II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 24.03.2026 11:00 do: 24.03.2026 11:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 297/26
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Veronika Křesťanová Dr.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti výrokům II a III rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 62 Co 194/2025-193 ze dne 12. listopadu 2025
Stručná charakteristika: právo vlastnit majetek, právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka jako objednatelka díla se v soudním sporu domáhala nahrazení projevu vůle vedlejší účastnice jako zhotovitelky díla spočívajícího v uzavření předávacího protokolu o odevzdání a převzetí stavby. Vedlejší účastnice to odmítala z důvodu, že smlouvu o dílo považovala za neplatnou. Stěžovatelka ve sporu vyhrála a byla jí přiznána náhrada nákladů řízení. Zatímco obvodní soud uložil vedlejší účastnici zaplatit stěžovatelce na náhradě nákladů řízení 567 457,20 Kč, přičemž při rozhodování vyšel z tarifní hodnoty ve výši 55 385 995,77 Kč odpovídající sjednané ceně díla, odvolací městský soud určil výši nákladů řízení na 15 246 Kč a dále uložil vedlejší účastnici zaplatit stěžovatelce 6 655 Kč na náhradě nákladů odvolacího řízení. Při rozhodování o nákladech řízení přitom vycházel z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu.
Stěžovatelka městskému soudu vytýká, že zcela nepochopitelně a bez vysvětlení při výpočtu výše náhrady nákladů řízení použil tarifní hodnotu advokátního tarifu pro spory, jejichž předmět nelze vyjádřit v penězích, ačkoliv předávané dílo je zjevně penězi ocenitelné. Dále stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že se dozvěděla o rozdílném pohledu městského soudu na otázku stanovení výše náhrady nákladů řízení až v okamžiku rozhodnutí rozsudkem obsahujícím napadené výroky. Napadený rozsudek byl proto pro stěžovatelku překvapivý a nepředvídatelný.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 24.03.2026 11:30 do: 24.03.2026 12:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 3169/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Martin Smolek Ph.D., LL.M.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 29/2025-36 ze dne 26. srpna 2025 a rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 6 A 76/2024-49 ze dne 15. ledna 2025
Stručná charakteristika: požadavek určitosti sankcionované povinnosti
Označení navrhovatelů: FCC Regios a.s.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka provozuje skládku v katastrálním území Úholičky. Česká inspekce životního prostředí v červenci 2020 uznala stěžovatelku vinnou z porušení tří podmínek integrovaného povolení, spočívajících v neuzavření a neukončení skládkování po dovršení maximální kóty, v nedůsledném překrytí pomocné aktivní plochy dostatkem technologického materiálu a v neprovedení překryvu skládky mocnou vrstvou zeminy, za což jí uložila pokutu ve výši 1 200 000 Kč, kterou následně Ministerstvo životního prostředí snížilo na 1 000 000 Kč. Proti rozhodnutí ministerstva se stěžovatelka bránila žalobou u správních soudů. Po zásahu městského soudu ministerstvo uznalo stěžovatelku vinnou pouze z porušení podmínky neuzavření a neukončení skládkování po dovršení maximální kóty a opět jí uložilo pokutu ve výši 1 000 000 Kč. V dalším kole řízení před správními soudy stěžovatelka dosáhla opětovného zrušení rozhodnutí o uložení pokuty, nicméně ministerstvo stěžovatelku poté znovu uznalo vinnou porušením závazné podmínky spočívající v neuzavření a neukončení skládkování po dovršení maximální výškové kóty skládky a uložilo jí pokutu v nezměněné výši. Se žalobou proti tomuto rozhodnutí již stěžovatelka u správních soudů neuspěla. Městský soud její žalobu zamítl s tím, že ze stavebního povolení lze dovodit nejvyšší kótu skládkování 334,5 m n. m. a vyložil, že maximální výška nemůže být překročena ani ve fázi před konsolidací a sesednutím skládky. Snížení pokuty z 1 200 000 Kč na 1 000 000 Kč pak posoudil jako přiměřené. Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatelky zamítl. Kromě jiného vyložil, že stavebním povolením určenou výškovou kótu skládkování je třeba dodržet již v první fázi skládkování. Míru sesednutí odpadu nelze předem odhadnout, neboť jde o v čase neurčitou veličinu. Odpad přitom nelze ukládat do výšky přesahující uvedenou kótu a spoléhat na to, že do maximální kóty sesedne.
