Sídlo Ústavního soudu


Budova Ústavního soudu v Brně na Joštově ulici byla postavena v letech 1875–1878 pro potřeby Moravského zemského sněmu. V historizujícím novorenesančním stylu ji navrhli renomovaní vídeňští architekti Robert Raschka a Anton Hefft. Na výzdobě fasád a interiérů se podíleli významní umělci své doby J. Schönfeld, A. Loos st. a J. Tomola. Od svého vzniku v roce 1993 zde sídlí Ústavní soud České republiky. V roce 1964 byla stavba prohlášena kulturní památkou a v roce 2014 požádal Ústavní soud o její zařazení na seznam národních kulturních památek, a to jako příklad monumentální historizující palácové stavby a současně nejrozsáhlejší dosud intaktně zachovaný objekt brněnské okružní třídy. 
 


 

Původní stavební program sledující potřeby a funkce sněmovny byl začleněn do půdorysného rozvrhu paláce, kterým je obdélník o velikosti 90x60 metrů se čtyřmi vnitřními dvory. Ve středu křídla při České ulici je v prvním a druhém patře v šíři rizalitu umístěn sněmovní sál přístupný schodištěm od portiku příjezdu (tj. z kočárového vjezdu). Sněmovní sál, původně určen pro zasedání poslanců, je dnes využíván pro konání veřejných ústních jednání Ústavního soudu a dále pro konání konferencí, přednášek, seminářů, besed atd. Ke sněmovnímu sálu přiléhá vestibul a po jeho stranách menší salonky, které původně sloužily jako restaurace sněmovny a klubovna a dnes jsou využívány jako jednací místnosti, v nichž probíhá vyhlašování nálezů Ústavního soudu.

Budova si do současnosti zachovává dva vstupy. Těmi jsou tzv. kočárový vjezd (na východní straně) a v současnosti používaný vstup z Joštovy ulice (na jižní straně). Fasáda objektu je výrazně členěna římsami a rizality. Plochy jsou bohatě zdobeny kvádrovou bosáží, sloupy s dórskými a jónskými hlavicemi a pilastry s římsovými hlavicemi. Parapety tvoří balustrády, ve cviklech jsou ženské a mužské alegorické figury, nad okny trojúhelníkové frontony. Vedle oken nad římsou jsou umístěny medailony s bustami rámované vavřínovými věnci (mj. se jedná o podobizny architektů Raschky a Heffta, ostatní jsou anonymní). Atika nad centrálními rizality v jižní a severní fasádě je zdůrazněna stěnou, před kterou jsou v osách sloupů předsazeny alegorické sochy vysoké 2 metry. Plochy mezi sochami zdobí ornamentální vlysy s gryfy nesoucími štíty. Zbývající část atiky má balustrádu. Soklové partie jsou obloženy kamennými deskami z pískovce.

Monumentální účinnosti dosahuje rozměrná stavba mimo jiné gradací svých pater. Palác je třípodlažní s jedním podzemním podlažím.