Jiří Přibáň (*1967) pochází z Odoleny Vody, vystudoval Dvořákovo gymnázium v Kralupech nad Vltavou a poté Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (1985–1989), na které nastoupil v roce 1990 jako asistent a postupně získal docenturu (1997), titul doktora věd (2001) a profesuru v oborech právní teorie, filosofie a sociologie (2002). Je členem Učené společnosti České republiky, britské Academy of Social Sciences a Academia Europaea. V roce 2022 byl oceněn stříbrnou medailí Antonína Randy udělovanou Jednotou českých právníků.

V 90. letech absolvoval řadu studijních pobytů na univerzitách v Evropě, Spojených státech amerických a Jižní Africe. Od roku 1993 začal pravidelně spolupracovat s Cardiff University, kde se stal členem redakční rady vysoce prestižního Journal of Law and Society, postupně začal působit vědecky i pedagogicky a v roce 2006 získal profesuru. V roce 2014 zde také založil Centre of Law and Society, které vedl až do svého jmenování soudcem Ústavního soudu.

Je autorem desítek knih a stovek studií, mezi jinými Sázka na svobodu (2024), Obrana ústavnosti (2014) a trilogie dialogů s novinářem Karlem Hvížďalou Hledání dějin (2018), Hledání odpovědnosti (2021) a Hledání smyslu (2023). Anglicky vydal především volnou trilogii monografií o ústavní sémantice Legal Symbolism (2007), Sovereignty in Post-Sovereign Society (2015) a Constitutional Imaginaries (2022) a také knihu Dissidents of Law (2002) zabývající se politickým disentem v komunistických režimech a jeho právně teoretickým a filosofickým významem.

Jako hostující profesor nebo vědecký pracovník působil na řadě akademických institucí po celém světě, například na University of California v Berkeley, New York University, University of New South Wales v Sydney, University of Pretoria, University of San Francisco, European University Institute ve Fiesole nebo Koninklijke Vlaamse Academie v Bruselu. Za vědeckou práci získal řadu ocenění, například The Socio-Legal Theory and History Book Prize udělovanou Socio-Legal Studies Association.

V roli nezávislého odborníka vypracoval různé studie a zprávy pro ústavní a mezinárodní instituce, například Sněmovnu lordů Parlamentu Spojeného království nebo Organizaci spojených národů.

Kromě akademické práce se věnuje také publicistické činnosti a již během studií se aktivně podílel na vzniku a působení nezávislých studentských časopisů. Pravidelně přispívá do českých i mezinárodních médií, píše eseje o umění a kultuře a když má volný čas, cestuje po Itálii (v roce 2020 vydal knihu esejů Italské črty ilustrovanou malířem Jakubem Špaňhelem) a obdivuje se všemu od antické architektury přes toskánskou renesanci až po sicilské cannoli a neapolskou dopravu.

Dne 25. června 2024 jej prezident republiky Petr Pavel jmenoval soudcem Ústavního soudu.