Stěžovatelka se poté obrátila na Ústavní soud. V ústavní stížnosti se domáhá zrušení rozhodnutí správních soudů, neboť se domnívá, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva. Předně namítá, že správní soudy neústavně vyložily podmínku integrovaného povolení, týkající se dovršení maximální kóty. Konkrétně přijaly výklad, že maximální výšková kóta skládky 334,5 m n. m. musí být dodržena již ve fázi aktivního provozu, ačkoli k ní je připojena fráze „po sesednutí a konsolidaci“. Podle stěžovatelky je termín „maximální kóta“ přinejmenším sporný, a pokud se soudy nepřiklonily k výkladu příznivějšímu pro obviněného, porušily tím princip presumpce neviny a zásady in dubio pro reo (v pochybnostech ve prospěch obviněného) a in dubio pro mitius (v pochybnostech mírněji).
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 24.03.2026 14:00 do: 24.03.2026 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 3739/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Michal Bartoň Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. srpna 2025 č. j. 6 To 317/2025-50 a usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne 22. července 2025 č. j. 0 Nt 1082/2025-40
Stručná charakteristika: právo na bezplatnou pomoc obhájce
Označení navrhovatelů: P. K.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Poté, co bylo proti stěžovatelce a jejímu manželovi v březnu 2025 usnesením policejního orgánu zahájeno trestní stíhání a stěžovatelce ustanoven obhájce, podala stěžovatelka jeho prostřednictvím návrh na přiznání bezplatné obhajoby. V návrhu uvedla, že je nemajetná, nevlastní žádný nemovitý majetek, ani automobil či jiné hodnotnější movité věci, a nedisponuje ani žádnými peněžitými prostředky. Vychovává tři nezletilé děti, ke kterým má vyživovací povinnost, nepracuje (a ani kvůli dětem nemůže) a nemá žádné příjmy kromě dávek státní sociální podpory a příspěvku v nezaměstnanosti. Dále uvedla, že nepracuje ani její manžel. Měsíční výdaje rodiny přesahují částku 20 000 Kč, tudíž příjmy pokryjí jen nutné náklady na bydlení a základní potřeby. Návrh později doplnila o výpis příjmů a výdajů domácnosti a o čestné prohlášení o majetkových poměrech. Obecné soudy rozhodovaly ve věci opakovaně, stěžovatelku však neshledaly nemajetnou ve smyslu § 33 odst. 2 trestního řádu, a to zejména s poukazem na její a manželovu majetkovou potencialitu.
Stěžovatelka se domnívá, že obecné soudy nepřiznáním bezplatné obhajoby porušily její práva, neboť vycházely primárně z její (a manželovy) majetkové potenciality, nikoli z toho, v jaké majetkové situaci se aktuálně nachází. Nemajetnost má být posouzena kdykoli v řízení podle aktuálního stavu. Stěžovatelka tvrdí, že splňovala zákonné předpoklady pro přiznání nároku na bezplatnou obhajobu, resp. přinejmenším nárok na obhajobu za sníženou odměnu.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 26.03.2026 11:00 do: 26.03.2026 11:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 870/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Kateřina Ronovská Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Ads 231/2024-50 ze dne 10. 1. 2025 a usnesení Městského soudu v Praze č. j. 17 A 101/2023-96 ze dne 28. 6. 2024
Stručná charakteristika: právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů: J. Z.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel byl ve služebním poměru u Ministerstva spravedlnosti, státní tajemník v Ministerstvu spravedlnosti však zrušil jeho služební poměr ve zkušební době ke dni doručení oznámení a bez udání důvodu. Stěžovatel následně podal k městskému soudu „žalobu proti nezákonnému zásahu ve věci skončení služebního poměru“. Na výzvu městského soudu upravil žalobu v tom smyslu, že se jedná o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu. Následně ale městský soud oběma účastníkům řízení oznámil, že bude následovat právní názor obsažený v rozhodnutích Nejvyššího správního soudu, jehož podstatou je, že zrušení služebního poměru ve zkušební době není spojeno s rozhodnutím služebního orgánu, a představuje místo toho trvající zásah ve smyslu § 82 soudního řádu správního. Současně seznámil stěžovatele s předběžným závěrem, že zásahová žaloba byla nepřípustná, protože stěžovatel nevyčerpal jiný prostředek ochrany v podobě podání žádosti o určení právního vztahu. Stěžovatel v reakci na to tvrdil, že žádost podle § 142 správního řádu podal, a to dne 20. 6. 2023, nebylo o ní však rozhodnuto. Městský soud následně žalobu odmítl jako nepřípustnou. Uzavřel, že výsledkem vyčerpání postupu podle § 142 správního řádu by bylo správní rozhodnutí, proti němuž by se mohl stěžovatel bránit žalobou a dosáhnout tak soudního přezkumu. Takto však stěžovatel nepostupoval, neboť žádostí z 20. 6. 2023 se domáhal pouze vyhotovení rozhodnutí o zproštění výkonu služby, nikoli určení, zda jeho služební poměr trvá. Kasační stížnost směřující proti usnesení městského soudu Nejvyšší správní soud zamítl. Omezený rozsah přezkumu v řízení podle § 142 správního řádu, na který stěžovatel v kasační stížnosti upozorňoval, je dán povahou zrušení služebního poměru ve zkušební době. Ztotožnil se i s posouzením, že stěžovatelem podaná žádost nesměřovala k uplatnění postupu podle § 142 správního řádu.
