II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 22.07.2025 14:00 do: 22.07.2025 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 2611/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Dita Řepková Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení a rozsudku
Stručná charakteristika: Daně a poplatky, právo na náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím, právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů: společnost O. a.s., zast. JUDr. Kristinou Škampovou, advokátkou
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka je farmaceutická společnost. V období let 1998 až 2000 jí finanční úřad vyměřil devět dodatečných platebních výměrů v celkové výši 14 363 043 Kč. Tato rozhodnutí byla v průběhu následujících let řádnými a mimořádnými opravnými prostředky rušena či měněna pro nezákonnost. Stěžovatelka uplatnila vůči státu nárok na náhradu škody (ušlého zisku) způsobené nezákonným rozhodnutím správce daně. Tvrdila, že byla nucena v krátkém časovém úseku odvést na účet správce daně dodatečně vyměřenou daň, v důsledku čehož se zhoršily její hospodářské výsledky. Na základě snížení její likvidity v důsledku nezákonných rozhodnutí jí nebyl poskytnut úvěr v požadované výši. To vedlo k nedostatku jejích likvidních prostředků a následné ztrátě dosavadních obchodních partnerů a nenavázání spolupráce s novými obchodními partnery. Obecné soudy již v této věci rozhodovaly třikrát a třikrát byla věc předmětem řízení o dovolání. Ve věci byly posuzovány otázky promlčení jednotlivých nároků i existence příčinné souvislosti mezi nezákonnými rozhodnutími a vzniklou škodou. V posledním řízení obecné soudy žalobu stěžovatelky zamítly. Dospěly k závěru, že nezákonná rozhodnutí nebyla hlavní příčinou tvrzené škody.
Stěžovatelka namítá, že obecné soudy porušily její právo na spravedlivý proces, právo vlastnit majetek, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím státního orgánu a princip důvěry jednotlivce ve správnost aktů veřejné moci.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 22.07.2025 14:30 do: 22.07.2025 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 1038/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Zdeněk Kühn Ph.D., LL.M., S.J.D.
Stručná charakteristika: Předvídatelnost v postupu správních soudů; k pojmu trvajících zásahů a běhu lhůt ve správním soudnictví
Označení navrhovatelů: J. Č.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel byl zaměstnán ve služebním poměru na Ministerstvu zahraničních věcí jako auditor. Oznámením ze dne 19. 1. 2023 mu státní tajemník v ministerstvu (vedlejší účastník) sdělil, že služební poměr se ruší ve zkušební době bez uvedení důvodu ke dni 20. 1. 2023. Proti zrušení služebního poměru se stěžovatel bránil dvěma způsoby. Nejprve zaslal vedlejšímu účastníkovi přípis, kterým namítl nicotnost oznámení. Vedlejší účastník vyhodnotil toto podání jako žádost o určení právního vztahu a rozhodnutím určil zánik služebního poměru k uvedenému datu. Následně se proti tomuto rozhodnutí stěžovatel odvolal. Ještě před tím však podal stěžovatel žalobu na ochranu před nezákonným zásahem. V žalobě namítal, že vedlejší účastník brání stěžovateli ve výkonu služebního poměru. Vedlejší účastník ukončil služební poměr v reakci na interní audit, kterým stěžovatel zjistil v činnosti ministerstva řadu pochybení, jejichž medializace se ministerstvo obávalo. Městský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Stěžovatel podal kasační stížnost, které Nejvyšší správní soud vyhověl a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud se neztotožnil se závěrem městského soudu, že oznámení o zrušení služebního poměru ve zkušební době podle zákona o státní službě je rozhodnutím. Městský soud nesprávně přiměl stěžovatele k úpravě žalobního typu, věcně pak žalobu v nesprávném žalobním typu přezkoumal. Městský soud poté napadeným usnesením žalobu odmítl. Vycházel přitom z původního znění žaloby koncipované jako ochrana před nezákonným zásahem. Stěžovatel podal opět kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud nyní napadeným rozsudkem zamítl. Nejvyšší správní soud zdůraznil, že se stěžovateli dostalo věcného posouzení jeho případu ve správním řízení. Proti správnímu rozhodnutí, které vzešlo z tohoto řízení, se stěžovatel nepochybně mohl bránit správní žalobou, kterou však nepodal.
