Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavního soudu pro 27. kalendářní týden roku 2021

Upozornění: Ve všech prostorách Ústavního soudu je povinnost nosit respirátor nebo stejně účinnou ochranu dýchacích cest.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 08.07.2021 09:00 do: 08.07.2021 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 3339/20
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2020 č. j. 3 As 46/2019-54, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2019 č. j. 6 A 248/2016-73 a oznámení Policejního prezídia Policie České republiky ze dne 6. 9. 2016 č. j. PPR-17448-12/ČJ-2016-990140.
Stručná charakteristika:  právo na svobodný přístup k informacím
Označení navrhovatelů:  J. C.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel, který působí jako datový novinář, podal v červnu 2016 k Policejnímu prezidiu Policie České republiky (dále jen povinný subjekt) žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v níž požádal o seznam údajů o všech trestných činech evidovaných za posledních pět let předcházejících podání žádosti, a to v rozsahu unikátní identifikátor trestného činu, čas spáchání trestného činu, čas přijetí oznámení o trestném činu, typ oznamovatele, typ trestného činu (například podle takticko-statistické klasifikace používané Policií České republiky), místo spáchání trestného činu (adresa, GPS souřadnice), způsobená škoda či jiný následek a informace o užití zbraně (a případně jaké). Povinný subjekt nejprve jeho žádost rozhodnutím odmítl s tím, že by bylo nutné požadované informace nově vytvořit. Poté, co bylo rozhodnutí k odvolání stěžovatele zrušeno Ministerstvem vnitra, povinný subjekt shledal, že vyřízení žádosti bude spojeno s mimořádně rozsáhlým vyhledáváním informací, a proto na základě § 17 zákona o svobodném přístupu k informacím stanovil pomocí kvalifikovaného odhadu úhradu ve výši 25 827 649 Kč, kterou stěžovateli oznámil v září 2016. V odůvodnění uvedl, že vyhledání každého jednotlivého údaje o každém evidovaném trestném činu a jeho oddělení od údajů, jejichž poskytnutí musí být stěžovateli s ohledem na ohrožení práv třetích osob či probíhající vyšetřování odepřeno, si vyžádá alespoň 30 sekund času, tj. celkem 4 minuty za všechny údaje u jednoho trestného činu, kterých je v předmětném období evidováno 1 543 485. To v konečném důsledku znamená celkovou dobu vyhledávání a shromažďování informací v délce 102 899 hodin, přičemž náklady na jednu hodinu mimořádně rozsáhlého vyhledávání činí dle sazebníku úhrad za poskytování informací Ministerstva vnitra 251 Kč.  Stěžovatel se následně proti úhradě neúspěšně bránil stížností u Ministerstva vnitra. Vzhledem k tomu, že stanovenou částku nezaplatil, povinný subjekt jeho žádost odložil. Poté stěžovatel podal správní žalobu, se kterou rovněž neuspěl. V ní zejména namítal, že povinný subjekt postupuje účelově s cílem zabránit mu v přístupu k informacím, když všechny požadované údaje (s výjimkou jednoho) může relativně snadno strojově získat z Evidenčně statistického systému kriminality (ESSK), provozovaného Policií České republiky. Městský soud v Praze však považoval uvedený čas na vyhledání a kontrolu informací za naprosto přiměřený a dostačující a k námitce o možném vyhledání údajů v systému ESSK uvedl, že se množina údajů v něm obsažená neshoduje s množinou údajů požadovaných stěžovatelem. Nejvyšší správní soud pro změnu stěžovateli vytkl, že v žalobě nebrojil proti konkrétním krokům způsobu výpočtu nákladů úhrady a omezil se jen na obecné konstatování o účelovosti takového postupu povinného subjektu.

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti mj. namítá, bylo porušeno jeho právo informace, neboť povinný subjekt namísto částečného poskytnutí informací paušálně informace v celém rozsahu (včetně těch snadno dostupných) stanovením nepřiměřeně vysoké úhrady odepřel a ochranu jeho základním právům následně neposkytly ani správní soudy.

