Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavního soudu pro 1. kalendářní týden roku 2021

Upozornění: Do 31. 1. 2021 jsou nálezy Ústavního soudu vyhlašovány bez přítomnosti účastníků, právních zástupců a veřejnosti tak, že text nálezu je v okamžiku vyhlášení publikován v sekci Aktuality na webových stránkách soudu.




II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 04.01.2021 09:00 do: 04.01.2021 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 65/20
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Ludvík David CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti výroku I. usnesení Krajského soudu v Brně - pobočka ve Zlíně ze dne 22. 10. 2019 č. j. 60 Co 263/2019-43 a výroku III. usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 20. 8. 2019 č. j. 13 Nc 482/2004-32
Stručná charakteristika:  právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů:  Z. D.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovateli (*1979) byla v roce 1999 uložena povinnost uhradit Dopravní společnosti Zlín-Otrokovice s. r. o. (v tomto řízení vedlejší účastnice) částku ve výši 206 Kč s příslušenstvím z titulu pokuty za jízdu „na černo“ v prostředcích městské hromadné dopravy. K uspokojení pohledávky byla v roce 2004 nařízena exekuce. Stěžovatel trpí závažnou duševní chorobou, a to reziduální schizofrenií; onemocnění má trvalý charakter a dostupnými medicínskými prostředky již není vyléčitelné. Proto mu byl v roce 2018 jmenován opatrovník a od ledna roku 2019 pobírá invalidní důchod pro třetí stupeň invalidity. Stěžovatelův zdravotní stav mu v současné době neumožňuje vykonávat jakoukoli výdělečnou činnost. S ohledem na popsanou situaci opatrovník stěžovatele v červnu roku 2019 zažádal o zastavení exekuce pro nemajetnost. Soudní exekutorka návrhu nevyhověla, nicméně Okresní soud ve Zlíně následně usnesením exekuci zastavil. Dospěl k závěru, že nelze očekávat, že by v současné době došlo k vymožení alespoň nákladů exekuce. Stěžovatel je závislý na sociálních dávkách, jeho důchod je ve výši, ze které exekuční srážky provádět nelze, a nemá žádný movitý, ani nemovitý majetek. Přes výše uvedené nicméně okresní soud stěžovateli uložil povinnost náhrady nákladů exekuce ve výši 7 865 Kč. Konstatoval, že vedlejší účastnice jakožto oprávněná zastavení exekuce pro nemajetnost stěžovatele jakožto povinného procesně nezavinila, neboť k vymáhání své pohledávky cestou exekuce nepřistoupila bezdůvodně a při zahájení exekuce zachovala nezbytnou míru pečlivosti. Procesní zavinění zastavení neúspěšné exekuce lze naopak shledat na straně stěžovatele, neboť nesplněním exekučním titulem uložené povinnosti způsobil to, že vedlejší účastnice přistoupila k exekučnímu vymáhání pohledávky. Odvolací Krajský soud ve Zlíně – pobočka ve  Zlíně k nákladům exekuce pouze konstatoval, že vedlejší účastnice zastavení exekuce pro nemajetnost nezavinila, neboť zachovala přiměřenou míru opatrnosti při zahájení exekuce.

Stěžovatel se poté obrátil na Ústavní soud. Ve své ústavní stížnosti zejména namítá, že nelze dovodit jeho zavinění na zastavení exekučního řízení pro nemajetnost, jelikož tato nemajetnost je způsobena objektivními skutečnostmi, a to především tím, že je dlouhodobě invalidní, pobírá invalidní důchod a je nesvéprávný. Povinnost hradit náklady exekuce se mu jeví nespravedlivá tím spíše, že výše nákladů je téměř čtyřicetinásobná oproti jistině vymáhané v rámci exekuce.