Stěžovatel v ústavní stížnosti rozporuje závěr správních soudů, že měl povinnost vyčerpat ‒ a nevyčerpal ‒ jiný prostředek ochrany namísto podání zásahové žaloby. Domnívá se, že v jeho důsledku mu byl odepřen přístup k soudu.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 26.03.2026 13:30 do: 26.03.2026 14:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 333/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: Mgr. Daniela Zemanová
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. října 2024, č. j. 20 Cdo 450/2024-692, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. září 2023, č. j. 18 Co 138/2023-662, a usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 10. března 2023, č. j. 17 EXE 2165/2016-590
Stručná charakteristika: odmítnutí dovolání z důvodu vad
Označení navrhovatelů: M. U., zast. Mgr. Michalem Čížkem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Proti stěžovateli byla v roce 2016 u okresního soudu zahájena dvě exekuční řízení. První řízení se vedlo pro vymožení jistin a druhé se nadále vede pro smluvní úroky a úroky z prodlení z těchto jistin. V návrzích argumentoval především tím, že vymáhané pohledávky podle něj byly v době podání exekučních návrhů již promlčené. V prvním exekučním řízení stěžovatel s návrhem na zastavení exekuce uspěl, v druhém exekučním řízení obecné soudy stěžovatelově návrhu nevyhověly. Stěžovatel podal v roce 2022 v rámci druhého řízení (ohledně příslušenství) opětovný návrh na zastavení exekuce. V tomto návrhu argumentoval především tím, že vymáhané pohledávky podle něj byly již v době podání exekučních návrhů promlčené. Stěžovatel zároveň uvedl, že tuto argumentaci potvrzují i nové skutečnosti, které původní návrh na zastavení exekuce neobsahoval, protože v té době neexistovaly. Touto skutečností je nově vydané rozhodnutí okresního soudu v prvním exekučním řízení, kterým byly pohledávky shledány promlčenými. Soudy rozhodly v obou řízeních za stejných okolností naprosto odlišným způsobem, což je nespravedlivé a nepřípustné. Pokud se promlčela jistina, promlčelo se i její příslušenství. Tato situace by nenastala, pokud by se vše vymáhalo v jediné exekuci. Okresní soud řízení o stěžovatelově návrhu zastavil ve vztahu k období do 13. 4. 2016, ve vztahu k období po tomto datu do zaplacení soud návrhu vyhověl a exekuci v rozsahu smluvních úroků a úroků z prodlení zastavil. Krajský soud následně řízení o návrhu na zastavení exekuce zcela zastavil a Nejvyšší soud odmítl dovolání stěžovatele, neboť dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Stěžovatel podal ústavní stížnost proti rozhodnutí okresního, krajského i Nejvyššího soudu. Napadená rozhodnutí podle něj porušují jeho právo na soudní ochranu, na spravedlivý proces a na ochranu před libovůlí výkonu státní moci.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 26.03.2026 14:00 do: 26.03.2026 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1021/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Milan Hulmák Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. ledna 2025 č. j. 33 Cdo 827/2024-391 a výroku II rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. listopadu 2023 č. j. 11 Co 261/2023-334
Stručná charakteristika: Právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů: B. S.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka uplatnila v srpnu 2015 u obvodního soudu právo na pojistné plnění ve výši 400 000 Kč z pojistné smlouvy uzavřené s pojišťovnou s tím, že se v srpnu 2011 stala obětí přepadení, při kterém jí byla způsobena vážná zranění hlavy. Na základě znaleckého posudku stěžovatelka v únoru 2020 rozšířila žalobu o 560 000 Kč. Obvodní soud uložil pojišťovně zaplatit stěžovatelce původně požadovaných 400 000 Kč, ve zbytku nárok zamítl z důvodu jeho promlčení. Městský soud následně rozsudek obvodního soudu potvrdil a Nejvyšší soud dovolání stěžovatelky odmítl.
Stěžovatelka namítá nesprávné právní posouzení věci obecnými soudy. Předně má za to, že nárok uplatněný rozšířením její žaloby není promlčený, neboť podle jejího názoru uplatněním žaloby došlo ke stavení promlčení lhůty. Dále uvádí, že se soudy nezabývaly jejími argumenty, že je námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy a odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2020 sp. zn. III. ÚS 2552/18 (tisková zpráva a text nálezu jsou dostupné zde: https://shorturl.at/Vabj7).