Stěžovatel se tedy domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů pro porušení jeho ústavně zaručeného práva na soudní ochranu.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 23.07.2025 08:30 do: 23.07.2025 09:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1448/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Veronika Křesťanová Dr.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 25 Cdo 2477/2023-20 ze dne 18. února 2025, usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 25 Co 39/2023-62 ze dne 27. února 2023 a usnesení Okresního soudu v Nymburce č. j. EPR 169397/2022-50 ze dne 3. ledna 2023
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: Polabská stavební CZ, s. r. o.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Vedlejší účastnice se u okresního soudu domáhala po stěžovatelce návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (EPR) zaplacení 140 000 Kč jako smluvní pokuty, kterou jí postoupili objednatelé na základě smlouvy o dílo (zhotovení rodinného domu) kvůli tvrzenému prodlení stěžovatelky s dokončením díla. Jelikož sami neuhradili doplatek ceny díla, požadovala po nich stěžovatelka již předtím návrhem na vydání EPR zaplacení 174 950,35 Kč. Řízení bylo tehdy ukončeno smírem. Jednou z námitek, které objednatelé uplatnili, bylo, že stěžovatelka v návrhu na vydání EPR neoznačila jejich právního zástupce, ač o zastoupení věděla z předchozí komunikace. Tímto právním zástupcem byl týž advokát jako advokát, který v nynější věci podával návrh na EPR za vedlejší účastnici. Vedlejší účastnice vycházela z toho, že advokát stěžovatelku zastupoval při mimosoudním řešení sporu. Plnou moc udělenou stěžovatelkou advokátovi vedlejší účastnice k návrhu nepřiložila. Okresní soud návrhu vedlejší účastnice vyhověl a vydal EPR. Nedostatkem plné moci zástupce stěžovatelky se nezabýval. Údaj ze záhlaví EPR, že stěžovatelka je zastoupena advokátem, okresní soud jako zjevnou chybu později opravil. Opravné usnesení stěžovatelka napadla odvoláním, které krajský soud odmítl pro nepřípustnost. Záhy poté podala stěžovatelka návrh na prominutí zmeškání lhůty pro podání odporu a spojila s ním zmeškaný odpor. Návrh odůvodnila tím, že předpokládala, že bude EPR doručen jejímu zástupci, byl-li uveden v záhlaví rozhodnutí, a že ten poté podá proti EPR odpor. Postupem soudu byla uvedena v omyl. Okresní soud zmeškání lhůty nejprve prominul, posléze toto své rozhodnutí však změnil a návrh na prominutí zmeškání lhůty pro podání odporu zamítl. Krajský soud usnesení okresního soudu k odvolání stěžovatelky potvrdil. Upozornil, že stěžovatelka měla svá práva střežit s tím, že na ni jako podnikatelku klade soukromé právo obecně vyšší nároky, navíc jí nic nebránilo odpor podat sama. Stěžovatelka rozhodnutí krajského soudu napadla dovoláním, které Nevyšší soud napadeným usnesením zamítl.
Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu.
Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 23.07.2025 09:00 do: 23.07.2025 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 2/25
Jednací místnost: sněmovna
Soudce zpravodaj: Mgr. Daniela Zemanová
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti sdělení Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 2. října 2020 č. j. 3 KZN 1014/2020-8
Stručná charakteristika: Porušení práva na účinné vyšetřování
Označení navrhovatelů: A. B., zast. JUDr. Danielem Bartoněm, LL.M., Ph. D., advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Orgány činné v trestním řízení zahájily v listopadu 2019 vůči vedlejšímu účastníku úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu pohlavního zneužití. Policie věc odložila, neboť nezjistila, že by šlo o podezření z trestného činu. Stěžovatelka podala stížnost, ve které zdůraznila, že vedlejší účastník byl jejím zpovědníkem, duchovním doprovázejícím, rádcem a duchovním otcem a po smrti jejího otce se stavěl i do role otce skutečného. Tohoto postavení vůči ní zneužil, stejně tak i její závislosti i bezbrannosti. Opakovaně ji nutil k sexuálním kontaktům, přestože věděl, že o ně nemá zájem. Stěžovatelka mu toto sdělovala opakovaně v situacích, kdy byla schopna vyjádřit výslovně svou vůli. Rovněž mu sdělila, že jeho doteky jí působí fyzickou nevolnost. Věděl, že stěžovatelku v mládí sexuálně obtěžoval duchovní a ona se tomu nedokázala bránit. Policie se nezabývala zejména její bezbranností, kterou je třeba vykládat v nejširším smyslu jako odevzdanost pachateli, která u ní byla dána. Vedlejší účastník jako duchovní otec vykonával intenzivní dozor nad životem stěžovatelky, podmínka svěření k dozoru byla tedy materiálně splněna. Policejní orgán pochybil, pokud dospěl k závěru, že nebyly naplněny znaky trestního činu pohlavního zneužívání. Obvodní státní zastupitelství napadeným usnesením stížnost stěžovatelky zamítlo jako nedůvodnou. Postavení vedlejšího účastníka jakožto vedoucího diplomové práce stěžovatelky a jejího duchovního vůdce není srovnatelné např. se vztahem vychovatele či učitele vůči chovancům a žákům. V případě stěžovatelky se nejednalo o stav bezbrannosti ve smyslu trestního práva. Městské státní zastupitelství dospělo k závěru, že postup státního zastupitelství byl správný.
Stěžovatelka podala proti těmto rozhodnutím ústavní stížnost, kterou Ústavní soud usnesením ze dne 18. května 2021, sp. zn. I. ÚS 3363/20, odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Uvedl, že bylo provedeno důkladné šetření všech relevantních okolností, orgány činné v trestním řízení svým povinnostem dostály, protiprávnost jednání podezřelého zjištěna nebyla. Stěžovatelka poté podala stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Ten rozhodl, že Česká republika porušila své pozitivní závazky plynoucí z Úmluvy a přiznal stěžovatelce 25 000 € jako náhradu nemajetkové újmy a 1 000 € jako náhradu nákladů řízení.
Stěžovatelka se v obnoveném řízení o ústavní stížnosti domáhá zrušení uvedených rozhodnutí. Tvrdí, že porušily její právo na účinné vyšetřování plynoucí z práva na nedotknutelnost osoby, zákazu nelidského a ponižujícího zacházení a práva na soukromí.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 24.07.2025 13:00 do: 24.07.2025 13:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1239/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Langášek LL.M.
Stručná charakteristika: Průtahy v řízení
Označení navrhovatelů: Mgr. D. Z.
Ústavní soud se v projednávané věci zabývá ústavní stížností směřující proti průtahům v civilním řízení u obvodního soudu. Toto řízení se týkalo opatrovnických otázek ve vztahu k nezletilé dceři stěžovatele. Stěžovatel opakovaně poukazoval na nečinnost soudu, která byla rovněž několikrát uznána vedením soudu, jež přistoupilo k výtkám, dohledům i mimořádné kontrole, jejímž výsledkem byl kárný návrh na vyřizující soudkyni. Tu posléze kárný senát Nejvyššího správního soudu skutečně shledal vinnou ze zaviněných průtahů.
Stěžovatel se tedy ústavní stížností domáhá ukončení jiného zásahu orgánu veřejné moci (obvodního soudu) spočívajícímu v průtazích řízení. Tvrdí, že tímto zásahem obvodní soud porušuje jeho ústavně zaručené právo na projednání věci bez zbytečných průtahů.