 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 08.07.2021 09:30 do: 08.07.2021 10:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 2959/20
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Lichovník
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. července 2020, sp. zn. 7 To 229/2020
Stručná charakteristika:  Právo na soudní ochranu, možnost odsouzeného se vyjádřit k přeměně podmíněného trestu
Označení navrhovatelů:  M. H. zastoupen advokátem Mgr. Jurajem Koprdou
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 v roce 2019 odsouzen pro přečin těžkého ublížení na zdraví k 20 měsícům odnětí svobody, podmíněně odloženým na zkušební dobu 36 měsíců. Soud prvního stupně posléze zjistil, že stěžovatel byl během zkušební doby odsouzen pro jiný trestný čin. Konkrétně se dopustil maření stanoveného zákazu řízení motorových vozidel, za což mu byl uložen trest obecně prospěšných prací. Ve veřejném zasedání, konaném dne 26.  6.  2020, soud prvního stupně rozhodoval, zda přistoupí k proměně podmíněného trestu. Stěžovatel při zasedání svého dalšího trestního jednání litoval. Sdělil, že trest obecně prospěšných prací přijal a auto prodal, takže dále jej již k řízení nebude nic lákat. Soud prvního stupně usoudil, že se sice stěžovatel dopustil ve zkušební době trestné činnosti, ta ale byla bagatelního rázu. Byť tedy byly formálně splněny podmínky pro nařízení výkonu podmíněně odloženého trestu, takový postup považoval za příliš přísný a ponechal podmíněné odsouzení v platnosti za současného vyslovení dohledu nad  stěžovatelem. Proti usnesení soudu prvního stupně podala státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 stížnost. Namítla, že stěžovatel se další trestné činnosti dopustil v době podmíněného propuštění ze dvou výkonů trestů odnětí svobody uložených mu za  jeho předchozí trestnou činnost (drogové delikty). Dále se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí nedá považovat za bagatelní. V neposlední řadě byl stěžovatel od června 2020 stíhán za další přečin maření výkonu úředního rozhodnutí, což vědomě při veřejném zasedání zamlčel. Předchozí odsouzení zjevně neměla na stěžovatele dostatečný výchovný vliv. Ponechání podmínečného odsouzení lze považovat za nedostatečné a trest je třeba vykonat. Napadeným usnesením stížnostní soud v neveřejném zasedání usnesení soudu prvního stupně zrušil a rozhodl, že stěžovatel trest odnětí svobody v délce 20  měsíců vykoná. Ztotožnil se fakticky s argumentací státní zástupkyně a uzavřel, že  postup, kdy je podmíněné odsouzení ponecháno v platnosti, přestože odsouzený zavdá příčinu k přeměně trestu, má být využíván výjimečně. Na straně stěžovatele přitom žádné mimořádné okolnosti pro podobnou výjimku nenašel.

Stěžovatel s napadeným usnesením stížnostního soudu a postupem mu předcházejícím nesouhlasí. Má za to, že obecný soud svým postupem porušil právo na soudní ochranu a  princip předvídatelnosti soudních rozhodnutí, zásadu kontradiktornosti soudního řízení, právo na rovnost účastníků a právo obviněného se hájit sám nebo prostřednictvím obhájce. Základní problém vidí stěžovatel v tom, že se nemohl proti rozhodnutí stížnostního soudu bránit. Ačkoliv soud prvního stupně stížnost státní zástupkyně zaslal stěžovateli a  tím dal jasně najevo, že ten by měl mít možnost se k ní vyjádřit, stěžovateli byla stížnost doručena až 29. 7. 2020. Stížnostní soud nicméně na doručení nevyčkal a rozhodl již osm dnů předtím v neveřejném zasedání.

