IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 18.06.2025 08:30 do: 18.06.2025 09:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 3261/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Zdeněk Kühn Ph.D., LL.M., S.J.D.
Stručná charakteristika: Podání opatřené uznávaným elektronickým podpisem; právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: Dopravní Stavby Silnic s.r.o.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Věc pramení ze sporu mezi dvěma podnikateli, stěžovatelkou a obchodní společností. Stěžovatelka si objednala u obchodní společnosti přepravu stavebního stroje (bagru), podle společnosti však přepravu nezaplatila. Obvodní soud vyhověl žalobě společnosti a uložil stěžovatelce, aby zaplatila 22 990 Kč s příslušenstvím. Stěžovatelka podala proti rozsudku obvodního soudu odvolání. Obvodní soud ovšem k odvolání vůbec nepřihlédl, neboť stěžovatelka odvolání učinila v elektronické podobě, neopatřila však e-mail uznávaným elektronickým podpisem.
S postupem obvodního soudu stěžovatelka nesouhlasí. Tvrdí, že obě podání (odvolání i jeho doplnění) opatřila zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, tj. uznávaným elektronickým podpisem. Podpis umístila v samotném textu odvolání a jeho doplnění, tj. na podáních, která byla jako příloha připojena k e-mailu. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že postupem obvodního soudu bylo porušeno její právo na soudní ochranu.
Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 18.06.2025 09:00 do: 18.06.2025 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 47/23
Jednací místnost: sněmovna
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. PhDr. Jan Wintr Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Návrh skupiny poslanců PS PČR na zrušení zákona č. 270/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, eventuálně na zrušení § 31 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a čl. III zákona č. 270/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Stručná charakteristika: Předčasné důchody.
Označení navrhovatelů: 71 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Typ řízení: Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Skupina 71 poslanců (navrhovatelka) se domáhá zrušení zákona č. 270/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „změnový zákon“). Navrhovatelka namítá, že v průběhu legislativního procesu došlo k protiústavním vadám. Po obsahové stránce tvrdí navrhovatelka protiústavnost § 31 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění ve spojení s čl. III změnového zákona. Ustanovení § 31 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění zavedlo s účinností od 1. 10. 2023 možnost odejít do předčasného starobního důchodu nejdříve tři roky před dosažením řádného důchodového věku, namísto dřívějších pěti let. Navrhovatelka však nezpochybňuje tuto změnu jako takovou, ale jen její časové účinky, vyplývající z čl. III změnového zákona, který stanovil datum účinnosti novely. Navrhovatelka tvrdí, že právní úprava zasáhla do legitimního očekávání pojištěnců, a to zejména těch, kteří přede dnem nabytí účinnosti novely již splňovali podmínky pro odchod do předčasného starobního důchodu, avšak doposud o něj nepožádali, přičemž s účinností novely podmínky splňovat přestali.
Argumentaci navrhovatelky lze rozdělit do dvou rovin. Zaprvé namítá protiústavní způsob projednání a přijetí změnového zákona. Uvádí, že v průběhu třetího čtení vládní většina omezila práva opozičních poslanců tím, že zkrátila dobu vystoupení jednotlivých poslanců. Zadruhé, ve vztahu k § 31 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění ve spojení s čl. III změnového zákona navrhovatelka namítá protiústavnost samotného obsahu napadeného ustanovení, resp. toho, že ke změně právní úpravy došlo bez jakéhokoli přechodného období.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 18.06.2025 13:30 do: 18.06.2025 14:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 380/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Josef Baxa
