IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 21.04.2026 14:00 do: 21.04.2026 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 422/26
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Michal Bartoň Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 22. ledna 2026 č. j. 31 Nt 11001/2026-41
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: I. D.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel byl odsouzen za zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy k trestu odnětí svobody v trvání deseti let. Po vykonání necelé poloviny trestu podal žádost o upuštění od výkonu zbytku trestu odnětí svobody podle § 327 odst. 1 písm. b) trestního řádu. Tuto žádost odůvodnil tím, že splňuje podmínky podle tohoto ustanovení, neboť soud může upustit od výkonu trestu mj. tehdy, má-li být odsouzený vyhoštěn, což je i případ stěžovatele. Stěžovatel je ve výkonu trestu poprvé a doložil, že po propuštění z výkonu trestu má zajištěno zaměstnání a ubytování a zároveň disponuje finančními prostředky nezbytnými pro vycestování, popř. mu s úhradou nákladů pomůže rodina, s níž je v kontaktu. Většinu své argumentace však stěžovatel věnoval změně právní úpravy týkající se drogových deliktů, konkrétně změně právní úpravy § 283 trestního zákoníku, ke které došlo po jeho odsouzení. Stěžovatel tvrdil, že jím spáchaná trestná činnost by podle nové právní úpravy byla pouhým přečinem, nikoli již zvlášť závažným zločinem. Okresní soud žádost stěžovatele zamítl. S odkazem na § 136 odst. 3 trestního řádu uvedl, že usnesení neobsahuje odůvodnění, neboť jde o rozhodnutí ve vykonávacím řízení, proti kterému není stížnost přípustná.
Stěžovatel shledává porušení svého práva na soudní ochranu v tom, že okresní soud své zamítavé rozhodnutí vůbec neodůvodnil, což je podle něj v rozporu s judikaturou Ústavního soudu. Stěžovatel zejména namítá, že se soud měl vypořádat s jeho argumentací týkající se zásadní změny trestních předpisů v oblasti trestání drogových deliktů.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 22.04.2026 14:00 do: 22.04.2026 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 3060/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Josef Baxa
Stručná charakteristika: právo na soudní a jinou právní ochranu, ochrana rodičovství a rodiny, ochrana soukromého a rodinného života
Označení navrhovatelů: V.K., zast. Mgr. Tomášem Čermákem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Městský soud v listopadu 2024 svěřil nezletilého syna do střídavé péče rodičů s frekvencí střídání po týdnu, dále rozhodl o péči v době prázdnin a stanovil vyživovací povinnost oběma rodičům. Městský soud uvedl, že nezletilý má blízký a vřelý vztah k oběma rodičům, oba rodiče mají o nezletilého zájem a chtějí se o něj starat. Krajský soud následně změnil rozsudek městského soudu a chlapce svěřil do péče matky. Styk s otcem upravil tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilým každý lichý kalendářní týden v roce od čtvrtka do pondělí následujícího týdne, zvlášť upravil styk otce v době prázdnin a stanovil otci vyšší částku na výživné.
Otec (stěžovatel) podal ústavní stížnost proti rozsudku krajského soudu. Stěžovatel v ústavní stížnosti odkazuje na kritéria dovozená judikaturou Ústavního soudu, která musí obecné soudy z hlediska nutnosti rozhodovat v nejlepším zájmu dítěte v řízení o úpravě výchovných poměrů vzít v potaz. Soudy by měly vycházet z toho, že právem obou rodičů je v zásadě pečovat o dítě stejnou měrou a podílet se na jeho výchově, s čímž koresponduje i právo dítěte na péči obou rodičů. Dále uvádí, že soud opomenul alespoň stručně ústně odůvodnit toto pro poměry nezletilého zcela zásadní rozhodnutí.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 22.04.2026 14:30 do: 22.04.2026 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 2429/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Josef Baxa
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. srpna 2024 č. j. 27 Cdo 541/2024-681, usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 20. září 2023 č. j. 35 Co 56/2022-652 a usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 16. prosince 2021 č. j. 9 C 281/2013-382
Stručná charakteristika: rovnost účastníků řízení, práva účastníka soudního řízení, právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů: REALIS-INVEST, s. r. o., sídlem Svojsíkova 1596/2, Ostrava, zastoupená JUDr. Vítem Hrnčiříkem, LL.M., Ph.D., advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka – obchodní společnost – podala žalobu pro zmatečnost proti rozsudku okresního soudu, kterým bylo určeno, že zástavní právo v její prospěch neexistuje. Se svou žalobou však neuspěla, neboť okresní soud konstatoval, že stěžovatelka nebyla v tom řízení v postavení účastníka ani vedlejšího účastníka, a proto není oprávněna ani k podání žaloby pro zmatečnost proti rozsudku vydanému v tomto řízení. Krajský soud usnesení okresního soudu potvrdil a dovolání podané stěžovatelkou následně odmítl předseda senátu Nejvyššího soudu jako nepřípustné, neboť bylo podáno neoprávněnou osobou. Uvedl, že k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma, odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší. Krajský i okresní soud uzavřely, že stěžovatelka není k podání žaloby pro zmatečnost v této věci oprávněna. Stěžovatelka tudíž nebyla účastnicí řízení v projednávané věci, a právo podat dovolání jí nesvědčí.
Stěžovatelka ústavní stížností napadla rozhodnutí okresního, krajského i Nejvyššího soudu. V ústavní stížnosti zejména namítá, že původní řízení týkající se zástavního práva probíhalo bez její účasti a byla tak zbavena možnosti uplatnit svá práva. O probíhajícím řízení nevěděla a nemohla tak účinně vstoupit do řízení. Soudy, které rozhodovaly o žalobě pro zmatečnost, resp. o jejím odvolání proti původnímu nalézacímu rozsudku, zvolily formalistický výklad práva, když se odmítly věcně zabývat jejími podáními. Rozhodnutí Nejvyššího soudu navíc podle ní postrádá náležitosti, které jsou na soudní rozhodnutí kladeny a Nejvyšší soud rozhodl namísto tříčlenným senátem pouze jeho předsedou.