III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 19.03.2024 14:00 do: 19.03.2024 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 5/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Lucie Dolanská Bányaiová Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. října 2023, č. j. 4 To 138/2023-322 a proti usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 27. září 2023, č. j. 3 T 67/2023-302
Stručná charakteristika: vazba - důvody prodloužení
Označení navrhovatelů: L. M., zast. Mgr. Janou Harcovou, advokátkou
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Proti stěžovateli bylo zahájeno trestní řízení pro přečin vydírání, jehož se měl dopustit tím, že po poškozené požadoval, aby mu společně se svým přítelem vrátila všechny jeho věci a zbraně, které mu měl její přítel odcizit z vozidla. Usnesením okresního soudu byl stěžovatel vzat do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. b) a c) trestního řádu (vazba koluzní a předstižná). Usnesením okresního státního zastupitelství bylo rozhodnuto o pominutí důvodu vazby koluzní. Následným usnesením okresní soud rozhodl o ponechání stěžovatele ve vazbě z důvodu vazby předstižné. Stížnost proti tomuto usnesení byla krajským soudem zamítnuta. Proti oběma rozhodnutím obecných soudů podal stěžovatel ústavní stížnost, o níž Ústavní soud rozhodl nálezem ze dne 29. 11. 2023 sp. zn. III. ÚS 2498/23 tak, že ústavní stížnosti částečně vyhověl, neboť konstatoval, že usnesením krajského soudu byla porušena ústavně zaručená práva stěžovatele podle článku 8 odst. 1, 2 a 5 a článku 36 odst. 1 Listiny. V odůvodnění citovaného nálezu Ústavní soud uvedl, že napadená rozhodnutí nebyla v požadovaném rozsahu řádně, přesvědčivě a logicky odůvodněna, a to zejména z hlediska konkrétních skutečností zakládajících důvodnou obavu, že stěžovatel bude jednat způsobem podle § 67 písm. c) trestního řádu.
V době před vydáním citovaného nálezu rozhodovaly obecné soudy opětovně o ponechání stěžovatele ve vazbě. O žádosti stěžovatele nyní napadeným usnesením rozhodl okresní soud tak, že žádost zamítl a ponechal stěžovatele ve vazbě. O stížnosti proti tomuto rozhodnutí rozhodl krajský soud napadeným usnesením tak, že ji též zamítl. Po vydání citovaného nálezu Ústavního soudu byl stěžovatel na základě své žádosti usnesením okresního soudu propuštěn z vazby na svobodu.
Stěžovatel se domnívá, že obecné soudy napadená rozhodnutí o jeho ponechání ve vazbě nezdůvodnily dostatečně, neboť pouze přejaly odůvodnění prvotního rozhodnutí o vzetí do vazby. Dále obecným soudům vytýká, že je na něj v projednávané věci nahlíženo jako na vinného, což je v rozporu s principem presumpce neviny. Ústavní stížností se domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces a právo na osobní svobodu.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 19.03.2024 14:30 do: 19.03.2024 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1723/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: Mgr. Daniela Zemanová
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 19. dubna 2023, č. j. 31 To 121/2023-1016
Stručná charakteristika: právo na rovnost účastníků soudního řízení
Označení navrhovatelů: L. G., zast. JUDr. Jakubem Hlaváčkem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelčin manžel utrpěl smrtelná zranění v důsledku zlomení a pádu stromu, když řídil nákladní vozidlo. V trestním řízení byla uznána vinnou vedlejší účastnice (Ředitelství silnic a dálnic ČR) ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti, neboť dostatečně nedbala o náležitou péči a údržbu stromu. Okresní soud usnesením rozhodl, že vedlejší účastnice je povinna nahradit stěžovatelce náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody ve výši 162 435 Kč. Toto rozhodnutí napadla vedlejší účastnice stížností, v níž namítala špatný výpočet přiznaných nákladů. Krajský soud z tohoto podnětu usnesení okresního soudu zrušil a sám rozhodl o přiznání náhrady nákladů stěžovatelce ve výši 53 201 Kč. Rozdělil přitom úkony zmocněnce do dvou kategorií, a sice na účelně realizované úkony související s uplatňováním nároku na náhradu újmy a úkony, které nebyly činěny v souvislosti s náhradou újmy, avšak souvisejí se zastupováním poškozené v trestním řízení. Ohledně uplatňování nároku na náhradu škody vycházel krajský soud z § 10 odst. 5 advokátního tarifu. Co se týče nároku na náhradu nemajetkové újmy, použil krajský soud pro stanovení tarifní hodnoty § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, a vycházel tedy z tarifní hodnoty 50 000 Kč na rozdíl od okresního soudu, který vycházel z tarifní hodnoty ve výši přiznané náhrady nemajetkové újmy 800 000 Kč. Při výpočtu nákladů za druhou kategorii úkonů použil § 9 odst. 1 advokátního tarifu a vycházel z tarifní hodnoty 10 000 Kč.