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesením Okresního státního zastupitelství v Kutné Hoře ze dne 3. října 2023 č. j. 2 ZN 840/2022-33, ze dne 23. října 2023 č. j. 2 ZN 286/2023-53 a ze dne 23. října 2023 č. j. 2 ZN 284/2023-37, usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Kolín, obvodního oddělení Kolín ze dne 15. června 2023 č. j. KRPS-258771-45/TČ-2022-010411 a usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Kutná Hora, oddělení obecné kriminality ze dne 7. září 2023 č. j. KRPS-92818-91/TČ-2023-010571-SOB, výroku II, a ze dne 11. října 2023 č. j. KRPS-94523-80/TČ-2023-010571-LI
Označení navrhovatelů: IP wBTCb solutions, s. r. o., zastoupená JUDr. Václavem Cidlinou, advokátem,
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka se zabývá obchodem s kryptoměnami. Tvrdí, že na jména vedlejších účastníků u ní byly založeny tři klientské účty. Z bankovních účtů vedlejších účastníků poté byly na její bankovní účet převedeny částky 10 000 Kč, 89 000 Kč a 83 749 Kč. Stěžovatelka za ně krátce nato v souladu s pokyny z klientských účtů nakoupila kryptoměnu bitcoin a získané bitcoiny odeslala na externí bitcoinovou adresu. Když vedlejší účastníci zjistili, že z jejich účtů odešly uvedené částky, obrátili se na orgány činné v trestním řízení. Uvedli, že při nakupování na internetovém bazaru se přes odkaz od prodávajícího dostali na podvržené webové stránky, které vypadaly jako stránky známých dopravců zboží a zadali na nich údaje ke svým platebním kartám. Neznámý pachatel tyto údaje zneužil a finanční prostředky z jejich účtů zaslal na účet stěžovatelky. Policejní orgán poté rozhodl o zajištění uvedených částek na účtu stěžovatelky jako možných výnosů z trestné činnosti. Proti tomu se stěžovatelka neúspěšně bránila stížností. Následně policejní orgán rozhodl napadenými usneseními, že se zajištěné částky vydávají vedlejším účastníkům jako osobám, o jejichž právu na tyto částky není pochyb. Ve stížnostech proti těmto usnesením stěžovatelka namítala, že zajištěné finanční prostředky jsou v jejím vlastnictví. Prostředky převedené z účtů vedlejších účastníků totiž ještě před rozhodnutím o zajištění směnila za bitcoiny a ty odeslala na externí bitcoinovou adresu, což dokládala výpisem o transakční historii. Okresní státní zastupitelství napadenými usneseními zamítlo stížnosti jako nedůvodné. Uvedlo, že zajištěné částky zaslal na účet stěžovatelky neznámý pachatel, který je neoprávněně převedl z účtů vedlejších účastníků. Proti usnesení policejního orgánu o vydání částky 10 000 Kč a navazujícímu usnesení okresního státního zastupitelství o zamítnutí stížnosti stěžovatelka podala ústavní stížnost. Ústavní soud ji odmítl jako nepřípustnou, neboť dospěl k závěru, že stěžovatelka má před podáním ústavní stížnosti ještě podat podnět k dohledu nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství (usnesení ze dne 30. 10. 2023 sp. zn. IV. ÚS 2744/23). V souladu s tím stěžovatelka podala podnět k dohledu týkající se vydání všech tří částek. Krajské státní zastupitelství vyrozumělo stěžovatelku o tom, že její podnět shledalo částečně důvodným. Vyložilo, že zajištění finančních prostředků na účtu stěžovatelky bylo zákonné, neboť policejní orgán nemohl se zajištěním finančních prostředků otálet a ověřovat si, zda už nedošlo k jejich směně za kryptoměnu. Rozhodnutí o vydání zajištěných prostředků vedlejším účastníkům však podle krajského státního zastupitelství zákonná nebyla. Krajské státní zastupitelství závěrem uvedlo, že rozhodnutí o vydání nemůže v rámci výkonu dohledu rušit, neboť se po zamítnutí stížností podaných proti nim stala pravomocnými. Podání stěžovatelky proto postoupilo Ministerstvu spravedlnosti jako podnět k podání stížnosti pro porušení zákona. Ministerstvo podnět dosud prověřuje.
