III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 18.08.2020 13:00 do: 18.08.2020 13:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 3644/19
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Radovan Suchánek Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2019 č. j. 22 Cdo 1187/2019-203 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. listopadu 2018 č. j. 26 Co 205/2018-166
Stručná charakteristika: vlastnické právo a právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: T. H.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel se v řízení před obecnými soudy domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost strpět stěžovateli procházení domovní chodbou a dvorkem budovy k jím vlastněnému domu. Stěžovatel přitom argumentoval, že věcné břemeno nabyl v dobré víře, za úplatu a od osoby k tomu oprávněné. Okresní soud v Hradci Králové rozsudkem uložil žalovanému povinnost strpět stěžovatelův průchod tak, jak se stěžovatel domáhal. Dále zamítl vzájemné žaloby žalovaného, kterými se domáhal určení neexistence a zrušení věcného břemene. Dle soudu stěžovatel v roce 2016 jednal v důvěře v zápis v katastru nemovitostí a byl v dobré víře. Soud nezjistil, že by v letech 1973 až 2016 byly věcné břemeno a zápis v katastru nemovitostí zpochybňovány. Krajský soud v Hradci Králové však následně rozsudkem změnil rozsudek okresního soudu tak, že žalobu zamítl; současně vyhověl vzájemnému návrhu vedlejšího účastníka a určil, že věcné břemeno neexistuje. Stěžovatel podle soudu v okamžiku podání návrhu na vklad vlastnického práva nebyl v dobré víře ve správnost zápisu v katastru nemovitostí. Nelze tak dle krajského soudu uzavřít, že s vlastnictvím k nemovitým věcem nabyl i věcné břemeno.
Stěžovatel uvádí, že nabyl panující pozemek s domem s tím, že byl přesvědčen, že je k němu zajištěn přístup přes pozemek žalovaného (průchodem domovní chodbou a dvorkem). Toto právo bylo ve prospěch panujícího pozemku zapsáno v katastru nemovitostí jako věcné břemeno chůze a průchodu. Existenci práva průchodu si stěžovatel ověřil výpisem z katastru nemovitostí k panujícímu pozemku i výpisem k pozemku služebnému. Právo průchodu stěžovateli taktéž potvrdila prodávající přímo v kupní smlouvě. Stěžovatel tak byl v dobré víře, že nabývá panující pozemek včetně zajištěného přístupu na něj. Jinak by stěžovatel ke svému majetku ani neměl přístup, když ten je možný pouze ze dvou stran, a to přes služebný pozemek žalovaného (za užití věcného břemene) nebo přes dům č. p. XX, kdy však přístupová cesta je taktéž uzavřena domovní chodbou a stěžovatel nemá žádné právo průchodu touto domovní chodbou ani přilehlým pozemkem.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 19.08.2020 10:00 do: 19.08.2020 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 3552/19
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jaroslav Fenyk Ph.D., DSc., Univ. Priv. Prof.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 18. 1. 2019, č.j. 14 Nc 1060/2015-212, a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 7. 2019, č.j. 96 Co 122/2019-243
Stručná charakteristika: Poučení účastníka řízení a právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů: J. J., zast. advokátkou Mgr. Zuzanou Segediovou
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Okresní soud v Teplicích rozsudkem ve výroku I. zamítl návrh stěžovatele, kterým se domáhal určení, že S. S. není otcem nezletilého. Dále okresní soud zamítl návrh, kterým se stěžovatel domáhal určení, že je otcem nezletilého (výrok II.). Okresní soud zamítl také návrh stěžovatele na úpravu péče a výživy nezletilého (výrok III.), zastavil řízení o návrhu stěžovatele na svěření nezletilého do jeho pěstounské péče (výrok IV.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.). Okresní soud konstatoval, že k podání takové žaloby je však aktivně legitimován pouze otec dítěte, případně jeho matka – viz § 785, § 789 a § 790 - § 791 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Stěžovatel se současně domáhal určení, že otcem nezletilého je on, což je dle okresního soudu pojmově vyloučeno, jelikož nezletilý již určeného otce má (rodiče nezletilého jsou manželé), a stěžovatel tak není aktivně legitimován ani k podání takové žaloby.
Podle názoru stěžovatele došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv vyplývajících z čl. 10 odst. 2, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i z čl. 6, čl. 8 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatel uvádí, že si je plně vědom zákonné úpravy, má ovšem za to, že v daném případě se jedná o zcela výjimečnou situaci vyžadující mimořádný přístup k věci. Zcela zásadní opomenutí spatřuje stěžovatel také v tom, že nezletilý nebyl vyslechnut.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 20.08.2020 09:00 do: 20.08.2020 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1121/20
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2020, č. j. 62 Co 36/2020 - 227.
Stručná charakteristika: právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů: SAFICHEM ASSETS, a. s.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Obvodní soud pro Prahu 10 shledal pro nařízení předběžného opatření zákonné podmínky podle § 102 odst. 1 občanského soudního řádu (o. s. ř.), a to za situace, kdy stěžovatelka vede proti obchodní společnosti RDHolding s. r. o. (vedlejší účastnici) spor o zaplacení částky 4 000.000 Kč a vedlejší účastnice v průběhu řízení učinila úkon, kterým vlastnické právo ke svému majetku převádí na třetí osobu. Proto návrhu stěžovatelky na vydání předběžného opatření vyhověl. K odvolání vedlejší účastnice rozhodl Městský soud v Praze tak, že usnesení obvodního soudu změnil s tím, že návrh stěžovatelky na nařízení předběžného opatření zamítl. Z dosavadních výsledků řízení podle městského soudu nevyplývá, že by se vedlejší účastnice zbavovala svého majetku nebo že by postupovala tak, aby nevykazovala zisk. Konečně není podle městského soudu splněna ani podmínka spočívající v tom, že by výkon soudního rozhodnutí posléze vydaného mohl být ohrožen, když nařízení předběžného opatření z tohoto důvodů zásadně vyžaduje, aby oprávněnému svědčilo rozhodnutí, popřípadě listina, která je titulem pro výkon rozhodnutí (exekuci). Takovéto konečné rozhodnutí však doposud vydáno nebylo, když opak netvrdí ani stěžovatelka.
Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti namítá, že rozhodnutí městského soudu není srozumitelné a není řádně odůvodněno, když směšuje návrh na vydání předběžného opatření před zahájením řízení podle § 74 o. s. ř., kdy je třeba soudního rozhodnutí, jehož výkon má být chráněn; a návrh podaný po zahájení řízení ve smyslu § 102 o. s. ř., když rozhodnutí ve věci samé má být teprve vydáno.