Stěžovatelka má za to, že dělení úkonů realizovaných zmocněncem nemá oporu v platném právu a že tento postup byl svévolný. Dále namítá nezákonné stanovení tarifní hodnoty za jednotlivé úkony právní služby. Ústavní stížností se domáhá zrušení usnesení krajského soudu s tím, že jím došlo k porušení jejího ústavně zaručeného práva na soudní ochranu.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 20.03.2024 08:30 do: 20.03.2024 09:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 2124/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Veronika Křesťanová Dr.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 7 Tdo 1206/2022-4142 ze dne 1. února 2023
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu, rovnost účastníků řízení
Označení navrhovatelů: Jednota, spotřební družstvo v Hodoníně
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka (obchodní společnost) v předmětném trestním řízení vystupovala v pozici poškozené, přičemž vůči obviněnému uplatnila nárok na náhradu škody. Rozsudkem okresního soudu byl obviněný uznán vinným ze spáchání zločinu zpronevěry a byla mu uložena povinnost zaplatit stěžovatelce na náhradu škody částku 4 329 109,71 Kč. Se zbytkem svého nároku byla stěžovatelka odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti rozsudku podal obviněný odvolání. Krajský soud usnesením zrušil výrok o uložení peněžitého trestu, v ostatních částech však zůstal rozsudek okresního soudu nezměněn. K dovolání obviněného Nejvyšší soud rozhodl napadeným usnesením tak, že částečně zrušil rozsudek okresního soudu ve výroku o povinnosti obviněného zaplatit stěžovatelce na náhradu škody danou částku a ve výroku, jímž byla stěžovatelka se zbytkem svého nároku odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Nejvyšší soud zrušil i uvedené usnesení krajského soudu v části, jíž bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání obviněného proti výrokům o náhradě škody. Nejvyšší soud zároveň stěžovatelku s celým uplatněným nárokem odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních.
Stěžovatelka namítá, že došlo k porušení principu kontradiktornosti tím, že jí v dovolacím řízení nebylo dovolání zasláno k vyjádření. Dále tvrdí, že pro posouzení její věci není podstatné, že trestní řád neumožňuje poškozenému podat dovolání. Nejvyšší soud podle stěžovatelky pochybil také tím, že o podaném dovolání rozhodl v neveřejném zasedání. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení usnesení Nejvyššího soudu s tvrzením, že jím došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv na soudní ochranu a rovnost účastníků řízení.
Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 20.03.2024 09:00 do: 20.03.2024 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 27/23
Jednací místnost: sněmovna
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Kateřina Ronovská Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Zrušení právního předpisu - návrh soudu
Stručná charakteristika: Zrušení právního předpisu
Označení navrhovatelů: Okresní soud ve Vyškově
Okresní soud ve Vyškově se návrhem domáhá zrušení věty druhé § 2958 občanského zákoníku, který zní: "Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti." Okresní soud uvedl, že podává návrh na zrušení daného ustanovení v souvislosti s řízením, v němž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 117 344 Kč jako náhrady nemajetkové újmy na zdraví. Navrhovatel konstatoval, že v tomto řízení musí při svém rozhodování aplikovat § 2958 občanského zákoníku, jehož větu druhou považuje za rozpornou s ústavním pořádkem.
Okresní soud má za to, že stanoví-li soud náhradu újmy podle napadeného ustanovení, tzn. podle zásad slušnosti, má dvě možnosti. Buď bude postupovat podle subjektivního vnímání poškozeného, a potom budou poskytované náhrady nahodilé a nepředvídatelné, nebo k nim přistoupí z objektivního hlediska. Protože byla zrušena vyhláška Ministerstva zdravotnictví o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, postupují nyní obecné soudy „objektivním způsobem“ podle „Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví“.
Rozpornost napadeného ustanovení s ústavním pořádkem navrhovatel spatřuje ve dvou rovinách. Přímo ve vztahu k větě druhé § 2958 občanského zákoníku konstatuje, že jelikož napadené ustanovení není samo o sobě možné předvídatelně aplikovat, je rozporné s principem předvídatelnosti práva, právní jistoty a předvídatelnosti soudního rozhodování, tedy s principy právního státu. To je spojeno s druhou rovinou namítané protiústavnosti, a to s vyplněním právě zmíněného ústavního nedostatku Metodikou. Podle názoru navrhovatele si byl i zákonodárce, soudě podle důvodové zprávy k napadenému ustanovení, vědom, že soudy nemohou rozhodovat o náhradě újmy bez prováděcího předpisu nebo jiného podkladového materiálu, na jehož základě by byla prováděna „kvantifikace“ nemajetkových újem předvídatelným způsobem. Záměrně vytvořené „vakuum“ sloužilo pro to, aby skupina „zainteresovaných osob“ mohla vytvořit Metodiku jako „středobod aplikace“ § 2958 občanského zákoníku. Metodika však představuje komerční produkt, vytvořený bez zmocnění či veřejné kontroly, který „samozvaně obešel zákonodárce“. Navrhovatel připomněl, že Metodika není právní předpis přijatý transparentním procesním postupem. Její závaznost plyne z hierarchického uspořádání soustavy obecných soudů.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 20.03.2024 13:30 do: 20.03.2024 14:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: IV. ÚS 2479/22
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Jan Svatoň CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 30. srpna 2022 sp. zn. 70 Nt 49/2022
Označení navrhovatelů: Obchodní společnost A., s.r.o., zastoupená JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Usnesením policejního orgánu byly jako náhradní hodnota zajištěny dva pozemky ve vlastnictví stěžovatelky (obchodní společnosti), která je v dané věci podezřelá ze spáchání zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Úkony trestního řízení byly v dané věci zahájeny na základě oznámení finančního úřadu, u kterého měla stěžovatelka uplatnit neoprávněný odpočet na dani z přidané hodnoty. Prověřováním bylo zjištěno, že stěžovatelka uzavřela kupní smlouvu, kterou se pokusila převést vlastnictví k uvedeným nemovitostem. Z toho důvodu je nutné do konce trestního řízení tyto nemovitosti zajistit. Usnesení bylo vydáno bez souhlasu státního zástupce, neboť šlo o naléhavý případ. Proti usnesení policejního orgánu podala stěžovatelka stížnost, kterou městský soud napadeným usnesením zamítl. Podle městského soudu postupoval policejní orgán správně, neboť hrozilo zmaření účelu trestního řízení.
