Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavní soudu na 7. kalendářní týden roku 2026

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.02.2026 09:00 do: 11.02.2026 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 5/25
Jednací místnost: sněmovna
Soudce zpravodaj: JUDr. Lucie Dolanská Bányaiová Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Návrh na zrušení čl. III části druhé a čl. VI části páté zákona č. 24/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jimiž byl změněn zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a in eventum na zrušení slov „neoprávněné činnosti pro cizí moc“ v § 17 odst. 1 písm. d) a slov „neoprávněná činnost pro cizí moc podle § 318a trestního zákoníku“ v § 88 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 24/2025 Sb., a dále v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 24/2025 Sb., zrušení v § 33 slov „neoprávněné činnosti pro cizí moc (§ 318a)“, zrušení celých ustanovení § 318a a § 329 odst. 2 písm. g) a zrušení slov „neoprávněné činnosti pro cizí moc (§ 318a)“ v § 367 odst. 1, § 367 odst. 2 a § 368 odst. 1
Stručná charakteristika: legislativní proces a neurčitost skutkové podstaty trestného činu
Označení navrhovatelů: skupina senátorů
Typ řízení:  Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Skupina 24 senátorů (navrhovatelka) podala návrh na zrušení některých ustanovení tzv. „Lex Ukrajina VII“ - tj. zákona č. 24/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a další související zákony, jimiž byl změněn trestní řád a trestní zákoník.

Uvádí, že společným jmenovatelem napadených zákonných ustanovení je změna trestního zákoníku a trestního řádu v souvislosti se zavedením nové skutkové podstaty trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc vložené ve třech variantách do § 318a trestního zákoníku. Navrhovatelka rozporuje zejména ústavní soulad legislativního procesu. Dále tvrdí, že skutková podstata trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc nedostojí požadavkům určitosti, jasnosti či předvídatelnosti trestněprávní normy. (Text návrhu je dostupný zde: https://shorturl.at/dQQSq).  

