Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavního soudu pro 17. kalendářní týden roku 2020

UPOZORNĚNÍ: v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu v České republice a ve spojitosti s prevencí šíření onemocnění COVID-19 je od pátku 13. března 2020 od 8:00 hod. Ústavní soud uzavřen pro veřejnost. Nálezy Ústavního soudu budou vyhlašovány bez přítomnosti účastníků, právních zástupců a veřejnosti tak, že text nálezu bude v okamžiku vyhlášení publikován v sekci Aktuality.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 20.04.2020 13:00 do: 20.04.2020 13:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 3233/19
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. David Uhlíř
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti platebnímu rozkazu Okresního soudu Plzeň-město ze dne 17. srpna 2012 č. j. 30 C 171/2012-5
Stručná charakteristika:  participace dítěte na řízení
Označení navrhovatelů:  I. H.Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka jela dne 7. 12. 2011 (tj. ve věku 15 let) městskou hromadnou dopravou v Plzni do školy a byla kontrolována revizorem, který zjistil, že cestuje bez platného jízdního dokladu. O existenci dluhu vůči Plzeňským městským dopravním podnikům, a.s. se stěžovatelka dozvěděla až poté, co zjistila, že je proti ní vedeno exekuční řízení. Okresní soud Plzeň-město, u něhož bylo řízení vedeno, ve věci doručoval pouze zákonné zástupkyni stěžovatelky - matce. Stěžovatelce bylo v době řízení 16 let. Předmětný rozkaz byl adresován matce stěžovatelky. Z důvodu nečinnosti matky nabyl platební rozkaz právní moci. Stěžovatelka se tak nemohla vyjádřit k žalobním tvrzením a prováděným důkazům ani uvádět rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy. Soud žádným způsobem nezkoumal vzájemné poměry mezi stěžovatelkou a zákonným zástupcem, aby mohl posoudit případný konflikt zájmů. Následně byla vůči stěžovatelce nařízena exekuce. Opět však byla adresovaná na jméno matky, která usnesení převzala a stěžovatelku o její existenci neinformovala. Exekuce vůči stěžovatelce je vedena pro částku 1 012 Kč s 7,75 % úrokem z prodlení z částky 1 012 Kč od 22. 12. 2011 do zaplacení, dále nákladů předcházejícího řízení ve výši 2 934,40 Kč, včetně nákladů exekuce a nákladů oprávněné určených v příkazu exekutora.

Napadené rozhodnutí podle stěžovatelky pomíjí ústavněprávně konformní výklad platného práva, věcně poskytuje právní ochranu zneužívání práva na náhradu nákladů řízení v paušální výši, je hrubě nespravedlivé, společensky nepřijatelné a podlamující víru účastníků soudních řízení ve spravedlivý proces. Stěžovatelka se domnívá, že vzhledem ke svému věku bezesporu neměla plnou procesní způsobilost a musela tak být v řízení zastoupena. Soud však jednal s matkou stěžovatelky jakožto její zákonnou zástupkyní, která neplnila svou rodičovskou odpovědnost.


I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 20.04.2020 13:30 do: 20.04.2020 14:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 3955/19
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. David Uhlíř
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2019, č. j. 13 To 281/2019-148, a usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 8. října 2019, č. j. 1 T 169/2018-130
Stručná charakteristika:  Osobní svoboda; právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů:  P. I. V.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovateli byl pravomocným trestním příkazem uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře sto hodin a soud mu zároveň uložil povinnost, aby v době výkonu trestu obecně prospěšných prací podle svých sil nahradil dlužné výživné. Napadeným usnesením ze dne 8. 10. 2019 Okresní soud v Příbrami rozhodl, že se k návrhu Probační a mediační služby přeměňuje trest obecně prospěšných prací ve výměře 100 hodin na nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 100 dnů, pro jehož výkon se stěžovatel zařazuje do věznice s ostrahou. Stížnost stěžovatele Krajský soud v Praze zamítl usnesením ze dne 19. 11. 2019, které vydal v neveřejném zasedání. V odůvodnění krajský soud mimo jiné zmínil, že stěžovatel napadl usnesení okresního soudu toliko blanketní stížností, kterou blíže nezdůvodnil.

