stanoví výčet úkonů, v jejichž případě se toto oprávnění neuplatní. Žádná z těchto výjimek však nedopadá na úkon soudu prvního stupně spočívající v navrhovatelem přezkoumávaném rozhodnutí. Navrhovatel nenamítá neústavnost oprávnění vyššího soudního úředníka provádět úkony prvního stupně obecně, ale shledává ji v tom, že ačkoliv jde o komplexní zákonnou úpravu uvedeného oprávnění, její součástí není výjimka z tohoto oprávnění vztahující se právě na rozhodování o návrhu na zastavení exekuce, k jejímuž nařízení došlo na základě rozhodnutí soudu. Takové oprávnění vyššího soudního úředníka navrhovatel shledává v rozporu s čl. 94 Ústavy České republiky, podle jehož odstavce 2 zákon může stanovit, ve kterých věcech a jaký způsobem se na rozhodování soudů podílejí vedle soudců i další občané. Poukázal v této souvislosti na nález Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 31/10, kterým byl zrušen § 11 zákona č. 121/2008 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013. Podle tohoto nálezu neodpovídá postavení vyššího soudního úředníka, aby rozhodoval nezávisle na soudci, navíc o věci samé, jak je tomu právě v případě zastavení řízení. Vyšší soudní úředníci mohou činit samostatně pouze takové úkony, které nepřekračují jejich pomocnou roli při výkonu soudnictví. Navrhovatel zároveň upozornil na to, že Krajský soud v Ústí nad Labem na základě citovaného nálezu Ústavního soudu taková rozhodnutí ruší právě pro nedostatek oprávnění vyšších soudních úředníků.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 14.08.2019 09:00 do: 14.08.2019 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 428/19
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Milada Tomková
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 11. 2018 sp. zn. 20 Co 359/2018
Stručná charakteristika:  právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny)
Označení navrhovatelů:  A. B., zast. Mgr. Ing. Jiřím Horou, advokátem
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka (matka) a vedlejší účastník (otec) jsou rodiči nezletilé (vedlejší účastnice řízení) a všichni tři jsou státní příslušníci Ukrajiny s povolením k trvalému či dlouhodobému pobytu na území České republiky. V srpnu 2017 matka s nezletilou odjely z Ukrajiny do České republiky a setrvaly zde. V srpnu roku 2018 otec navrhl, aby byla nezletilá vrácena do místa jejího obvyklého bydliště na Ukrajině. Městský soud v Brně návrh otce zamítl, neboť dospěl k závěru, že nezletilá nebyla ve smyslu Haagské úmluvy protiprávně přemístěna, neboť odcestovala v doprovodu své matky na základě písemného souhlasu otce. K odvolání otce krajský soud zopakoval a z části i doplnil dokazování a poté rozsudek městského soudu změnil tak, že nařídil navrácení nezletilé do místa jejího obvyklého pobytu na Ukrajině.

Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně, neboť se domnívá, že jím byla porušena její ústavně zaručená práva. Stěžovatelka zejména namítá, že krajský soud nesprávně posoudil obvyklé bydliště nezletilé a to, zda její přemístění do České republiky bylo protiprávní ve smyslu čl. 3 Haagské úmluvy, a dále podle jejího názoru nesprávně posoudil podmínky pro aplikaci výluky podle čl. 13 písm. b) Haagské úmluvy. Se svou ústavní stížností spojila návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí krajského soudu, kterému Ústavní soud vyhověl.