IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 13.05.2025 14:30 do: 13.05.2025 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 3023/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Zdeněk Kühn Ph.D., LL.M., S.J.D.
Stručná charakteristika: Požadavky na civilní dovolání
Označení navrhovatelů: ROTO Plzeň s.r.o.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Během rychlostní zkoušky konané v automobilovém závodu vyjelo závodní vozidlo v důsledku chyby řidiče z trati a střetlo se s divákem, který na následky nehody zemřel. Pojišťovna uhradila za pořadatele závodu (vedlejší účastníky) pozůstalé manželce a dceři jednorázové odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 480 000 Kč. Pozůstalé se však žalobou domáhaly odškodnění také po stěžovatelce, kterou obecné soudy uznaly objektivně odpovědnou jako provozovatelku závodního vozidla a uložily jí povinnost uhradit pozůstalým celkem 480 000 Kč, tedy stejnou částku, jakou obdržely již dříve od pojišťovny. Stěžovatelka následně podala žalobu proti vedlejším účastníkům, v níž požadovala, aby jí společně a nerozdílně uhradili částku 480 000 Kč. Tvrdila, že automobilová soutěž měla povahu provozu zvlášť nebezpečného ve smyslu § 432 občanského zákoníku, a proto odpovědnost za nehodu nesli výhradně vedlejší účastníci jakožto organizátoři akce. Okresní soud napadeným rozsudkem žalobu zamítl. Automobilový závod nelze považovat za provoz zvlášť nebezpečný, neboť nejde o činnost, při níž by bezprostředně hrozilo nebezpečí vzniku závažných škod. Ovládání soutěžního vozidla spočívá v rukou řidiče, který by měl být schopen usměrňovat rychlost a směr jízdy tak, aby zvládl nástrahy trati a předešel nehodě. Nebylo tedy možné dovodit objektivní odpovědnost vedlejších účastníků. Okresní soud se rovněž zabýval tím, zda vedlejší účastníci neporušili obecnou prevenční povinnost, jejíž porušení může zakládat odpovědnost za škodu. Nakonec dospěl k závěru, že vedlejší účastníci nebyli za nehodu solidárně odpovědní a stěžovatelce vůči nim nevznikl regresní nárok. Krajský soud k odvolání stěžovatelky rozsudek okresního soudu potvrdil. Stěžovatelka poté podala dovolání, které však Nejvyšší soud odmítl, jelikož v části týkající se posouzení prevenční povinnosti pořadatelů dovolání trpělo vadami, neboť stěžovatelka neoznačila žádná konkrétní rozhodnutí, s nímž má být napadené rozhodnutí v rozporu. Ve vztahu k otázce určení podílů stěžovatelka nevymezila přípustnost vůbec.
Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudců pro porušení jejích ústavně zaručených práv na ochranu vlastnictví, soudní ochranu a rovnost v řízení.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 13.05.2025 15:00 do: 13.05.2025 15:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 3310/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Josef Fiala CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2024 č. j. 33 Cdo 2186/2024-306, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. dubna 2024 č. j. 39 Co 50/2024-265 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 3. listopadu 2023 č. j. 38 C 433/2022-160
Stručná charakteristika: právo na přístup k soudu
Označení navrhovatelů: M. S.