Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavního soudu pro 23. kalendářní týden roku 2026

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 02.06.2026 11:00 do: 02.06.2026 11:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 204/26
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Martin Smolek Ph.D., LL.M.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 67 To 336/2025-54 ze dne 23. října 2025
Stručná charakteristika:  Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody
Označení navrhovatelů:  D. K., zástupce JUDr. Tomáš Paťha, advokát, Praha 1
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel aktuálně vykonává trest odnětí svobody v trvání tří let. Na základě žádosti stěžovatele rozhodl obvodní soud v srpnu loňského roku o jeho podmíněném propuštění se zkušební dobou šesti let. Proti rozhodnutí obvodního soudu podala státní zástupkyně stížnost, na jejímž základě městský soud usnesení obvodního soudu zrušil a žádost stěžovatele o podmíněné propuštění zamítl.

Stěžovatel s rozhodnutím městského soudu nesouhlasí a v ústavní stížnosti mj. namítá, že soud nesprávně posoudil splnění jednotlivých zákonných podmínek pro jeho podmíněné propuštění. Podle něj byly splněny předpoklady pro závěr, že se polepšil a je schopen po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody vést řádný život.


I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 03.06.2026 08:30 do: 03.06.2026 09:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 30/26
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Langášek LL.M.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2025 č. j. 24 Cdo 2050/2025-162, usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 13. prosince 2024 č. j. 58 Co 304/2024-103 a usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 25. září 2024 č. j. 11 L 187/2024-40, ve znění opravného usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 4. října 2024 č. j. 11 L 187/2024-48
Označení navrhovatelů:  A. A.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel byl hospitalizován v psychiatrické nemocnici, od 20. září 2024 se jednalo o hospitalizaci bez písemného souhlasu stěžovatele. Začátkem října byl stěžovatel opět převeden na dobrovolný režim hospitalizace a následně na základě negativního reversu hospitalizaci ukončil. Psychiatrická nemocnice oznámila okresnímu soudu nedobrovolnou hospitalizaci s tím, že stěžovatel jevil známky duševní choroby a ohrožoval sebe a své okolí. Okresní soud následně dospěl k závěru, že hospitalizace byla v souladu s § 38 zákona o zdravotních službách. Krajský soud následně jako odvolací soud rozhodnutí potvrdil a stěžovatel neuspěl ani se svým dovoláním u Nejvyššího soudu.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá porušení celé řady svých základních práv, zejména tvrdí, že bylo porušeno jeho právo na osobní svobodu, neboť nebyly splněny důvody pro nedobrovolnou hospitalizaci. Rozhodnutí soudu navíc podle stěžovatele nebylo řádně odůvodněno.


IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 03.06.2026 14:30 do: 03.06.2026 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 142/26
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Zdeněk Kühn Ph.D., LL.M., S.J.D.
Stručná charakteristika:  Přístup k Nejvyššímu soudu
Označení navrhovatelů:  V. A. zastoupený Mgr. Karlem Hunešem, advokátem
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Na počátku této kauzy bylo zranění stěžovatele způsobené pádem dubové větve. Ke zranění došlo na pozemku s chatou, který vlastní stěžovatelova příbuzná. V jeho těsné blízkosti se nachází další dva pozemky. Na prvním z nich, vlastněném statutárním městem Hradec Králové (vedlejším účastníkem), stojí dub. Do jeho větví byl minimálně od května 2019 zaklesnut ulomený vrchol topolu osika, který roste na druhém blízkém pozemku, vlastněném třetími osobami. V červnu 2019 se vrchol topolu uvolnil z větví dubu a spadl na zem, mj. i na pozemek s chatou. Když se stěžovatel chystal se svými dvěma syny spadlý vrchol topolu odklidit, ulomila se z dubu přibližně desetimetrová větev a zasáhla stěžovatele. Pád dubové větve zapříčinila prasklina, kterou způsobilo několikatýdenní zatížení zaklesnutým vrcholem topolu. Stěžovatel utrpěl po pádu větve mnohačetná zranění. Měl za to, že město (vedlejší účastník) zanedbalo svou prevenční povinnost, a proto se žalobou podanou k okresnímu soudu domáhal po vedlejším účastníkovi majetkové i nemajetkové újmy ve výši bezmála 3 miliony Kč. Okresní soud žalobu zamítl s tím, že vedlejší účastník péči o dub nezanedbal a zároveň se neprokázalo, že by stěžovatelovo zranění nastalo v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním vedlejšího účastníka. Krajský soud následně toto rozhodnutí potvrdil. Proti rozsudku krajského soudu podal stěžovatel dovolání. Jeho přípustnost spatřoval v tom, že se krajský soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu při řešení dvou otázek. Stěžovatelovo dovolání však Nejvyšší soud odmítl pro vady. Ohledně první otázky stěžovatel neuvedl, s jakým konkrétním rozhodnutím je rozhodnutí krajského soudu v rozporu, označení konkrétního rozhodnutí nevyplývá ani z obsahu dovolání. Jelikož se stěžovateli nepodařilo zpochybnit první důvod, na kterém rozhodnutí krajského soudu stojí (tedy dovozenou absenci příčinné souvislosti), nemůže druhý dovolací důvod naplnit podmínky přípustnosti dovolání, protože ani odlišné řešení prevenční povinnosti a míry spoluzavinění stěžovatele by se v právní sféře stěžovatele nemohlo projevit.

Stěžovatel v ústavní stížnosti mj. namítá, že Nejvyšší soud chybně odmítl jeho dovolání. Považuje za přepjatý formalismus, pokud Nejvyšší soud odmítl část odůvodnění jeho dovolání jako vadnou z důvodu neuvedení konkrétní spisové značky rozhodnutí, od kterého se měl krajský soud odchýlit. Právní závěry nalézacího a odvolacího soudu pak považuje za svévolné a extrémně rozporné se skutkovými zjištěními.