Stěžovatelka namítá, že městský soud nereflektoval skutečnost, že avizovala doplnění odůvodnění stížnosti v přiměřené lhůtě. Tato lhůta měla končit dne 30. 8. 2022 a městský soud tohoto dne rozhodl, aniž by se seznámil s doplněním stížnosti. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení usnesení městského soudu s tvrzením, že jím došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv na soudní ochranu a na obhajobu.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 20.03.2024 14:00 do: 20.03.2024 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 2063/22
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Lichovník
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost směřující proti postupu Krajského soudu v Praze, spočívajícímu v nepokračování v řízení o uznání a výkonu rozsudku Okresního soudu v Bielsku-Białé (Polská republika) ze dne 12. 9. 2016 sp. zn. III. K 111/16 (Sąd rejonowy dla Bielsko-Biała, III. wydział kryminalny), vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 8 T 25/2022
Stručná charakteristika: Právo na obhajobu, právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů: O. K., zast. Mgr. Michalem Šrubařem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Polský soud odsoudil stěžovatele za krádež k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 6 měsíců. Rozsudek nabyl právní moci dne 22. 11. 2016. Stěžovatel podal žádost o zaslání rozhodnutí k jeho uznání a výkonu v České republice, neboť považoval z mnoha důvodů (občanství České republiky, znalost jazyka, blízkost rodiny, možnost resocializace) za vhodnější výkon trestu na jejím území. Polský soud v reakci vydal dne 29. 4. 2022 dokument obsahující příslušné podklady pro uznání svého rozsudku a odeslal jej českým orgánům. Z výměry trestu zbývalo stěžovateli vykonat 5 měsíců a 29 dnů (započetl se mu jeden den strávený ve věznici při zadržení). Stěžovatel se v dané době nacházel ve výkonu trestu ve věznici. Krajský soud se nejprve stěžovatele dotázal, jestli skutečně požádal o uznání rozsudku a přeje si vykonat trest ve svém domovském státě. Zároveň jej poučil o povinnosti být v řízení zastoupen obhájcem a poskytl mu lhůtu 14 dnů k výběru advokáta a doručení plné moci. Ještě před uplynutím lhůty však krajský soud stěžovateli sdělil, že neshledal podmínky pro uznání rozhodnutí a výkon rozsudku polského soudu na území České republiky a uznávací řízení proto ukončil. Odůvodnil to tím, že v osvědčení uvedená adresa trvalého pobytu stěžovatele je sídlem magistrátu, nejde tak o obvyklé bydliště, kterým zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních uznání rozhodnutí podmiňuje, přičemž stěžovateli nebyl ani uložen trest vyhoštění.
Podstatou přezkoumávaného případu je otázka, zda krajský soud oprávněně nepokračoval v řízení o uznání a výkonu rozhodnutí polského soudu, kterým byl stěžovatel odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Stěžovatel s postupem krajského soudu nesouhlasí. Namítá, že uznávací řízení s ním bylo vedeno, aniž by byl zastoupen zákonem zaručeným obhájcem. Zadruhé napadá také důvody ukončení řízení obsažené v přípisu.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 20.03.2024 14:30 do: 20.03.2024 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 584/22
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Milan Hulmák Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 9 To 440/2021 ze dne 20. prosince 2021.