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Vedlejší účastnice (soukromá vysoká škola) se žalobou domáhala zaplacení částky 14 651 Kč s příslušenstvím a částky 8 395,02 Kč připadající na smluvní pokutu a dále smluvní pokuty ve výši 0,3 % denně ze žalované jistiny. Obvodní soud po provedeném dokazování napadeným rozsudkem uložil stěžovatelce povinnost zaplatit vedlejší účastnici uvedené částky. V odůvodnění uvedl, že mezi stěžovatelkou a vedlejší účastnicí byla sjednána nepojmenovaná smlouva, na jejímž základě se vedlejší účastnice zavázala poskytnout stěžovatelce vzdělání v bakalářském programu a stěžovatelka se zavázala platit školné. Pro případ prodlení s placením školného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,3 % denně. Vedlejší účastnice stěžovatelce za letní semestr 2021/2022 vystavila fakturu na částku 14 651 Kč, kterou stěžovatelka ani v náhradní lhůtě nezaplatila, a proto vedlejší účastnice dlužnou částku zesplatnila. Obvodní soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a stěžovatelka má zaplatit částku 14 651 Kč s úrokem z prodlení a smluvní pokutu. K námitkám stěžovatelky uvedl, že vnitřní předpisy vedlejší účastnice byly řádně registrovány Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy, které v nich neshledalo rozpor se zákonem, a ani soud neshledal vnitřní předpisy vedlejší účastnice nezákonnými. Proti rozsudku obvodního soudu podala stěžovatelka odvolání, které městský soud shledal částečně důvodným, a proto napadeným rozsudkem změnil rozsudek obvodního soudu tak, že zamítl žalobu o zaplacení smluvní pokuty ve výši 8 395,02 Kč a 0,3 % denně z částky 14 651 Kč za vymezené období, jinak tento výrok potvrdil. Následné dovolání stěžovatelky Nejvyšší soud napadeným usnesením odmítl.
Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi byla porušena její základní práva na ochranu vlastnictví a soudní ochranu.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 13.05.2025 15:30 do: 13.05.2025 16:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 251/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Lucie Dolanská Bányaiová Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. listopadu 2024 č. j. 58 Co 395/2024 157
Stručná charakteristika: Řádný výkon práva, předvídatelnost soudních rozhodnutí, náklady řízení
Označení navrhovatelů: J. N., zast. Mgr. Petrou Schinnenburgovou, advokátkou
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Hlavní město Praha se po stěžovateli žalobou domáhalo zaplacení částky ve výši 580 300 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení za užívání dvou pozemků v jeho tvrzeném vlastnictví bez právního důvodu. Stěžovatel se vzájemným návrhem domáhal po žalobci zaplacení částky ve výši 19 710,90 Kč z titulu náhrady škody spočívající v nákladech na právní (mimosoudní) zastoupení za dva úkony právní služby, které vynaložil ještě před podáním žaloby žalobce v reakci na neoprávněně vznesený nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Obvodní soud žalobu z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace zamítl, protože na něj nepřešlo vlastnictví pozemků ve smyslu § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, a jejich vlastnictví nenabyl ani vydržením. Vzájemnému návrhu stěžovatele na náhradu škody naopak vyhověl a žalobci uložil povinnost zaplatit stěžovateli částku 19 710,90 Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vzal za prokázané, že stěžovatel před podáním žaloby vynaložil požadovanou částku za dva úkony právní služby. Žalobce si musel být vzhledem k rozsáhlé a již ustálené judikatuře vědom neoprávněnosti svého nároku a je povinen stěžovateli vzniklou škodu nahradit. K odvolání žalobce městský soud změnil rozsudek obvodního soudu tak, že žalobu na zaplacení částky 19 710,90 Kč zamítl a rovněž změnil výrok obvodního soudu o nákladech řízení tak, že jejich správná výše činí 59 858,70 Kč; jinak rozsudek obvodního soudu potvrdil. Dále uložil stěžovateli zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před obvodním soudem za vzájemný návrh ve výši 300 Kč a také uložil žalobci povinnost nahradit stěžovateli náklady odvolacího řízení o návrhu žalobce ve výši 26 523,20 Kč. Nakonec uložil stěžovateli povinnost nahradit žalobci náklady odvolacího řízení o vzájemném návrhu ve výši 600 Kč.
Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení části rozsudku městského soudu, jíž byl zamítnut jeho vzájemný návrh, jakož i jeho výroků, jimiž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, s tvrzením, že napadenými výroky bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu, právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života a právo na ochranu vlastnictví.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 14.05.2025 13:15 do: 14.05.2025 13:45
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 612/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Langášek LL.M.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti trestnímu příkazu Městského soudu v Brně ze dne 29. října 2024 č. j. 5 T 184/2024-113 a proti zásahu spočívajícímu v nakládání s tímto trestním příkazem jako s pravomocným a vykonatelným
Stručná charakteristika: právo na přístup k soudu
Označení navrhovatelů: L. P.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
V tomto nálezu se Ústavní soud zabývá namítaným porušením ústavně zaručených práv stěžovatele, vůči kterému jako obviněnému byl vydán trestní příkaz. Stěžovatel namítá, že městský soud tento trestní příkaz nesprávně považuje za pravomocný, i když proti němu stěžovatel podal odpor prostřednictvím svého obhájce. Podle městského soudu byl odpor podán neoprávněnou osobou, protože v době podání odporu trestní příkaz ještě nebyl doručen stěžovateli.
Městské státní zastupitelství zahájilo trestní stíhání stěžovatele pro přečin výtržnictví. Do trestního řízení se připojili vedlejší účastník a vedlejší účastnice (Všeobecná zdravotní pojišťovna) jako poškození. Následně podalo státní zastupitelství na stěžovatele obžalobu. Městský soud vydal dne 29. října 2024 trestní příkaz, který poté doručoval všem stranám trestního řízení, kromě jiného i stěžovateli jako obviněnému, dále také jeho obhájci. Obhájci stěžovatele byl trestní příkaz doručen dne 12. listopadu 2024. Stěžovatele se nedařilo zastihnout a trestní příkaz mu byl úspěšně doručen až dne 13. ledna 2025. Proti trestnímu příkazu podal již dne 15. listopadu 2024 odpor obhájce stěžovatele prostřednictvím své datové schránky. Městský soud dne 7. ledna 2025 zaslal obhájci přípis, kterým mu sdělil, že odpor byl podán neoprávněnou osobou, obviněnému nebyl trestní příkaz dosud doručen. Obhájce se v reakci na to dne 20. ledna 2025 soudu dotázal, z jakého důvodu byl podaný odpor odmítnut, ačkoliv byl podán na základě plné moci od stěžovatele a jménem stěžovatele. Na to městský soud reagoval jen konstatováním, že trestní příkaz nabyl dne 22. ledna 2025 právní moci. Ze spisu dále plyne, že městský soud provedl další kroky směřující k výkonu trestního příkazu.
Stěžovatel podal prostřednictvím svého právního zástupce ústavní stížnost proti trestnímu příkazu a též v ní napadá postup městského soudu spočívající v tom, že odepřel účinky odporu či že jeho odpor odmítl. Podle stěžovatele tím zasáhl do jeho ústavně zaručených práv, zejména porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 14.05.2025 13:30 do: 14.05.2025 14:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 3378/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 18 Co 251/2024-156 ze dne 28. 8. 2024 a výrokům II., III., IV., V. a VI. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 50 Nc 6043/2024-100 ze dne 16. 5. 2024
Stručná charakteristika: Materiální naplnění práva na tlumočníka a posouzení vhodnosti modelu střídavé péče
Označení navrhovatelů: Q.E.J.L. zast. Mgr. Evou Blahetovou, advokátkou, Praha, Černíkova 2986/14
