I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 14.01.2025 09:00 do: 14.01.2025 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1937/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Langášek LL.M.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. května 2024 č. j. 4 Ads 289/2023-31, rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. července 2023 č. j. 54 Ad 14/2021-24, rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 27. října 2021 č. j. 42000/023213/21/010/IB a rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Kolín ze dne 11. srpna 2021 č. j. 42004/064208/21/010/Kol
Stručná charakteristika: Právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů: FASTRA, s.r.o. zast. JUDr. Bc. Patrikem Matyáškem, Ph.D., advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Okresní správa sociálního zabezpečení napadeným rozhodnutím (platebním výměrem) stěžovatelce jako zaměstnavateli uložila povinnost uhradit dlužné pojistné a penále z tohoto pojistného za červenec a srpen 2020, ve kterých stěžovatelka nesplnila zákonnou podmínku pro prominutí pojistného na sociální zabezpečení, neboť úhrn vyměřovacích základů jejích zaměstnanců v těchto měsících nedosáhl 90 % úhrnu vyměřovacích základů za březen 2020. Stěžovatelčiny námitky proti uvedenému rozhodnutí zamítla Česká správa sociálního zabezpečení rovněž napadeným rozhodnutím. Žalobu proti tomuto rozhodnutí zamítl napadeným rozsudkem krajský soud. Stěžovatelka neuspěla ani u Nejvyššího správního soudu, který napadeným rozsudkem zamítl její kasační stížnost. Stěžovatelka od počátku namítala, že v březnu 2020 svým zaměstnancům vyplatila čtvrtletní odměny i za leden a únor, což navýšilo vyměřovací základ, zatímco odměny za červenec a srpen vyplácela až v září. S odkazem na teleologický výklad se domáhala „rozložení“ odměn do jednotlivých měsíců, ve kterých zaměstnanci skutečně vykonali odměňovanou práci. Nejvyšší správní soud však konstatoval (stejně jako před ním krajský soud a Česká správa sociálního zabezpečení), že zákon stanoví podmínky pro prominutí pojistného jednoznačně. Smyslem a účelem zákona bylo udržení přibližně stejné mzdové úrovně jako před vypuknutím pandemie onemocnění COVID-19, podpora zaměstnavatelům je však omezena taxativně stanovenými podmínkami.
Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno její právo na soudní ochranu.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 14.01.2025 09:30 do: 14.01.2025 10:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1923/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Langášek LL.M.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 2967/2023-1020 ze dne 29. dubna 2024 a rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 27 Co 218/2022-908 ze dne 17. ledna 2023
Stručná charakteristika: Právo vlastnit majetek, nabývání majetku
Označení navrhovatelů: Chalgor Real, s.r.o. zast. Mgr. Petrem Rudlovčákem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Vedlejší účastnice 2 uzavřela jako dlužník s vedlejší účastnicí 3 jako věřitelem smlouvu o úvěru, na jejímž základě věřitel poskytl dlužníkovi 36 712 368 Kč. Tento úvěr byl zajištěn zástavním právem k blíže specifikovaným nemovitostem (ve vlastnictví vedlejší účastnice 2). V roce 2019 vedlejší účastnice 3 postoupila svou pohledávku ze smlouvy o úvěru na stěžovatelku za úplatu ve výši 36 912 131,38 Kč. Postoupení bylo vedlejší účastnici 2 oznámeno, k zápisu stěžovatelky jako zástavního věřitele do katastru nemovitostí ale nedošlo. Stěžovatelce mělo být oznámeno, že vedlejší účastnice 3 odstupuje od smlouvy o postoupení pohledávky, neboť část kupní ceny za postoupení nebyla uhrazena, jelikož finanční prostředky byly usnesením policejního orgánu zablokovány. Vedlejší účastnice 2 měla splatit vedlejší účastnici 3 dluh z úvěrové smlouvy. Vedlejší účastnice 3 následně učinila prohlášení o zániku zástavního práva zánikem zajištěné pohledávky a katastrální úřad provedl výmaz zástavního práva. Vedlejší účastnice 2 jako prodávající a vedlejší účastnice 1 jako kupující uzavřely kupní smlouvu, jejímž předmětem byly mj. i (původně) zastavené nemovitosti. Katastrální úřad nevyhověl návrhu na vklad vlastnického práva vedlejší účastnice 1, neboť součástí smlouvy nebyla kupní cena. Následně uzavřely vedlejší účastnice 1 a 2 kupní smlouvu novou (s kupní cenou 152 460 000 Kč), v níž prodávající prohlásil, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem. Na základě této smlouvy bylo zapsáno vlastnické právo vedlejší účastnice 1. Stěžovatelka poté proti všem třem vedlejším účastnicím podala žalobu, kterou se domáhala určení existence svého zástavního práva dle zástavní smlouvy. Okresní soud žalobu zamítl. Stěžovatelka se podle soudu nemůže domáhat ochrany podle § 986 občanského zákoníku, neboť její zástavní právo nikdy nebylo zapsáno ve veřejném seznamu. Je tedy nutno postupovat podle § 984 občanského zákoníku, podle kterého není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Vedlejší účastnice 1 nabyla nemovitosti za úplatu a v dobré víře, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem ve prospěch stěžovatelky. Krajský soud se ztotožnil se závěry okresního soudu a napadeným rozsudkem prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Nejvyšší soud napadeným rozsudkem dovolání směřující do věci samé zamítl, ve vztahu k výrokům o nákladech řízení dovolání odmítl.
Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno její právo na soudní ochranu a právo na ochranu vlastnictví, neboť soudy se dostatečně nevypořádaly s argumenty, které předložila v opravných prostředcích v řízení o její žalobě na určení existence zástavního práva.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 14.01.2025 10:00 do: 14.01.2025 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 2901/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 172/2022-128 ze dne 18. 5. 2023
Stručná charakteristika: Koncentrace nalézacího řízení; princip neúplné apelace a odvolacího řízení
Označení navrhovatelů: O. E. zást. Mgr. Ondřej Zaorálek, advokát
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel a vedlejší účastnice (podnikatelka v mezinárodní nákladní dopravě) nejpozději v roce 2019 uzavřeli ústní dohodu, na základě níž stěžovatel pro vedlejší účastnici zprostředkovával uzavření smluv o přepravě s třetími osobami; vedlejší účastnice následně přepravu prováděla svými nákladními vozidly. Během jedné z přeprav byla v roce 2020 vedlejší účastnici v Německu uložena pokuta v přepočtu 23 751,95 Kč, protože nákladní vozidlo překročilo nejvyšší povolenou hmotnost. Vedlejší účastnice proti splatným pohledávkám stěžovatele (19 971 Kč) započetla své tvrzené pohledávky na základě nároku na náhradu škody vzniklé zaplacením uložené pokuty (23 751, 95 Kč), dále nároku na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého neoprávněnými fakturacemi (8 007 Kč) a domáhala se proti stěžovateli zaplacení 11 785, 95 Kč. Okresní soud žalobu vedlejší účastnice zamítl. V průběhu řízení nalézací soud vedlejší účastnici poučil o povinnosti tvrdit a navrhnout důkazy k údajnému smluvnímu ujednání. Následně dospěl k závěru, že vedlejší účastnice a stěžovatel uzavřeli ústní smlouvu o zprostředkování; v řízení ovšem nebylo zjištěno, že by uzavřeli také ústní dohodu, na jejímž základě byl stěžovatel povinen kontrolovat dodržování maximálního zatížení vozidel při provádění přepravy. Domáhala-li se vedlejší účastnice náhrady škody způsobené zaplacením pokuty za překročení maximálního povoleného zatížení vozidla, bylo její povinností tvrdit a prokázat, že stěžovatel na sebe takovou povinnost smluvně převzal. Vedlejší účastnice břemeno tvrzení ani břemeno důkazní neunesla, ačkoli v daném vztahu vystupovala jako podnikatelka, profesionálka, takže bylo v jejím zájmu přijmout vysokou míru obezřetnosti a učinit taková opatření, v jejichž důsledku by měla své smluvní vztahy jasně ošetřeny písemnými smlouvami. Krajský soud napadeným rozsudkem rozhodnutí okresního soudu změnil a uložil stěžovateli povinnost zaplatit vedlejší účastnici 11 785,95 Kč s příslušenstvím a 28 032,80 Kč na náhradě nákladů řízení. Na rozdíl od okresního soudu dospěl k závěru, že strany ústně uzavřely nepojmenovanou smlouvu s prvky smlouvy o zprostředkování, na základě které se stěžovatel zavázal kontrolovat zatížení vozidla určeného k přepravě. Jelikož stěžovatel porušil smluvní povinnost, odpovídá za škodu vzniklou uložením pokuty. Vedlejší účastnici dále proti stěžovateli vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť ten neprokázal, že byla provedena veškerá doprava, za níž účtoval odměnu v podobě provize.
Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí s tvrzením, že jím bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu. Klíčovou otázkou v projednávané věci je, zda odvolací soud neporušil zásadu tzv. zákonné koncentrace řízení a princip rovnosti účastníků řízení, provedl-li v odvolacím řízení další důkazy, aniž by pro to byly splněny zákonné předpoklady.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 14.01.2025 13:30 do: 14.01.2025 14:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1876/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jiří Přibáň DrSc.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Olomouci ze dne 22. 2. 2024, č. j. 7 T 24/2024-86.
Stručná charakteristika: opomenutý adhézní výrok v trestním příkazu
Označení navrhovatelů: R. V.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Napadeným trestním příkazem okresního soudu byl uznán obviněný přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, jehož se dopustil tím, že při řízení osobního motorového vozidla, kdy vjel na pozemní komunikaci s cílem se otočit přes celou šíři této komunikace, přehlédl stěžovatele (poškozeného), který zleva přijížděl na motocyklu, v důsledku čehož stěžovatele srazil a tento při dopravní nehodě utrpěl těžká zranění, což stěžovatele omezilo na běžném způsobu života po dobu delší než čtyři měsíce. Za uvedené jednání byl obviněný odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 24 měsíců a taktéž mu byl uložen trest zákazu řízení motorových vozidel v délce trvání 24 měsíců. Okresní soud nerozhodl o nároku stěžovatele na náhradu nemajetkové újmy a náhradu škody, ačkoliv se stěžovatel řádně a včas připojil s tímto svým nárokem k trestnímu řízení, a to dne 5. 2. 2024. Stěžovatel zároveň doložil znalecký posudek, v němž si na bolestném vyčíslil nemajetkovou újmu ve výši 414 022 Kč a na náhradě škody částku ve výši 9 680 Kč za zpracování znaleckého posudku. Obviněný ani státní zástupce nenapadli trestní příkaz odporem, a tudíž tento nabyl právní moci dne 22. 3. 2024. Stěžovateli byl trestní příkaz doručen až v reakci na žádost jeho zmocněnce, a to dne 27. 5. 2024.
Stěžovatel uvádí, že přestože se se svým nárokem na náhradu škody a nemajetkové újmy přihlásil řádně a včas, tak o jeho nároku nebylo v trestním příkaze vůbec rozhodnuto. Stěžovatel se nemůže proti trestnímu příkazu bránit odporem, a tudíž jediným prostředkem k ochraně jeho práv je ústavní stížnost, kterou se domáhá zrušení trestního příkazu s tvrzením, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu. Klíčovou otázkou ve věci je, jak má Ústavní soud postupovat v případě, že trestní soud zcela opomene rozhodnout o adhezním nároku poškozeného, který se řádně a včas připojil k trestnímu řízení.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 14.01.2025 14:00 do: 14.01.2025 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1818/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Lucie Dolanská Bányaiová Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. března 2024 č. j. 96 Co 28/2024-128 a usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 29. listopadu 2023 č. j. 17 Nc 1603/2023-115
Stručná charakteristika: Právo na soudní a jinou právní ochranu, způsobilost k právním úkonům
Označení navrhovatelů: PhDr. D. Š., zast. JUDr. Klárou Alžbětou Samkovou, Ph.D., advokátkou
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Okresní soud napadeným usnesením zastavil řízení o omezení svéprávnosti a opatrovnictví vedlejšího účastníka a uložil stěžovateli (navrhovateli) zaplatit vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení. Okresní soud nejprve stěžovatele vyzval, aby soudu předložil lékařskou zprávu o duševním stavu vedlejšího účastníka řízení. To však stěžovatel nesplnil. Okresní soud proto neshledal důvody pro pokračování v řízení a řízení zastavil. K odvolání stěžovatele krajský soud ústavní stížností napadeným usnesením rozhodnutí okresního soudu potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení. V závěru svého rozhodnutí krajský soud účastníky odvolacího řízení poučil, že dovolání proti jeho usnesení není přípustné.
Stěžovatel v ústavní stížnosti opakuje své východisko, že vedlejší účastník řízení trpí mj. chorobnou snahou shromažďovat věci v bytě i ve společných prostorách domu, v němž je byt situován. Hrozilo mu tak vyloučení z bytového družstva. Návrh je o to naléhavější, že vedlejší účastník řízení disponuje dvěma legálně drženými střelnými zbraněmi. Vedlejší účastník řízení odmítá navštívit lékaře a lékař těžko může stěžovateli poskytnout informace o zdravotním stavu vedlejšího účastníka řízení. Obecné soudy k závěru o šikanózním charakteru návrhu stěžovatele neprováděly žádné dokazování a porušily zásadu oficiality, neboť si samy nezjišťovaly potřebné důkazy. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho základní právo na soudní ochranu.