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.02.2026 14:30 do: 11.02.2026 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 3700/25
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: Mgr. Daniela Zemanová
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. října 2025 č. j. 54 Co 282/2025-382, a proti výroku II rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 11. července 2025, č. j. 50 Nc 9001/2025-280, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí
Stručná charakteristika:  předběžná vykonatelnost rozsudku, právo na spravedlivý proces, právo rodiče na péči o děti a jejich výchovu
Označení navrhovatelů:  K. W., zast. JUDr. Michaelou Dobrovičovou, advokátkou
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka je matkou nezletilého, narozeného v lednu 2022. S vedlejší účastnicí žila v partnerském vztahu do roku 2023. Vedlejší účastnice se proto považuje za sociální matku nezletilého. V období, které následovalo bezprostředně poté, umožňovala stěžovatelka vedlejší účastnici kontakt s nezletilým, což bylo částečně dáno praktickými důvody (potřebovala docházet do zaměstnání). Postupně přestala styk umožňovat z důvodů narůstajících konfliktů mezi ní a vedlejší účastnicí z obavy o manipulaci nezletilého. Stěžovatelka v mezidobí navázala jiný vztah. První soudní úprava styku mezi vedlejší účastnicí a nezletilým vychází z předběžného opatření, styk byl stanoven na každou třetí sobotu v kalendářním měsíci. Vedlejší účastnice proti usnesení městského soudu podala ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl (usnesení ze dne 26. 8. 2025, sp. zn. II. ÚS 1721/25 dostupné v databázi NALUS: https://shorturl.at/sLuAK). V řízení ve věci samé následně obvodní soud vydal rozsudek, kterým určil styk v každém třetím týdnu od čtvrtka do neděle a dále pak o letních prázdninách na druhou polovinu srpna. Zároveň určil, že je rozsudek předběžně vykonatelný. Pro stanovení styku vyšel ze zjištění, že vedlejší účastnice je sociální matkou nezletilého, že z tohoto důvodu má právo podílet se na citovém, rozumovém a mravním vývoji chlapce. Ten s ní má vytvořen úzký vztah, stejně tak i s její širší rodinou. Je v zájmu nezletilého, aby pouto, které je pro obě strany přínosem, nebylo přetrženo. O předběžné vykonatelnosti rozhodl soud na základě § 27a zákona o zvláštních řízeních soudních, aby bylo pro nezletilého nastoleno stabilní prostředí, a aby nedošlo ke zpřetrhání vazeb mezi ním a vedlejší účastnicí. Matka napadla rozsudek v celém rozsahu odvoláním; odvolání podala i vedlejší účastnice. Následně matka u soudu navrhla odklad vykonatelnosti výroku určujícího předběžnou vykonatelnost rozsudku obvodního soudu. Městský soud tento návrh jako nedůvodný zamítl a výrok určující předběžnou vykonatelnost rozsudku potvrdil. Toto usnesení odvolacího soudu napadá stěžovatelka rovněž ústavní stížností. Ve zbývajícím rozsahu v současnosti probíhá o odvolání účastnic řízení před odvolacím soudem.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti poukazuje na neopodstatněnost rozhodnutí o předběžné vykonatelnosti rozsudku za situace, kdy nebylo postaveno najisto, jaký vztah existuje mezi jejím synem a vedlejší účastnicí. K této otázce je aktuálně odvolacím soudem vedeno další dokazování. Stěžovatelka má za to, že rozhodnutím obvodního soudu a odvolacího soudu došlo k porušení jejího práva na rodinný život a rodičovských práv a že soudy nejednaly v nejlepším zájmu nezletilého.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.02.2026 15:00 do: 11.02.2026 15:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 3150/24
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Lucie Dolanská Bányaiová Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. srpna 2024 č. j. 30 Cdo 1892/2024-72, rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. února 2024 č. j. 8 Co 6/2024-54 a rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. září 2023 č. j. 38 C 78/2023-36
Stručná charakteristika: průtahy řízení, právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů:  E. J., zast. Mgr. Jiřím Ježkem, advokátem
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka se v řízení před obecnými soudy vůči státu domáhala zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou jí nepřiměřenou délkou řízení, v němž vystupovala jako vedlejší účastnice na straně jednoho ze žalovaných (svého manžela). Okresní soud její žalobu zamítl a odvolací krajský soud toto rozhodnutí potvrdil. Dovolání Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné s tím. Jeho judikatura je ustálena v závěru, že vedlejší účastník nemá právo na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení. Příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem (který spočívá v nepřiměřené délce řízení), a vznikem nemajetkové újmy na straně vedlejšího účastníka, je totiž přerušena jeho právním poměrem k účastníkovi řízení, kterého podporuje. Vedlejší účastník svou újmu osobně odvozuje od tohoto (tvrzeného) právního poměru, nikoliv od nesprávného úředního postupu.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti rozporuje závěr soudů, že jí coby vedlejší účastnici řízení nenáleží právo na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení. Má za to, že nepřiměřené trvání řízení způsobuje újmu všem účastníkům, a to včetně vedlejších účastníků.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.02.2026 15:30 do: 11.02.2026 16:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 3466/24
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: Mgr. Daniela Zemanová
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2024, č. j. 23 Cdo 3349/2023-1714, rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. dubna 2023, č. j. 4 Cmo 138/2022-1640 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 11. srpna 2022, č. j. 19 Cm 179/2013-1549
Stručná charakteristika:  právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů:  Industrial Machine Service, s. r. o., zast. Mgr. Martinou Vévodovou, advokátkou
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Skutkově mimořádně komplikovaný spor mezi stěžovatelkou a společností Centrum výzkumu Řež, s. r. o. (objednatelka), začal před obecnými soudy v říjnu 2013. Jeho podstatou jsou nároky plynoucí ze smlouvy o dílo. V ní se stěžovatelka zavázala zhotovit pro objednatelku unikátní svařované konstrukce pro zakázku v zahraničí a objednatelka se zavázala zaplatit jí za to sjednanou částku.  Zhotovování díla bylo závislé na dodání výrobní dokumentace, kde měl být vymezen předmět díla. Dokumentace měla být postupně předávána objednatelkou zhotovitelce (stěžovatelka). Objednatelka zaplatila stěžovatelce část ceny za dílo; první část dokumentace nezbytné k započetí zhotovování první etapy díla měla dodat v termínu sjednanému ve smlouvě. K tomu však nedošlo a objednatelka se ocitla v prodlení přesahujícím dva roky, následně odstoupila od smlouvy a odmítla dílo převzít. Stěžovatelka považovala odstoupení za neplatné, zaslala vedlejší účastnici vyúčtování nákladů spojených se zhotovováním díla. V tomto období započaly vzájemné spory, jejichž anabáze pokračovala podáním žaloby a po více než deseti letech řízení před obecnými soudy vyústila v podání ústavní stížnosti. Řízení před obecnými soudy bylo zahájeno žalobou objednatelky podanou ke krajskému soudu, v níž se domáhala po stěžovatelce zaplacení částky 25 mil. Kč, kterou jí po uzavření smlouvy o dílo zaplatila; vrácení částky žádala z titulu bezdůvodného obohacení. Krajský soud ve věci rozhodoval celkem třikrát. Dvakrát žalobu zamítl, potřetí, vázán právním názorem vrchního soudu, posoudil žalobu jako částečně důvodnou a uložil stěžovatelce coby žalované, zaplatit objednatelce (žalobkyni) částku přesahující 11 mil. Kč spolu s úrokem z prodlení. Vrchní soud rozsudek krajského soudu v dubnu 2023 částečně potvrdil, v části týkající povinnosti zaplatit vedlejší účastnici příslušenství v určeném časovém období, jej změnil tak, že žalobu zamítl. Rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v jakém bylo žalobě vyhověno, a v rozsahu výroku o náhradě nákladů řízení, napadla stěžovatelka dovoláním. Nejvyšší soud dovolání stěžovatelky odmítl, zčásti pro vady (nevymezení předpokladů přípustnosti), z větší části pro nepřípustnost.

V pořadí třetí rozsudek krajského soudu ze srpna 2022, druhý rozsudek vrchního soudu z dubna 2023 a usnesení, kterým Nejvyšší soud v září 2024 odmítl její dovolání, napadá nyní stěžovatelka (ve vymezeném rozsahu), ústavní stížností. Napadená rozhodnutí má za nespravedlivá a formalistická, postrádající řádné odůvodnění.