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Matka (vedlejší účastnice) a otec (stěžovatel) dvou nezletilých dcer (vedlejších účastnic) nevedou společnou domácnost od července 2023. Otec – původem Francouz – se od rodiny odstěhoval do nájemního bytu ve stejné městské části. Styk rodičů s dětmi probíhal na základě dohody rodičů tzv. asymetrickou formou v průměrném rozsahu přibližně 18:12 dnům měsíčně ve prospěch matky (otec dcery vídal převážně o víkendu). Nezletilé byly přihlášeny k nástupu do mateřské školy od září 2024. V květnu 2024 obvodní soud svěřil nezletilé do střídavé péče rodičů s rovnoměrně stanoveným intervalem střídání po jednom týdnu. Opatrovnický soud dospěl k závěru, že nezletilé mají k oběma rodičům plně navázaný vztah. Oba rodiče mají pro dcery vytvořené vhodné bytové podmínky a zázemí, s dcerami komunikují a řádně se o ně starají. Dosavadní rozsah styku se od nového režimu příliš neliší, nezletilé si nebudou muset navykat na nový režim péče, neboť střídavá péče o ně, byť asymetrická, již probíhala. Městský soud ústavní stížností napadeným rozsudkem změnil rozhodnutí opatrovnického soudu a svěřil dcery do péče matky; upravil rovněž styk otce s dcerami na určité dny. Odvolací soud dále uložil stěžovateli povinnost platit na výživu dcer 6 400 Kč měsíčně. Dospěl totiž k závěru, že opatrovnický soud nedostatečně posoudil zásadní hledisko komunikace rodičů, jež je v daném případě nastavena natolik nedostatečným způsobem, že rodiče nejsou schopni dohody ohledně základních potřeb nezletilých. Velká část praktické péče spočívá na matce. Nadto otec nezaplatil dlužné výživné a převážnou část péče o hmotné zabezpečení dcer ponechal na matce, která běžné i dlužné výživné platila.
Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení uvedených rozhodnutí. Tvrdí, že jimi soudy porušily jeho základní práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života, na ochranu rodičovství, na péči o děti a jejich výchovu, na soudní ochranu, právní pomoc a rovnost v řízení, jakož i právo na tlumočníka.
Ústavní soud v nyní projednávané věci řeší dvě klíčové otázky: zaprvé, zda městský soud zajistil plnou a efektivní participaci stěžovatele na jednání, jednal-li s ním bez přítomnosti tlumočníka, ačkoliv český jazyk dobře neovládá; zadruhé, zda stejný soud ústavně souladně odůvodnil, proč nebylo v nejlepším zájmu nezletilých dcer, aby byly svěřeny do střídavé péče obou rodičů.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 14.05.2025 14:00 do: 14.05.2025 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 515/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Dita Řepková Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení
Stručná charakteristika: vazba, extradice
Označení navrhovatelů: N. A. zastoupený Mgr. Igorem Žižkem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel je občan Kyrgyzské republiky, který byl dne 5. 1. 2025 zadržen Policií ČR na základě žádosti kyrgyzských orgánů a zatýkacího rozkazu vydaného kyrgyzským okresním soudem. Stěžovatel se měl v Kyrgyzstánu dopustit daňové a hospodářské trestné činnosti, kterou měl způsobit škodu v přepočtu přes 33 milionů Kč. Dle kyrgyzských orgánů stěžovatel uprchl ze země, aby se vyhýbal trestnímu stíhání. Stěžovatel byl následně vzat napadeným usnesením Městského soudu v Praze do předběžné vazby, přičemž městský soud rovněž nepřijal stěžovatelem navrhovaný písemný slib ani elektronický monitorovací systém detekující pohyb stěžovatele jako záruky nahrazující vazbu. Městský soud dospěl k závěru, že nejsou známy žádné okolnosti, které by v okamžiku rozhodování zabraňovaly jeho vydání k trestnímu stíhání, a tedy nic nebrání ani jeho vzetí do vazby pro zajištění extradičního řízení. Nelze totiž jinak zajistit, aby stěžovatel opět neuprchl z České republiky, k níž není nijak poután. Tyto obavy nebyly schopny rozptýlit ani stěžovatelem navrhované instituty nahrazující vazbu. Proti usnesení městského soudu stěžovatel podal stížnost, o níž rozhodl Vrchní soud v Praze napadeným usnesením tak, že ji zamítl. Ztotožnil se se závěry městského soudu.
Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení uvedených rozhodnutí, a to pro porušení jeho práva na osobní svobodu a práva na spravedlivý proces.