II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.07.2023 10:00 do: 11.07.2023 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 3447/21
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Ludvík David, CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Olomoucký kraj, ze dne 6. 11. 2015 sp. zn. SPÚ 506596/2013/R9975/RR11576 č. j. SPU 546890/2015/121/GS, rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 8. 2020 č. j. 23 C 3/2016-349, rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 3. 2021 č. j. 1 Co 2/2021-405 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2021 č. j. 28 Cdo 2486/2021-455
Stručná charakteristika: restituce církevního majetku, odnětí věci z hlediska časové hranice rozhodného období
Označení navrhovatelů: Č. p. Ř. b. d. P. M. v J.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozhodnutím pozemkového úřadu nebylo stěžovatelce vydáno devět pozemků v katastrálním území B. náležících k areálu státního hradu B., jež žádala po Národním památkovém ústavu. Uplatnění nároku na vydání předmětných pozemků tu vyžaduje odlišení tohoto řízení od předchozího soudního řízení o vydání nemovitostí, v němž žádala táž stěžovatelka vydání hradu B., přilehlé části areálu a mobiliáře hradu. Toto řízení skončilo před Ústavním soudem odmítavým usnesením ze dne 13. 9. 2019 sp. zn. II. ÚS 2426/19. Důvodem nynějšího nevydání pozemků byla podle pozemkového úřadu především skutečnost, že právní předchůdce stěžovatelky řádně nepožádal příslušný soud v poválečném období o vrácení pozemků. V řízení před civilními soudy o žalobě stěžovatelky rozhodl nejprve krajský soud, jenž žalobu stěžovatelky v celém rozsahu zamítl. K odvolání stěžovatelky rozhodl vrchní soud tak, že se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje. Nejvyšší soud dovolání stěžovatelky odmítl.
Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení výše uvedených rozhodnutí orgánů veřejné moci, kterými byla dle jejího názoru porušena její ústavně zaručená práva dle čl. 11 odst. 1, čl. 15 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 38 odst. 2 Listiny a čl. 4 Ústavy.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.07.2023 13:30 do: 11.07.2023 14:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 631/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. prosince 2022 č. j. 6 Tdo 1070/2022-1853 a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. května 2022 č. j. 5 To 15/2022-1688
Stručná charakteristika: princip proporcionality, mimořádné snížení trestu odnětí svobody
Označení navrhovatelů: V. L., zastoupen JUDr. Jaroslavem Brožem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 15. 12. 2021 uznal stěžovatele vinným zločinem týrání svěřené osoby, kterého se dopustil tím, že od roku 2012 do roku 2017 opakovaně fyzicky a slovně napadal své děti, v důsledku čehož se u některých z nich rozvinula psychická onemocnění. Za to byl stěžovatel odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let za současného vyslovení dohledu. Takto stanovený trest uložil krajský soud stěžovateli zejména s ohledem na to, že stěžovatel má v péči dva syny, jedné z dcer se při hlavním líčení omluvil a dcery společně s matkou požádaly soud o shovívavý přístup. Současně byl tímto rozsudkem stěžovatel zproštěn obžaloby pro skutek spočívající v tom, že nejméně od roku 2012 do 2. 1. 2018 měl psychicky i fyzicky týrat svou manželku. Proti rozsudku podali odvolání stěžovatel a v jeho neprospěch státní zástupce. Vrchní soud rozsudek krajského soudu z podnětu státního zástupce částečně zrušil, a to ve výroku o trestu a nově rozhodl tak, že stěžovatele odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl stěžovatel zařazen do věznice s ostrahou. Dále vrchní soud rozsudek krajského soudu zrušil i v jeho zprošťující části a ve výroku o náhradě škody. Dovolání stěžovatele Nejvyšší soud odmítl.
Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho práv zaručených čl. 2 odst. 2, čl. 8 a čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 5, čl. 6 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 2 Protokolu č. 7 Úmluvy a čl. 9 a čl. 14 Úmluvy o právech dítěte.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.07.2023 14:00 do: 11.07.2023 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1222/22
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti části výroku rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 Tmo 11/2020 ze dne 16. prosince 2021
Stručná charakteristika: Náhrada nemajetkové újmy zvlášť zranitelné oběti
Označení navrhovatelů: A. F.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Nezletilá stěžovatelka se od dětství neztotožňuje se svým mužským pohlavím, cítí se být dívkou a v běžném životě se jako dívka identifikuje. V roce 2014 u ní byla diagnostikována vývojová vada – porucha autistického spektra. V roce 2018 byla stěžovatelka pro podezření ze zanedbání péče, na základě rozhodnutí soudu, hospitalizována v psychiatrické nemocnici na chlapeckém oddělení dětské psychiatrie. Po skončení hospitalizace se stěžovatelka svěřila matce, že byla po dobu dvou měsíců opakovaně znásilňována (přinejmenším) jedním z hospitalizovaných chlapců. V trestním řízení, v němž byl mladistvý obžalován ze spáchání provinění znásilnění, se stěžovatelka domáhala jako poškozená náhrady nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč. Krajský soud mladistvého odsoudil za provinění znásilnění a uložil mu trestní opatření odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. Stěžovatelku odkázal s jejím nárokem na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. Vrchní soud prvostupňové rozhodnutí zrušil a ve věci znovu rozhodl tak, že jednání obžalovaného opět kvalifikoval jako provinění znásilnění a uložil za ně trestní opatření odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, jehož výkon je podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. Vrchní soud dále mladistvému uložil povinnost nahradit stěžovatelce nemajetkovou újmu 75 000 Kč, se zbytkem nároku stěžovatelku odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. Ústavní soud nálezem sp. zn. II. ÚS 3003/20 ze dne 3. srpna 2021 zrušil výrok výše citovaného rozsudku o náhradě újmy, dospěl k závěru, že bylo porušeno stěžovatelčino základní právo podle čl. 7 odst. 1 Listiny tím, že jí jakožto zvlášť zranitelné oběti přiznal excesivně nízkou náhradu nemajetkové újmy a se zbytkem nároku ji odkázal do občanskoprávního řízení, aniž by přitom respektoval vývoj přístupu trestních soudů k poškozeným. Vrchní soud nově rozhodl ústavní stížností napadeným rozsudkem a při nezměněném původním výroku o povinnosti mladistvého nahradit poškozené nemajetkovou újmu ve výši 75 000 Kč uložil mladistvému povinnost nahradit stěžovatelce dalších 75 000 Kč, se zbytkem nároku stěžovatelku znovu odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních.
Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení části výroku rozsudku vrchního soudu, kterou byla odkázána trestním soudem se zbytkem uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle stěžovatelky vrchní soud porušil její základní práva zaručená v čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 1 a 3, čl. 31, čl. 32 odst. 4, čl. 36 odst. 1 a 3 Listiny.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.07.2023 14:30 do: 11.07.2023 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 281/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích č. j. 13 To 343/2022-47 ze dne 20. prosince 2022
Stručná charakteristika: Právo na přítomnost u jednání.
Označení navrhovatelů: J. Š.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Okresní soud propustil usnesením ze dne 31. 10. 2022 stěžovatele podmíněně z výkonu trestu odnětí svobody, stanovil zkušební dobu pěti let a nad odsouzeným vyslovil dohled. Krajský soud ke stížnosti státní zástupkyně usnesení okresního soudu zrušil a žádost stěžovatele o podmíněné propuštění zamítl.
Stěžovatel se v ústavní stížnosti domáhá zrušení usnesení krajského soudu. Namítá, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a dále právo, aby jeho věc byla projednána veřejně a v jeho přítomnosti podle čl. 38 odst. 2 Listiny.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.07.2023 15:00 do: 11.07.2023 15:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 463/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 2357/2022-257 ze dne 30. 11. 2022, rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 16 Co 282/2021-226 ze dne 15. 3. 2022 a rozsudku Okresního soudu v Karviné č. j. 25 C 183/2018-194 ze dne 15. 9. 2021
Stručná charakteristika: Rozložení důkazního břemene při posuzování podstatné změny poměrů poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání
Označení navrhovatelů: Z. K.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel byl od roku 1989 na základě pracovní smlouvy zaměstnán u vedlejší účastnice jako horník. V průběhu výkonu práce u tohoto zaměstnavatele utrpěl pracovní úraz, který měl pro stěžovatele rozsáhlé a trvalé následky. Pracovní poměr byl proto rozvázán dohodou ke dni 2. 1. 2000. Dne 2. 3. 2000 uzavřeli stěžovatel a vedlejší účastnice dohodu o poskytování náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kterou vedlejší účastnice vyplácela stěžovateli až do června 2013. Dne 30. 8. 2013 oznámila vedlejší účastnice stěžovateli ukončení výplaty renty dopisem, v němž mu sdělila, že podle závěrů znaleckého posudku trpí nejméně od prosince 2005 obecným onemocněním krčního úseku páteře a současně oboustranným syndromem karpálního tunelu; obě onemocnění by stěžovatele podle znalkyně vyřazovala z práce horníka. Tuto skutečnost považuje vedlejší účastnice za změnu poměrů, v důsledku čehož dle jejího názoru nárok stěžovatele zanikl. Stěžovatel se žalobou podanou u okresního soudu domáhal proti vedlejší účastnici výplaty renty za rozhodné období ve výši 760 737 Kč s příslušenstvím, soud však žalobu zamítl. K odvolání stěžovatele krajský soud rozsudek okresního soudu potvrdil. Dovolání stěžovatele Nejvyšší soud odmítl.
Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů, neboť jimi měla být porušena jeho ústavně zaručená práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, nedotknutelnost osoby podle čl. 7 odst. 1 Listiny a na hmotné zabezpečení podle čl. 30 odst. 1 Listiny.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 12.07.2023 10:00 do: 12.07.2023 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 297/22
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. David Uhlíř
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 19. října 2021, č. j. 2 To 53/2021-713
Stručná charakteristika: ochrana osobnosti; odškodnění
Označení navrhovatelů: V. B., N. N., M. M., R. G., M. S., M. S.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Všichni stěžovatelé vystupovali jako poškození v trestním řízení vedeném Okresním soudem v Přerově, jehož rozsudkem byli vedlejší účastníci uznáni vinnými ze spáchání přečinů výtržnictví, ublížení na zdraví a hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob. Těchto trestných činů se vedlejší účastníci dopustili na stěžovatelích tím, že je slovně a fyzicky napadli a uráželi hanlivými výrazy poukazujícími na jejich možnou příslušnost k romskému etniku. Tímto jednáním způsobili stěžovatelům zranění, která vyžadovala lékařské ošetření, u některých i hospitalizaci. Okresní soud uložil vedlejším účastníkům tresty odnětí svobody s podmíněným odkladem na zkušební dobu, nadto jim uložil povinnost nahradit stěžovatelům náhradu nemajetkové újmy (3 000 Kč pro každého stěžovatele), přičemž se zbývajícími nároky soud odkázal stěžovatele do řízení ve věcech občanskoprávních. Proti rozsudku okresního soudu podali odvolání stěžovatelé i oba vedlejší účastníci. Krajský soud napadeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o náhradě nemajetkové újmy spočívající v duševních útrapách, se zbylými nároky soud odkázal stěžovatele do řízení ve věcech občanskoprávních.
Ústavní stížností se stěžovatelé domáhají zrušení výroku krajského soudu, a to z důvodu tvrzeného porušení ústavně zaručeného práva na nedotknutelnost osoby a soukromí dle čl. 7 odst. 1 Listiny, práva na zachování lidské důstojnosti a osobní cti dle čl. 10 odst. 1 Listiny, práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života dle čl. 10 odst. 2 Listiny a práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 12.07.2023 10:30 do: 12.07.2023 11:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 2029/22
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. David Uhlíř
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 5. května 2022, č. j. 75 EXE 188/2020-125
Stručná charakteristika: odměna za práci
Označení navrhovatelů: JUDr. J. P.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel jako soudní exekutor vedl proti vedlejšímu účastníkovi 2) jako povinnému exekuci k vymožení pohledávky vedlejšího účastníka 1) jako oprávněného, a to na základě rozsudků Okresního soudu Plzeň-město ze dne 17. 2. 2003 a ze dne 7. 3. 2005. V exekuci stěžovatel vymáhal pohledávku ve výši 144 000 Kč na dlužném výživném a rovněž povinnost povinného hradit běžné výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně. Vedle toho vymáhal povinnost uhradit oprávněnému náklady a stěžovateli náklady exekuce. Dlužné výživné i běžné výživné od 1. 1. 2020 do 31. 7. 2021 povinný uhradil. Stěžovatel proto vydal příkaz k úhradě nákladů exekuce, o nákladech exekuce ve výši 37 510 Kč včetně DPH a o nákladech oprávněného. Proti příkazu k úhradě nákladů exekuce podal povinný včasné námitky. Stěžovatel námitkám nevyhověl a předložil je k rozhodnutí exekučnímu soudu, který nyní napadeným usnesením ze dne 5. 5. 2022 rozhodl tak, že nově vyčíslil odměnu soudního exekutora na částku 10 890 Kč vč. DPH.
Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí okresního soudu s tvrzením, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a právo na ochranu vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 12.07.2023 11:00 do: 12.07.2023 11:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 2879/22
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. David Uhlíř
Označení navrhovatelů: J. L.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Dne 16. 8. 2022 rozhodl Vrchní soud v Praze tak, že z podnětu státního zástupce zrušuje usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 6. 2022 v celém rozsahu a ve věci nově rozhoduje tak, že se stěžovateli započítává do trestu odnětí svobody poměrná část doby v délce 322 dnů z doby, po kterou byla vazba nahrazena dohledem probačního úředníka se stanovením omezujících povinností a nasazením elektronického náramku sloužícího k detekci pohybu stěžovatele v době od 20. 11. 2019 do 23. 8. 2021. Dále vrchní soud rozhodl tak, že stížnost stěžovatele proti usnesení krajského soudu se zamítl. Podstatou právní otázky, kterou se soudy zabývaly, byl tedy zápočet doby, po níž se stěžovatel na základě rozhodnutí soudu zdržoval ve stanoveném časovém období v určeném obydlí do doby výkonu trestu odnětí svobody.
Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení usnesení vrchního soudu s tím, že jím došlo k porušení jeho práv zaručených v čl. 8 odst. 2 a v čl. 36 odst. 1 Listiny.