Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Právo na účinné vyšetřování plynoucí z práva na život

Ústavní soud, Brno, TZ 83/2021

II. senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesení Městského státního zastupitelství v Praze, kterým bylo porušeno základní právo stěžovatelek a stěžovatelů na účinné vyšetřování vyplývající z práva na život podle čl. 6 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Orgány činné v trestním řízení vedly trestní stíhání proti někdejšímu členovi předsednictva a poté generálnímu tajemníkovi Ústředního výboru Komunistické strany Československa („KSČ“), bývalému předsedovi vlády Československé socialistické republiky („ČSSR“) a bývalému ministrovi vnitra ČSSR. Tito obvinění totiž podle orgánů činných v trestním řízení ponechali v účinnosti předpisy umožňující Pohraniční stráži, aby vůči osobám, které se v rozporu s tehdy platnými předpisy pokusily překročit státní hranici a opustit ČSSR, prováděly zákroky, které vedly nebo mohly vést až k usmrcení těchto osob. Obvinění si přitom měli být vědomi mimo jiné toho, že Mezinárodní pakt o občanských a politických právech zaručoval každému právo na život a právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně své vlastní.

Obvodní státní zastupitelství nicméně trestní stíhání zastavilo jako nepřípustné. Jeden z obviněných, bývalý generální tajemník Ústředního výboru KSČ, totiž zemřel a zbývajícím dvěma obviněným podle posudků vypracovaných společně dvěma znalci duševní stav trvale znemožňuje chápat smysl trestního stíhání.

Stěžovatelé vystupovali v trestním řízení jako poškození. Buď byli sami zraněni Pohraniční stráží při pokusu o přechod státní hranice, nebo byl při tomto pokusu zabit jejich blízký příbuzný. Ve stížnosti proti zastavení trestního stíhání mimo jiné namítli, že oba znalci měli být vyloučeni pro podjatost. Jeden ze znalců byl členem KSČ, v době nedemokratického režimu byl jako voják (důstojník) zařazen u útvaru protivzdušné obrany a disponoval prověrkou, která mu umožňovala přístup k přísně tajným dokumentům. Obdobnou prověrku pak v době nedemokratického režimu měl i druhý ze znalců.

Městské státní zastupitelství stížnosti poškozených zamítlo s tím, že jimi uváděné skutečnosti o podjatosti znalců nesvědčí.

Ústavní soud připomněl, že s právem na život je spojeno i právo na účinné vyšetřování případů, kdy byl lidský život ohrožen či kdy došlo k zabití člověka. Právo na účinné vyšetřování se přitom vztahuje i na skutky, k nimž došlo před účinností Listiny základních práv a svobod. Vyšetřují-li nyní orgány činné v trestním řízení takové skutky, musí postupovat v souladu s principy účinného vyšetřování, tedy nezávisle a nestranně, důkladně a dostatečně, rychle a veřejně, to znamená pod kontrolou veřejnosti a za aktivní participace poškozeného.

Aby vyšetřování bylo důkladné a dostatečné, musí být jeho závěry založeny na objektivní a nestranné analýze relevantních skutečností. Proto se nesmí opírat o poznatky znalce, o jehož nestrannosti lze mít důvodnou pochybnost. Nestačí tedy, že se znalec subjektivně necítí být podjatý, ale i objektivně nahlíženo musí být vyloučeny oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti.

V posuzované věci však tyto pochybnosti vyvstaly. Podstatou trestní věci byla v širším smyslu i otázka legality a legitimity režimu ochrany hranic ozbrojenými složkami v době nedemokratického režimu. Proto není žádoucí, aby klíčový znalecký posudek zpracovala osoba, která v dané době sama u ozbrojených sil působila, a to ještě u útvaru, který měl na starosti obdobnou činnost spočívající v ochraně vzdušného prostoru (při níž rovněž mohlo docházet – a došlo – k usmrcení jednotlivců při sestřelení letadel), a která navíc disponovala i prověrkou pro přístup k přísně tajným dokumentům. Tyto skutečnosti vyvolávají pochybnosti o nestrannosti znalce. Druhý znalec disponoval v době nedemokratického režimu obdobnou prověrkou a rozhodl se vypracovat znalecký posudek ve spolupráci s prvním znalcem, a proto je i v jeho případě dána pochybnost o nestrannosti.

Provedené vyšetřování tak nebylo založeno na objektivní a nestranné analýze relevantních skutečností, a nebylo tedy důkladné a dostatečné. Proto Ústavní soud zrušil usnesení městského státního zastupitelství. Z posudků znalců, o jejichž nestrannosti panuje pochybnost, již orgány činné v trestním řízení nemohu dále vycházet.

 

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1886/21 je dostupný PDF ikona zde (180 KB, PDF).