Stručná charakteristika: Právo na soudní a jinou právní ochranu, právo vlastnit majetek, nabývání majetku
Označení navrhovatelů: obchodní společnost GARSET, spol. s r. o., zast. JUDr. Romanem Haisem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelce (obchodní společnosti), v postavení zúčastněné osoby, byly usnesením policejního orgánu jako výnos z trestné činnosti zajištěny nemovité věci v jejím vlastnictví (bytová jednotka s příslušenstvím). K zajištění majetku stěžovatelky došlo v souvislosti s trestním stíháním dvou fyzických osob, kdy stíhaný skutek měl spočívat v neoprávněném vyvádění finančních prostředků z poškozené obchodní společnosti mj. ve prospěch stěžovatelky. Jedna z trestně stíhaných osob byla zaměstnankyně a finanční manažerka poškozené společnosti a zároveň jednatelka a majitelka (spolu se svým již zesnulým manželem) stěžovatelky. Stěžovatelka v průběhu trestního řízení opakovaně neúspěšně žádala jak policejní orgán, tak i krajský soud o zrušení zajištění nemovitých věcí. Následně se obrátila na Ústavní soud, který nálezem sp. zn. I. ÚS 818/20 ze dne 21. 7. 2020 (N 152/101 SbNU 64) zamítavé usnesení krajského soudu zrušil. Třetí a poslední žádost o zrušení zajištění nemovitých věcí podala stěžovatelka dne 20. 9. 2021, přičemž policejní orgán ji opět zamítl. Konstatoval, že podanou stížnost neshledal důvodnou. Zdůraznil, že nelze zrušit zajištění předmětných nemovitostí vzhledem k dosud trvajícímu trestnímu řízení. Uvedl též, že věc směřuje k ukončení, přičemž důvody pro zajištění nemovitostí podle něj trvají. Napadeným usnesením krajský soud zamítl stížnost stěžovatelky směřující proti rozhodnutí policejního orgánu.
Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení usnesení krajského soudu, neboť má za to, že jím bylo porušeno její ústavně zaručené právo na soudní ochranu, právo na rovnost účastníků řízení a právo na ochranu vlastnictví.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 21.03.2024 14:00 do: 21.03.2024 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 2606/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Kateřina Ronovská Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 53 Co 213/2023-1811 ze dne 20. 7. 2023
Stručná charakteristika: práva účastníka soudního řízení, ochrana rodičovství a rodiny
Označení navrhovatelů: E.K.Š.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka a vedlejší účastník mají tři děti. Úprava poměrů nezletilých dvojčat, dětí stěžovatelky a prvního vedlejšího účastníka, je předmětem řízení u obecných soudů již několik let. První vedlejší účastník návrhem doručeným obvodnímu soudu navrhl nařízení předběžného opatření, které by upravilo jeho styk s nezletilými dvojčaty, druhým a třetím vedlejším účastníkem, tak, že je první vedlejší účastník (otec) oprávněn stýkat se s nezletilými v každém sudém týdnu v roce od úterý od skončení vyučování do pondělí následujícího týdne do 8:00 hodin. Ve dnech, kdy nezletilé děti ve škole nebudou, zněl návrh tak, že se bude otec oprávněn stýkat s nezletilými v každém sudém týdnu v roce od úterý od 14:00 hodin do pondělí následujícího týdne do 8:00 hodin, s místem předání a převzetí v místě bydliště otce. Obvodní soud otcův návrh usnesením ze dne 7. 6. 2023 zamítl. Městský soud v Praze napadeným usnesením změnil rozhodnutí obvodního soudu tak, že nařídil předběžné opatření, dle kterého je otec oprávněn stýkat se s nezletilými v každém sudém týdnu v roce od úterý od skončení vyučování do pondělí následujícího týdne do 8:00 hodin. Ve dnech, kdy nezletilé děti ve škole nebudou, rozhodl tak, že bude otec oprávněn stýkat se s nezletilými v každém sudém týdnu v roce od úterý od 18:00 hodin do pondělí následujícího týdne do 8:00 hodin, s místem předání a převzetí v místě bydliště otce.
V ústavní stížnosti stěžovatelka zejména namítá, že postupem městského soudu byla porušena její základní práva a práva jejích nezletilých dětí. Tvrdí, že městský soud pomíjí obsah spisu, nezabýval se zdravotním stavem nezletilé, neodkazuje na konkrétní důkazy ve spise, ale situaci pouze obecně shrnuje s odkazem na obecné postuláty. Dodává, že městský soud vydal napadené rozhodnutí, aniž by jí dal možnost se jakkoliv vyjádřit, čímž jí měl upřít právo na rovnost účastníků řízení.