 

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 04.01.2021 09:00 do: 04.01.2021 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1711/20
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. David Uhlíř
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 4 Tdo 126/2020-679 ze dne 17. března 2020, rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 9 To 200/2019 ze dne 7. srpna 2019 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 4 T 201/2015 ze dne 3. června 2019
Stručná charakteristika:  právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů:  J. P.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 uznán vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, jehož se měl dopustit tím, že se jako řidič osobního motorového vozidla dostatečně nevěnoval řízení a nesledoval situaci v provozu na pozemní komunikaci, v důsledku čehož narazil do osoby přecházející vozovku. Za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvanácti měsíců. Stěžovatel následně neuspěl s odvoláním u Městského soudu v Praze, ani s dovoláním u Nejvyššího soudu. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti především namítal, že nebyl dostatečně zjištěn skutkový děj a že ani jeden ze soudních znalců své závěry o viditelnosti poškozené z pohledu řidiče jedoucího vozidla nečinil se znalostí místa nehody za obdobných světelných podmínek, když se s místem nehody neseznámil za tmy a mírného deště a veškeré své výpočty a závěry činili toliko od stolu. Ústavní soud stížnosti vyhověl a nálezem ze dne 12. 6. 2018 rozhodnutí obecných soudů zrušil (tisková zpráva a text nálezu jsou dostupné zde: https://bit.ly/3hgxjfp ). V odůvodnění nálezu Ústavní soud konstatoval, že ačkoli se soudy (zejména pak soud prvního stupně) zabývaly skutkovým dějem velmi podrobně, nevypořádaly se s poměrně zásadní námitkou stěžovatele stran podmínek viditelnosti, které panovaly na místě v době střetu s poškozenou. V novém řízení byl však stěžovatel opět uznán vinným, ačkoliv odvolací soud od jeho potrestání upustil.

Stěžovatel se poté opět obrátil na Ústavní soud. Ve své ústavní stížnosti zejména namítá, že obecné soudy nerespektovaly předchozí nález Ústavního soudu a opět svým postupem porušily jeho právo na soudní ochranu.


 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 04.01.2021 10:00 do: 04.01.2021 10:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: 1 ÚS 2595/20
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Vladimír Sládeček DrSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci ze dne 28. 7. 2020 č. j. 55 To 266/2020-79.
Stručná charakteristika:  Podmíněné propuštění z výkonu trestu.
Označení navrhovatelů:  V. N.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou byl stěžovatel podmíněně propuštěn na svobodu z výkonu trestu, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Praze ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze, přičemž byla stanovena zkušební doba v délce pěti let s dohledem. Stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, kterým bylo na základě stížnosti státní zástupkyně uvedené usnesení Okresního soudu v Jablonci zrušeno, a žádost stěžovatele o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody byla zamítnuta.

Podle stěžovatele došlo vydáním napadeného rozhodnutí k zásahu do jeho práv podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatel namítá, že usnesení krajského soudu je v rozporu s požadavkem na kontradiktornost trestního řízení a zásadou rovnosti zbraní. Poté, co soud prvního stupně rozhodl o podmíněném propuštění stěžovatele, stížnostní soud jej neseznámil s textem stížnosti státní zástupkyně a neposkytl mu ani příležitost se k této stížnosti vyjádřit, neboť rozhodl v neveřejném zasedání. V tomto směru odkazuje na judikaturu Ústavního soudu, konkrétně na nález sp. zn. II. ÚS 1735/10.



 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 05.01.2021 10:00 do: 05.01.2021 10:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 2611/20
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: Prof. JUDr. Pavel Šámal Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. července 2020 č. j. 101 Co 71/2020-182
Stručná charakteristika:  právo na soudní ochranu, péče o dítě
Označení navrhovatelů:  Ing. O. P.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Okresní soud v Berouně svěřil nezletilého syna (narozen v prosinci 2014) stěžovatele do střídavé péče obou rodičů s frekvencí střídání po týdnu. Proti tomuto rozhodnutí podala matka nezletilého (v tomto řízení 1. vedlejší účastnice) odvolání. Krajský soud v Praze rozsudek soudu okresního soudu změnil a nezletilého svěřil do výlučné péče matky. Krajský soud přihlédl k přání nezletilého, který si již vyzkoušel, v důsledku neschopnosti rodičů domluvit se na další péči o něj, různé způsoby střídání u každého z nich, a uzavřel, že vzhledem k nízkému věku nezletilého je pro něj aktuálně nejvhodnější výlučná péče matky, která byla od narození ve funkci hlavního pečovatele, maje za to, že při stejném podílu rodičů na výchově by bylo poloviční zastoupení matky předčasné. Krajský soud žádným způsobem nerozhodl o úpravě styku nezletilého s otcem.

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti zejména namítá, že odvolací soud rozhodl v rozporu se zájmem nezletilého, a to překvapivě a bezdůvodně.