Stěžovatelka namítá, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno její základní právo na soudní a jinou právní ochranu a na ochranu majetku. Ústavní soud se v tomto nálezu zabývá tím, jak mají orgány činné v trestním řízení postupovat, pokud právo k zajištěné věci uplatňuje více osob a domáhá se jejího vrácení či vydání podle § 80 odst. 1 trestního řádu.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 18.06.2025 14:00 do: 18.06.2025 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 3325/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. KSCB 26 INS 12115/2023-B 181 ze dne 4. 10. 2024
Stručná charakteristika: Požadavky na odůvodnění rozhodnutí insolvenčního soudu v řízení o návrhu na zrušení výpovědi nájemní (či leasingové) smlouvy podle § 256 odst. 2 insolvenčního zákona
Označení navrhovatelů: XENO TRANSFER s.r.o. zást. Mgr. Michal Zahnáš, advokát, Olomouc
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka je podnikatelka v oblasti služeb, zemědělství a provozu vnitrostátní dopravy. Od roku 2018 spolupracovala s jinou společností, s níž mimo jiné uzavřela několik leasingových smluv na nájem strojů (tahače, traktory, návěsy). V říjnu 2023 byl zjištěn úpadek této společnosti (dlužnice) a na její majetek byl prohlášen konkurs. V září 2024 insolvenční správce vypověděl podle § 256 odst. 1 insolvenčního zákona celkem pět leasingových smluv uzavřených mezi stěžovatelkou a dlužnicí. Proti výpovědím se stěžovatelka bránila návrhem na jejich zrušení podle § 256 odst. 2 insolvenčního zákona. Odůvodnila jej tím, že výpovědí leasingových smluv jsou značně dotčeny její oprávněné zájmy. S ohledem na dříve řádně ukončenou leasingovou smlouvu na návěs očekávala v dobré víře, že bude mít možnost předměty leasingu v budoucnu odkoupit. S tímto vědomím stroje pořizovala, jinak by uvažovala o odlišných způsobech jejich pořízení pro své podnikání. Dále by výpověďmi utrpěla značnou škodu v podobě již uhrazených splátek, akontace a vynaložených nákladů na provoz, údržbu a opravu strojů. Škoda by stěžovatelce vznikla také v důsledku ochromení či znemožnění jejího podnikání, neboť příslušné stroje jsou nezbytné pro její podnikatelskou činnost a tržní cena obdobných strojů se pohybuje v řádech statisíců, což by mělo za následek snížení počtu zaměstnanců stěžovatelky. Insolvenční soud stěžovatelčin návrh napadeným usnesením zamítl s tím, že je přesvědčen, že insolvenční správce postupoval tak, aby insolvenční řízení probíhalo co nejefektivněji, tedy vypovězení nájemních smluv zde bylo namístě.
Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení uvedeného usnesení; tvrdí, že jím bylo porušeno její právo na spravedlivý proces. Ústavní soud se v této věci zabývá tím, jaké jsou požadavky plynoucí z ústavního pořádku na odůvodnění rozhodnutí insolvenčního soudu v řízení o návrhu na zrušení výpovědi nájemní (či leasingové) smlouvy podle § 256 odst. 2 insolvenčního zákona vydaného při dohlédací činnosti.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 18.06.2025 14:30 do: 18.06.2025 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 2/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Dita Řepková Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku
Stručná charakteristika: náklady řízení
Označení navrhovatelů: H. L. V., zast. Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel byl účastníkem řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví, neboť dne 3. 5. 2018 byl podán návrh na prohlášení neplatnosti stěžovatelem držené slovní ochranné známky. Tomuto návrhu bylo vyhověno. Stěžovatelův rozklad byl zamítnut. Soud následně dne 28. 11. 2022 zamítl i stěžovatelovu správní žalobu, čímž řízení skončilo. Stěžovatel v reakci na to podal žalobu na zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím, v níž tvrdil nepřiměřenou délku správního a navazujícího soudního řízení. Obvodní soud uložil vedlejší účastnici (žalované) povinnost zaplatit stěžovateli 93 000 Kč s příslušenstvím (výrok I), ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok II) a stěžovateli přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 30 798 Kč (výrok III). Soud také přiznal stěžovateli jakožto procesně úspěšné straně náhradu nákladů řízení v plné výši, avšak pouze ve vztahu k sedmi úkonům právní služby, které považoval za účelné. Ve vztahu k dalším čtyřem úkonům právní služby mu náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť měl za to, že byly vynaloženy neúčelně. Městský soud potvrdil rozsudek obvodního soudu ve vyhovujícím výroku I o věci samé a v zamítavém výroku II o věci samé, změnil tento rozsudek ve výroku I tak, že vedlejší účastnici uložil povinnost zaplatit pouze částku 56 219 Kč s příslušenstvím a v rozsahu částky 36 781 Kč žalobu zamítl a stěžovateli přiznal na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 29 898 Kč. Dospěl k závěru, že jako přiměřené a judikatuře Nejvyššího soudu odpovídající se jeví zadostiučinění ve výši 56 219 Kč. Ve vztahu k nákladům řízení před obvodním soudem se plně ztotožnil s rozhodnutím prvostupňového soudu. Ve vztahu k odvolacímu řízení pak uvedl, že procesně úspěšnou stranou v něm byla vedlejší účastnice, pročež jí přiznal na nákladech odvolacího řízení částku 900 Kč.
Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení rozsudků obecných soudů. Tvrdí, že jimi byla porušena jeho základní práva na rovnost a soudní ochranu. V ústavní stížnosti uvádí, že odvolací soud rozhodl o nákladech řízení v rozporu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu.