I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 04.07.2022 14:00 do: 04.07.2022 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1785/21
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 25 Cdo 3523/2020-163 ze dne 15. 4. 2021 a rozsudkům Krajského soudu v Praze č. j. 25 Co 91/2020-136 ze dne 30. 6. 2020 a Okresního soudu v Nymburce č. j. 12 C 179/2018-95 ze dne 17. 1. 2020
Stručná charakteristika: Hodnocení důkazu znaleckým posudkem, důkazní břemeno v medicínských sporech, vedení zdravotnické dokumentace
Označení navrhovatelů: J. K.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel navštívil v srpnu roku 2016 kožního lékaře s podezřelým kožním útvarem na čele a byl mu diagnostikován nezhoubný keratom. Jak se později ukázalo, šlo ve skutečnosti o nádorové onemocnění maligním melanomem, které si vyžádalo léčbu o to rozsáhlejší a invazivnější, oč nebylo diagnostikováno dříve. Podstatným žalobním bodem stěžovatele proto byla absence histopatologického vyšetření původně odstraněného útvaru, které mohlo vést k časnějšímu odhalení nemoci s následnou méně invazivní a pravděpodobně úspěšnější léčbou. Stěžovatel, který v řízení před obecnými soudy po kožním lékaři požadoval zaplacení částky 563 105,32 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy na zdraví, však se svou žalobou neuspěl.
Soudy dospěly k závěru, že stěžovatelem tvrzený postup vedlejšího účastníka non lege artis s ohledem na strohost lékařské zprávy nebude možné objasnit a současně že soudní znalkyně v postupu vedlejšího účastníka (z podkladů, které měla k dispozici) nedostatky neshledala, následkem čehož byla žaloba stěžovatele zamítnuta pro neunesení důkazního břemene. Důvod zamítnutí žaloby byl zohledněn pouze v rozhodování o nákladech řízení, když stěžovateli jako neúspěšnému účastníku řízení soud neuložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení, a to z toho důvodu, že k důkazní nouzi nemuselo dojít, pokud by lékař kožní útvar řádně popsal a lépe vedl zdravotnickou dokumentaci. Stěžovatel se po neúspěšném vyčerpání všech opravných prostředků obrátil na Ústavní soud. Ve své ústavní stížnosti zejména namítá, že obecné soudy pochybily v závěru, že důkazní nouze ohledně tvrzeného pochybení při poskytování zdravotní péče způsobená vedlejším účastníkem má tížit stěžovatele, který ji nemohl nijak ovlivnit, a rovněž zpochybnil znalecký posudek i jeho hodnocení.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 07.07.2022 08:00 do: 07.07.2022 08:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 699/22
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Josef Fiala CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti I. výroku rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. prosince 2021 č. j. 16 Co 238/2021-3704 v části, kterou byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 14. června 2021 č. j. 23 Nc 119/2013-3324 v I., III., VI. a VIII. výroku, a II., III. a V. výroku
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: MUDr. P. N.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Městský soud v Brně zamítl návrh stěžovatel (otce) na změnu péče o nezletilou vedlejší účastnici, na stanovení výživného druhé vedlejší účastnici (matka) a na úpravu styku nezletilé s matkou. Dospěl totiž k závěru, že nezletilá v péči matky prospívá, je u ní spokojená a stálost výchovného prostředí považuje za souladné s jejím zájmem. Při animozitě rodičů by střídavá péče byla pro nezletilou velmi zatěžující, neboť rodiče spolu naprosto nijak nekomunikují, jejich vzájemné chování je plné opovržení a hostility, nefunguje mezi nimi osobní přímá komunikace. Proti rozsudku městského soudu podali odvolání matka i otec. Krajský soud v Brně nezjistil žádné relevantní důvody pro změnu péče, nezletilá v péči matky prospívá, její péči preferuje, nadále si přeje být v péči matky a s otcem se stýkat, ale v kratších časových intervalech, než tomu bylo po předběžně vykonatelném rozhodnutí městského soudu.
Stěžovatel tvrdí, že napadený rozsudek krajského soudu trpí celou řadou nedostatků. Mj. namítá, že nejlepší zájem nezletilé krajský soud ztotožnil s jejím přáním (bez ohledu na její věk a manipulaci) a se stálostí výchovného prostředí, což je sice doposud běžná, avšak judikaturou Ústavního soudu již překonaná, představa obecných soudů.