Námitku nepřiměřenosti exekuce lze uplatnit i v odvolání proti usnesení o příklepu

22.08.2019

Ústavní soud, Brno, TZ 102/2019

go site

II. senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková) vyhověl ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, protože jimi bylo porušeno základní právo stěžovatele na spravedlivý proces.

click Proti stěžovateli bylo vedeno exekuční řízení k vymožení pohledávky ve výši přesahující 200 000 Kč s příslušenstvím. V tomto řízení byl vydán i exekuční příkaz k prodeji stěžovatelova bytu. V dražbě za tento byt nabídla nejvyšší částku vedlejší účastnice, a tak vydal exekutor usnesení o příklepu tohoto bytu vedlejší účastnici. Stěžovatel se proti usnesení o příklepu odvolal a namítl, že exekutor zvolil nevhodný způsob exekuce a že bylo možné uspokojit vymáhanou pohledávku jinak. Krajský soud však usnesení o příklepu potvrdil. Podle krajského soudu se měl stěžovatel bránit návrhem na zastavení exekuce. V řízení o odvolání proti usnesení o příklepu se totiž už není možné zabývat námitkou nepřiměřenosti exekuce, navíc po vydání usnesení o příklepu již ani není možné exekuci zastavit. Nejvyšší soud se ztotožnil se závěrem, že stěžovatel měl podat návrh na zastavení exekuce, případně i na její odklad, a stěžovatelovo dovolání odmítl jako nepřípustné.

Ústavní soud ovšem zjistil, že Nejvyšší soud v řadě jiných svých rozhodnutí dospěl k odlišnému závěru, který navíc označil za ustálený. I když po vydání usnesení o příklepu už není možné exekuci zastavit, podle této judikatury se v rámci řízení o odvolání proti usnesení o příklepu musí odvolací soud zabývat námitkou, že v době dražby byly naplněny důvody pro zastavení exekuce. Je-li tato námitka důvodná, je třeba změnit usnesení o příklepu tak, že se příklep neuděluje. Ústavní soud dále dospěl k závěru, že po povinných není možné vyžadovat, aby kromě odvolání proti usnesení o příklepu vznesli i návrh na zastavení exekuce.

Platí tedy, že ačkoliv po vydání usnesení o příklepu není možné zastavit výkon rozhodnutí, obecné soudy jsou povinny se v řízení o odvolání proti usnesení o příklepu meritorně zabývat námitkou, že v době dražby existoval důvod pro zastavení exekuce, o kterém exekutor či soud věděl či měl vědět, bez ohledu na to, zda byl podán i návrh na zastavení exekuce. Je-li tato námitka důvodná, je třeba změnit usnesení o příklepu tak, že se příklep neuděluje. Nejvyšší soud a krajský soud se však námitkou stěžovatele věcně vůbec nezabývaly, a tím porušily jeho právo na spravedlivý proces.

Nad rámec toho Ústavní soud poukázal na to, že v exekučním řízení jsou povinní poučeni o možnosti podat návrh na odklad exekuce či její zastavení v rámci vyrozumění o zahájení exekuce. Exekuční příkaz však již podle zákonné úpravy musí obsahovat pouze poučení o tom, že proti němu „není přípustný opravný prostředek“. Povinným tedy nemusí být zřejmé, že i v této situaci je procesním prostředkem ochrany jejich práv právě návrh na zastavení, případně i na odklad exekuce. Bylo by proto vhodnější, aby rovněž exekuční příkazy obsahovaly toto poučení.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 4072/18 je dostupný PDF zde (140 KB, PDF).