 

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 08.07.2021 13:00 do: 08.07.2021 13:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 671/21
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Kateřina Šimáčková Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti postupu Okresního soudu v Děčíně ve věci vedené pod sp. zn. EPR 336973/2020 spočívajícímu v nepřihlížení k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu
Stručná charakteristika:  právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů:  T. P.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Dne 30. 12 2020 podal stěžovatel prostřednictvím svého advokáta návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen EPR) pomocí formuláře zveřejněného Ministerstvem spravedlnosti. Na návrhu se nachází elektronický podpis stěžovatelova advokáta, jehož platnost je mezi stěžovatelem a okresním soudem sporná. Tohoto dne stěžovatel obdržel automaticky generované e-mailové potvrzení o doručení podání. Uvádí se v něm mimo jiné, že stěžovatelovo podání bylo doručeno v 15:21:30 a že bude „provedena kontrola datové zprávy ve smyslu vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby“. Dle záznamu o ověření podání obsaženého ve spise proběhlo automatické ověření v 15:23:47. Platnost podpisu stěžovatelova advokáta ovšem nebylo možné automaticky určit a bylo třeba jeho ruční ověření. Ještě téhož dne stěžovatel obdržel i automaticky generované e-mailové potvrzení o předání podání k dalšímu zpracování. Dle tohoto potvrzení bylo stěžovatelovo podání „doručené dne 30. 12. 2020 v 15:21:30 a ověřené dne 30. 12. 2020 v 15:23:47“ předáno ke zpracování v 15:28:47 a byla mu přiřazena spisová značka. Dne 18. 1. 2021 zaslal okresní soud jednající vyšší soudní úřednicí stěžovateli sdělení, že k jeho návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nebude přihlížet, neboť návrh není podepsán uznávaným elektronickým podpisem. Ústavní soud z návrhu na vydání EPR v podobě, v níž je obsažen ve spisu okresního soudu, zjistil, že k tomuto návrhu byl připojen elektronický podpis stěžovatelova advokáta založený na kvalifikovaném certifikátu. Tento podpis ovšem není platný, neboť dokument byl po podpisu změněn či poškozen.

Podle stěžovatele bylo postupem okresního soudu porušeno jeho právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatel navrhuje uložit okresnímu soudu, aby k návrhu na vydání EPR přihlížel a považoval jej za podání, jímž bylo zahájeno soudní řízení.

 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 08.07.2021 14:00 do: 08.07.2021 14:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 444/18
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. David Uhlíř
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 39 Co 407/2017-89 ze dne 15. listopadu 2017 a č. j. 39 Co 66/2018-103 ze dne 20. dubna 2018 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 22 C 64/2017-65 ze dne 21. září 2017 a č. j. 22 C 64/2017-96 ze dne 12. ledna 2018
Stručná charakteristika:  Náklady řízení - osvobození od soudních poplatků
Označení navrhovatelů:  Slovenský syndikát novinárov
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel podal v dubnu 2017 k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 žalobu na zaplacení 109 633 569 Kč s příslušenstvím proti žalovanému Syndikátu novinářů České republiky, z. s. (v tomto řízení vedlejší účastník, a to z titulu regresního nároku na plnění z důvodu náhrady škody, jež vznikla nesplněním povinnosti vyplývající z hospodářské smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a společným právním předchůdcem stěžovatele a vedlejšího účastníka řízení - Československým svazem novinářů. Obvodní soud usnesením vyzval stěžovatele, aby do tří dnů zaplatil soudní poplatek ve výši 2 696 336 Kč. Stěžovatel v reakci na to požádal soud o osvobození od povinnosti zaplatit vyměřený soudní poplatek a vyplnil prohlášení o majetkových poměrech. Argumentoval přitom nedostatkem finančních prostředků k zaplacení soudního poplatku, jehož úhradou by s ohledem na to vznikla překážka k přístupu k soudu a zásahu do práv stěžovatele pouze z důvodu jeho nepříznivé majetkové situace. Obvodní soud dospěl k závěru, že poměry stěžovatele odůvodňují toliko částečné osvobození od soudního poplatku ve výši 50 %. K odvolání stěžovatele Městský soudu v Praze toto usnesení potvrdil. V mezidobí bylo řízení pro nezaplacení soudního poplatku ve výši 1 348 168 Kč pravomocně zastaveno.

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti zejména namítá, že soudem vyměřený poplatek vzhledem k objektivnímu nedostatku finančních prostředků potřebných na jeho úhradu u něj vytvořil překážku přístupu k soudu a založil tak ústavně nepřípustnou nemožnost ochrany práv v soudním řízení pouze z důvodu jeho nepříznivé majetkové situace.