Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Ústavní soud, Brno, TZ 53/2015

Ve dnech 18. a 19. června 2015 uspořádal Ústavní soud České republiky setkání pěti ústavních soudů ze středoevropského regionu (ČR, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko a Rakousko). Konference s názvem Evropský konstitucionalismus ve světle soudního dialogu si kladla za cíl především osvětlit aktuální stav přezkumu právních norem před ústavními soudy, pokud tyto normy vycházejí z nadnárodních zdrojů, dále ukázat na vývojové tendence v oblasti ochrany lidských práv a základních svobod v praxi ústavních soudů, a v neposlední řadě také na aktuální úroveň vztahů mezi ústavními soudy členských států Evropské unie a Soudním dvorem Evropské unie (dále jen SD EU). Dvoudenní konference byla rozdělena na tři tematické části – nejprve svůj pohled na soudní dialog vyjádřili soudci zahraničních ústavních soudů, v druhé části zástupci evropských institucí a ve třetí části se řečníci z akademické obce pokusili vytyčit milníky, meze a budoucnost evropského konstitucionalismu. Početné účastníky konference z řad odborné veřejnosti, představitelů nejvyšších soudů i úřadů přivítal předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, úvodní slovo přednesl místopředseda Ústavního soudu Jaroslav Fenyk, který mimo jiné uvedl i to, že se ústavní soudy již nemohou tvářit, že se jich nic evropského netýká, a že se nacházíme v době hledání konsenzu a vhodného "systému soužití".

Mimořádně pestré složení řečníků z akademické sféry i z oblasti justice přineslo mnoho úhlů pohledu a názorovou pluralitu, která se naplno projevila také v diskusích, které následovaly po jednotlivých blocích. Pro Ústavní soud bylo ctí, že se úvodní referáty uvolili přednést profesoři Joseph Weiler a Robert Alexy.

Jedním z velkých témat konference byla problematika předložení předběžné otázky národním ústavním soudem členského státu Evropské unie Soudnímu dvoru. Český ústavní soud dosud zastává ve vztahu k SD EU zdrženlivý postoj, zatímco některé ústavní soudy již dialog v podobě předložení předběžné otázky zahájily a tím se fakticky podřídily jurisdikci SD EU. Profesor Joseph Weiler, prezident Evropského univerzitního institutu ve Florencii uvedl, že dialog neznamená, že každý soud bude docházet ke stejným výsledkům a zároveň nabídl kritický pohled na rozhodování SD EU, který podle něj příliš jednoznačně odůvodňuje verdikty tak, že nepřipouštějí jiný pohled na věc, a to i v delikátních, složitých případech.

Luzius Wildhaber, emeritní předseda Evropského soudu pro lidská práva v rámci svého příspěvku mj. uvedl, že nejvyšší a ústavní soudy jednotlivých členských států jsou důležitou součástí evropského systému ochrany lidských práv. Jiří Malenovský, soudce SD EU zmínil, že SD EU bylo položeno 35 předběžných otázek celkem devíti ústavními soudy, přičemž nejaktivnějším je belgický ústavní soud. Jako příklad funkční spolupráce představil případ Pringle či Bressol, posouzení ústavnosti dekretu, který stanovil numerus clausus pro studium určitých oborů na vysokých školách. Profesor Robert Alexy se ve svém příspěvku zamýšlel nad absolutní a relativní dimenzí základních práv a představil vážící formuli jako instrument analýzy umožňující zjednodušit jazyk. Soudce Ústavního soudu České republiky Jiří Zemánek nabídl pohled na české ústavní soudnictví v evropském prostoru a uvedl, že ústavní soudnictví má i legitimizační roli, díky níž má umožnit ústavně konformní výkon unijního práva. Legitimace je však dána dialogem, komunikací a přesvědčivostí argumentace, uzavírání se do sebe podle něj oslabuje pozici soudů.

Profesor Jiří Přibáň se věnoval systémové teorii evropského konstitucionalismu. Termín konstitucionalismus podle něj přestal být pouhým právním pojmem, ale je také sociální vědou a filosofií a je spojen s pojmem pluralismu. Pojem evropské postsuverenity pak není otázkou jurisdikce, ale interpretace. Předběžná otázka dle jeho názoru neznamená dialog, ale je-li položena otázka, je na ni dána autoritativní odpověď.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nevyloučil, že se Ústavní soud v budoucnu může za určitých okolností s předběžnou otázkou na SD EU obrátit, a to například v situaci, kdy dospěje k závěru, některá evropská norma implementovaná do českého právního řádu je protiústavní. Uvedl, že Ústavní soud by v takovém případě nepřikročil k jejímu zrušení, aniž by předběžnou otázku položil. Dále připomněl, že v Evropě působí paralelně tři právní systémy – národní, komunitární a mezinárodní, a že průnik tří, byť hodnotově totožných, ale přinejmenším verbálně ne zcela totožných, právních systémů činí problémy.

V rámci konference došlo také k podpisu dohody o spolupráci mezi Ústavním soudem a Ústavem státu a práva.

Lze uzavřít, že i právě proběhnuvší konference potvrdila, že v novém miléniu je více než kdy jindy potřebný dialog, a to jak dialog vertikální, tak i dialog horizontální, prostupující evropský kontinent pluralismem právních systémů. Jak zaznělo z úst místopředsedy Ústavního soudu Jaroslava Fenyka, žádný ústavní soud není ostrov sám pro sebe, ale je součástí širšího systému ochrany lidských práv.