II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 04.11.2019 10:00 do: 04.11.2019 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 554/18
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Ludvík David CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2017 č. j. 55 Co 339/2017-139 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018 č. j. 30 Cdo 1782/2018-174
Stručná charakteristika: odškodnění za nemajetkovou újmu v důsledku průtahů ve stavebním řízení, náklady řízení
Označení navrhovatelů: PhDr. M. J., Ing. J. J.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelé se jako účastníci více než šest let trvajícího jednoduchého stavebního řízení o úpravě zahrady u jejich rodinného domu domáhali podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem po České republice – Ministerstvu pro místní rozvoj poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu za délku řízení, která jim byla způsobena nesprávným úředním postupem stavebních úřadů v řízeních o umístění stavby a o vydání stavebního povolení, jakož i náhrady škody, jež jim měla vzniknout vynaložením nákladů na právní zastoupení v předmětných stavebních řízeních. Obvodní soud pro Prahu 1 shledal nárok stěžovatelů důvodným a přiznal každému z nich finanční zadostiučinění za utrpěnou nemajetkovou újmu ve výši 89 452,40 Kč. Zamítl žalobu stěžovatelů v části, v níž žádali náhradu právního zastoupení před správními orgány, každý ve výši 42 230 Kč s příslušenstvím. Dovodil též podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (o. s. ř.), že stěžovatelům náleží náhrada nákladů řízení o odškodnění, spočívající v nákladech zastoupení advokátem, solidárně v celkové výši 98 126 Kč. K odvolání žalované Městský soud v Praze dovodil stejně jako první instance, že nárok je uplatněn po právu, avšak podstatně snížil přiznanou částku, když v relaci k nemajetkové újmě uplatnil konstrukci tzv. sdílené újmy a oběma stěžovatelům jejich nárok krátil na polovinu ve výši 47 196 Kč s příslušenstvím s tím, že ve zbytku se žaloba zamítá. Zamítl také žalobu o náhradu nákladů zastoupení žalobců před správními orgány. Návazně na krácení odškodnění za imateriální újmu pak odvolací soud změnil též výrok obvodního soudu o nákladech řízení o odškodnění, a to podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení. Jako odpovídající pro účely odškodnění vyhodnotil odvolací soud částku 15 000 Kč ročně s tím, že za celkovou dobu řízení 6 let a 107 dní by zásadně každému ze stěžovatelů náležela částka 94 397 Kč. Vzniklou škodu však odvolací soud posoudil jako tzv. sdílenou újmu s odůvodněním, že „žalobci jako manželé vystupovali v řízení společně“, a každému z nich přiznal částku 47 196 Kč s příslušenstvím. Dovolání stěžovatelů Nejvyšší soud odmítl.
Stěžovatelé ve své ústavní stížnosti namítají, že zásadně nesouhlasí s principem sdílené újmy, který z moderace náhrady škody, jak je odůvodněna odvolacím soudem, vyplývá. To je podle názoru stěžovatelů v rozporu s osobním charakterem nemajetkové újmy, jak ji presumuje zákon č. 82/1998 Sb. a na něj navazující sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010. Stěžovatelé rovněž nesouhlasí s tím, že jim nebyly přiznány vynaložené náklady na právní zastoupení ve stavebních řízeních náklady řízení v řízení o odškodnění za průtahy.