Stěžovatel s tvrzením krajského soudu nesouhlasí. V ústavní stížnosti uvádí, že usnesení soudu prvního stupně o přeměně trestu obecně prospěšných prací v nepodmíněný trest mu bylo doručeno dne 4. 11. 2019 (osobně si jej vyzvedl u soudu). Dne 5. 11. 2019 proti usnesení podal stížnost a zvolil si obhájce, který dne 7. 11. 2019 podal jménem stěžovatele stížnost ještě jednou a zároveň si písemně vyhradil k odůvodnění stížnosti lhůtu deseti dnů od konzultace se stěžovatelem a od seznámení se se spisovým materiálem. Soud toto nijak nerozporoval. Dne 12. 11. 2019 obhájce po předchozí telefonické domluvě nahlédl do spisu. Domníval se tedy, že tímto dnem začala běžet lhůta pro doplnění odůvodnění stížnosti, která skončí dne 22. 11. 2019. Dne 19. 11. 2019 obhájce telefonicky zjistil, že spisový materiál byl již dne 12. 11. 2019 postoupen stížnostnímu soudu, proto okamžitě odeslal odůvodnění stížnosti. Krajský soud však dne 19. 11. 2019 rozhodl předtím, než odůvodnění stížnosti později téhož dne obdržel. Takovým postupem došlo podle názoru stěžovatele k porušení jeho práv na obhajobu a na spravedlivý proces. K porušení práva na spravedlivý proces došlo podle názoru stěžovatele i postupem soudu prvního stupně, když soud doručoval vyrozumění o konání veřejného zasedání do Rumunska tzv. fikcí na adresu, kterou stěžovatel nikdy výslovně neurčil jako adresu pro doručování. Pokud by stěžovatel měl možnost se veřejného zasedání zúčastnit, soud by se dozvěděl, že se neskrývá, pracuje a plní vyživovací povinnost. Soud prvního stupně však při veřejném zasedání dne 8. 10. 2019 použil pro své rozhodnutí zprávu Probační a mediační služby ze dne 2. 5. 2019, přičemž v době rozhodování soudu již měla Probační a mediační služba informace o tom, že dluh na výživném je zaplacen a výživné stěžovatel dál platí. Soud tak rozhodl o přeměně v nepodmíněný trest, aniž si řádně zjistil potřebné informace navíc v době, kdy trest obecně prospěšných prací ještě nebyl ani nařízen.


I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 24.04.2020 10:00 do: 24.04.2020 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 3169/19
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Vladimír Sládeček DrSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2019 č. j. 32 C 7/2019-36 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 6. 2019 č. j. 3 Co 47/2019-53.
Stručná charakteristika:  autorská práva
Označení navrhovatelů:  Greenpeace Česká republika, z.s.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel před Vánoci roku 2018 v rámci své kampaně kritizující ČEZ, a.s. (dále jen „vedlejší účastník“) za jeho přístup k výrobě elektrické energie, především v otázce využívání fosilních paliv (černého a především hnědého uhlí) zpracoval dva předvánoční spoty původně vytvořené pro vedlejšího účastníka třetí osobu. Stěžovatel ve spotu zachoval zvukovou stopu a občasně nahradil původní obraz záběry na poškozené, suché a vykácené lesy a lesní požáry, které byly doplněny popisem: „Spaliny z uhlí firmy ČEZ škodí stromům. A způsobují změny klimatu, které vysušují lesy. Výsledkem jsou lesní požáry.“ Vedlejší účastník podal dne 13. 2. 2019 žalobu, kterou se domáhal, aby se stěžovatel zdržel užití audiovizuálního díla vzniklého na základě smlouvy o vytvoření audiovizuálního díla a poskytnutí licence k jeho užití ze dne 13. 12. 2018 a uveřejnil omluvu za jeho užití. Smlouva byla uzavřena mezi stěžovatelem a FILMSERVICE, a.s., s názvem „Rozsvícení vánočních stromů“ a upravena o vložené záběry na poškozené, suché a vykácené lesy a lesní požáry, které jsou doprovázeny následujícím popisem: „Spaliny z uhlí firmy ČEZ škodí stromům. A způsobují změny klimatu, které vysušují lesy. Výsledkem jsou lesní požáry“. Svou žalobu odůvodnil tím, že v souvislosti s úpravou a šířením audiovizuálního díla došlo k porušení jeho autorských práv a práv souvisejících s právem autorským. Současně se žalobou podal vedlejší účastník návrh na nařízení předběžného opatření, kterým se domáhal, aby se stěžovatel odstranil uvedené audiovizuální dílo z facebookových stránek stěžovatele a zdržel se jeho užití. Téhož dne Městský soud napadeným usnesením vydal předběžné opatření, kterým návrhu vyhověl a nařídil, že stěžovatel je povinen odstranit předmětné audiovizuální dílo z facebookového profilu stěžovatele a uložil stěžovateli povinnost zdržet se jeho užití. Nařízení předběžného opatření soud s odkazem na § 169 odst. 2 občanského soudního řádu neodůvodnil. Stěžovatel proti tomuto usnesení podal odvolání. Vrchní soud v Praze usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Stěžovatel ústavní stížnost odůvodňuje jednak tím, že napadená rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná, což zakládá porušení jeho práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dále v nich spatřuje neodůvodnitelný a nezvratitelný zásah do práva na svobodu projevu, jehož důsledky nelze později odstranit, což zakládá porušení čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny.