Na počátku ústního jednání ve věci Pl. ÚS 29/09 vznesl právní zástupce navrhovatele - skupiny senátorů - námitku podjatosti vůči Pavlu Rychetskému, soudci zpravodaji v dané věci. Po přerušení jednání a krátké poradě Ústavní soud rozhodl, že Pavel Rychetský není vyloučen z projednávání a rozhodování této věci.

USNESENÍ

Ústavního soudu

Plénum Ústavního soudu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická rozhodlo v řízení sp. zn. Pl. ÚS 29/09 o návrhu skupiny senátorů společně zastoupené senátorem Jiřím Oberfalzerem na posouzení souladu Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství s ústavním pořádkem o námitce podjatosti vznesené navrhovatelem proti soudci zpravodaji Pavlu Rychetskému takto:

Soudce Pavel Rychetský není vyloučen z projednávání a rozhodování ve věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 29/09.

Odůvodnění:

Při ústním jednání dne 27. října 2009 ve shora označené věci vznesl právní zástupce navrhovatele, s odvoláním na ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, námitku podjatosti soudce zpravodaje Pavla Rychetského, přičemž pochybnosti o jeho nepodjatosti odůvodnil tím, že v textu článku uveřejněného v internetovém vydání Lidových novin z 30. 9. 2009 s názvem „Německý velvyslanec se vyptával Rychetského na osud Lisabonu“, je mj. uvedeno, že „německý velvyslanec se před dvěma týdny osobně objednal u předsedy soudu Pavla Rychetského a jednal s ním i o Lisabonské smlouvě. Lidovým novinám to potvrdil i soudce Rychetský. Velvyslance Johannese Haindla podle Rychetského zajímalo to, jak dlouho bude soudu trvat, než vynese rozsudek (sic!). Jak se i v uvedeném článku popravdě (sic!) dále uvádí, schůzka ... zaskočila senátory, kteří podali ústavní stížnost (sic!)“.

Pavel Rychetský se k námitce podjatosti vyjádřil tak, že se podjatý být necítí. Důvody námitky podjatosti označil za zcela liché. Konstatoval, že šlo o přijetí nově nastupujícího velvyslance sousedního státu, který u nás protokolárně zastupuje jeho hlavu. Přijetí se uskutečnilo 16. září 2009. V té době žádné řízení před Ústavním soudem o souladu Lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem neběželo. Jediné řízení tohoto druhu bylo v té době již dávno, nálezem Pl. ÚS 19/08 ze dne 26. listopadu 2008, skončeno. Stejně tak i obdobné řízení před německým Spolkovým ústavním soudem bylo skončeno nálezem z června roku 2009. Skutečnost, že předseda Ústavního soudu se svým oficiálním hostem reprezentujícím sousední zemi hovořil i o celoevropsky významných rozhodnutích ústavních soudů, procesních zvláštnostech řízení před ústavními soudy obou zemí a o mezinárodní smlouvě zvané lisabonská, je podle Pavla Rychetského zcela přirozená.

Ústavní soud dospěl k závěru, že důvod pro vyloučení soudce zpravodaje Pavla Rychetského není dán.

K podmínkám posuzování podjatosti soudců se Ústavní soud vyjádřil již v řadě svých rozhodnutí. Za klíčové pro řízení o kontrole norem jest považovati usnesení Ústavního soudu Pl. ÚS 7/02 z 18. června 2002. Ústavní soud tímto dnešním usnesením konstatuje zásadní analogii mezi řízením o kontrole norem a řízením o souladu mezinárodních smluv s ústavním pořádkem. Ústavní soud konstatuje, že s ohledem na povahu tohoto řízení, v němž není poskytována ochrana subjektivním právům účastníků řízení, neboť jde o obecnou, abstraktní kontrolu právních norem, v tomto případě mezinárodních smluv, je třeba podle přesvědčení Ústavního soudu dopad § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu v řízení tohoto typu interpretovat restriktivně. Z toho plyne závěr, že veřejná vystoupení soudců Ústavního soudu k odborným právním otázkám vyjádřená v rovině obecné pro tento druh řízení nezakládá důvod pro vyloučení soudce pro podjatost dle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

Soudce zpravodaj Pavel Rychetský při výkonu své funkce předsedy Ústavního soudu reprezentujícího Ústavní soud přijal k formální a protokolární schůzce velvyslance sousední země a hovořil s ním o celoevropsky diskutované mezinárodní smlouvě, v obecné poloze, v době, kdy žádné řízení o souladu této mezinárodní smlouvy před Ústavním soudem neběželo a nebylo ani jisté, bude-li kdy takové řízení zahájeno. O tomto jednání Ústavní soud veřejně a otevřeně informoval na svých internetových stránkách tiskovou zprávou ze 17. září 2009. Nový návrh na zahájení řízení o souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem Ústavní soud obdržel až 29. září 2009, více než dva týdny poté. Vznesenou námitku podjatosti proto Ústavní soud jako zcela lichou a neopodstatněnou zamítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. října 2009

Pavel Holländer v. r.

místopředseda Ústavního soudu

místopředseda Ústavního soudu