Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavního soudu pro 22. kalendářní týden roku 2021

Upozornění: Počet osob z řad veřejnosti, přítomných na vyhlášení nálezů, může být podle aktuálně platných protiepidemických předpisů omezen tak, aby byl v prostorách Ústavního soudu dodržen odstup osob alespoň 2 metry. Ve všech prostorách Ústavního soudu je povinnost nosit respirátor nebo stejně účinnou ochranu dýchacích cest.



 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 01.06.2021 08:15 do: 01.06.2021 08:45

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 3416/20
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2020 č. j. 25 Cdo 1014/2020-431, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. listopadu 2019 č. j. 17 Co 175/2018-416 a rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 8. listopadu 2017 č. j. 12 C 150/2012-334
Stručná charakteristika:  právo na soudní ochranu, právo vlastnit majetek
Označení navrhovatelů:  1. V. Š., 2. L. Š., 3. V. Š. a  4. L. V.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelé jsou pozůstalými rodiči, resp. sourozenci mladé ženy, která v únoru roku 2011 zemřela po ukončení těhotenství císařským řezem v Nemocnici Jihlava, příspěvkové organizaci. Stěžovatelé se  následně v řízení před obecnými soudy neúspěšně domáhali proti nemocnici a obchodní společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s. Vienna Insurance Group z titulu náhrady škody každý zaplacení částky 240 000 Kč (v případě rodičů) a 175 000 Kč (v případě sourozenců). Soudy dospěly k závěru, že nemocnice sice porušila svou právní povinnost, neboť jí poskytnutá zdravotní péče byla non lege artis, ale že mezi protiprávním jednáním a poškozením zdraví pacientky není vztah příčinné souvislosti, kdy hlavní příčinou úmrtí byla krvácení z cévní malformace mozku, k níž mohlo dojít bez závažné příčiny. Soudy se rovněž zabývaly otázkou, zda by došlo k úmrtí poškozené, kdyby byl císařský řez proveden o den dříve a dospěly na základě provedeného dokazování k závěru, že u pacientky byla určitá šance na přežití (podle znaleckého posudku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze 50%). Spor vyvrcholil před Nejvyšším soudem, který k použití tzv. teorie ztráty šance, kde újmou není újma skutečně způsobená, ale je jí samotná ztracená příležitost (zde na přežití pacientky), uvedl, že budí v evropském kontextu značné kontroverze a i ve věci, kterou řešil Ústavní soud pod sp. zn. I. ÚS 1919/08 (text usnesení je dostupný zde: https://bit.ly/3yEeUl5 ), byla v konečném rozhodnutí, stejně jako v předcházejících sporech, odmítnuta.

Stěžovatelé se poté obrátili na Ústavní soud. Ve své ústavní stížnosti uvádí, že poškozená trpěla v těhotenství tzv. preeklampsií (jde o závažný stav vznikající v těhotenství, který může vyústit v eklampsii – život ohrožující záchvat tonicko-klonických křečí), pro kterou byla léčena farmakologicky. Ačkoliv poškozená měla opakovaně potíže, se kterými byla naposledy den před diagnostikovanou eklampsií a následným akutním císařským řezem na kontrole na gynekologicko-porodnickém oddělení nemocnice, nebyla hospitalizována. Den po zákroku pak zemřela. Stěžovatelé považují napadená rozhodnutí obecných soudů za protiprávní a nespravedlivá. Jsou toho názoru, že by soudy měly aplikovat doktrínu tzv. ztráty šance, která by vyrovnávala slabší postavení poškozených a blížila se ideji spravedlivého řešení následků majících původ ve vztahu lékař- pacient; v tomto směru poukázali na judikaturu Ústavního soudu (např. nález sp. zn. III. ÚS 3067/13, tisková zpráva a text nálezu jsou dostupné zde: https://bit.ly/3wCAODh ). Dále upozorňují na údajnou rozpornost právních názorů jednotlivých senátů Nejvyššího soudu, přičemž odkazují na rozsudek, vydaný v návaznosti na výše zmíněný nález Ústavního soudu.

 

 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 01.06.2021 08:45 do: 01.06.2021 09:15
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu

Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 584/21
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. února 2021 č. j. 5 To 53/2021-150
Stručná charakteristika:  právo na přístup k soudu, právo na obhajobu
Označení navrhovatelů:  R. B.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Krajský soud v Ostravě zamítl stěžovatelem podanou stížnost proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2021, kterým byl stěžovatel vzat do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. c) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Po vyhlášení rozhodnutí okresního soudu přítomný stěžovatel (za přítomnosti jeho obhájce) uvedl, že si ponechává lhůtu pro podání stížnosti. Poslední den třídenní lhůty k podání stížnosti byl podle krajského soudu dne 1. 2. 2021. Stížnost byla podána až dne 4. 2. 2021, a tedy opožděně.

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti namítá, že zamítnutí jeho stížnosti pro opožděnost bylo provedeno v rozporu se závěry judikatury Ústavního soudu. Stěžovatel si po vyhlášení usnesení o vzetí do vazby ponechal lhůtu k podání stížnosti, čímž dal najevo svůj nesouhlas s vyhlášeným usnesením. Stěžovatel poukazuje na ustálenou judikaturu Ústavního soudu, zdůrazňující důležitost doručení opisu vazebního rozhodnutí obviněnému a jeho obhájci. Přitom poukazuje na dva nedávné nálezy ze dne 3. 3. 2020 sp. zn. III. ÚS 329/20 a ze dne 2. 6. 2020 sp. zn. III. ÚS 2511/19, z nichž vyplývá, že plynutí lhůty pro podání stížnosti proti usnesení o vzetí do vazby se odvozuje od doručení písemného vyhotovení usnesení.