III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 02.08.2023 10:00 do: 02.08.2023 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 39/22
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Ludvík David CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 6. 2021 č. j. 4 C 170/2019-145 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2021 č. j. 35 Co 316/2021-169
Stručná charakteristika: nárok osoby závislé výživou v době mezi zraněním a smrtí poškozené
Označení navrhovatelů: K. T.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka se v civilním soudním řízení domáhala náhrady nákladů na výživu s tím, že v roce 2019 došlo k dopravní nehodě, za niž byl řidič nákladního vozidla, jehož provozovatelkou byla žalovaná (nyní vedlejší účastnice), odsouzen za přečin usmrcení z nedbalosti k podmíněnému trestu odnětí svobody a zákazu řízení motorových vozidel na dobu pěti let. Při nehodě byla matka stěžovatelky (spolujezdkyně řidiče vozidla, jež zůstalo stát v části pravého jízdního pruhu na pražském dálničním okruhu) smrtelně zraněna a až do roku 2020, kdy zemřela, byla udržována ve vegetativním stavu (tzv. apalický syndrom, při němž osoba, o jejíž zachované životní funkce je pečováno, „žije pouze fyzicky“). V době dopravní nehody byla stěžovatelka, jako studentka posledního ročníku střední školy, odkázána na výživu své matky, která pobírala invalidní důchod. Na výživě stěžovatelky se podílel podle rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 6. 8. 2013 též její otec částkou 3 000 Kč měsíčně.
Stěžovatelka se žalobou domáhala náhrady nákladů na výživu pozůstalé podle občanského zákoníku. Požadovala nejprve částku 3 000 Kč měsíčně od května 2019 do budoucna; poté během řízení žalobu omezila na celkově částku 24 000 Kč, která představovala náhradu nákladů její výživy od podání žaloby do úmrtí matky (tj. za osm měsíců). Tento její tvrzený nárok nebyl při odškodnění dopravní nehody uspokojen ani žalovanou, ani pojišťovnou. Invalidní důchod matky stěžovatelky (invalidita pro výrazné omezení hybnosti kyčelních kloubů a bederní páteře) byl v době jejího vegetativního stavu poukazován na její účet matky a z trvalého příkazu měla stěžovatelka zajištěny platby spojené s bydlením. V rozhodné době však nezískala stěžovatelka žádným dostupným způsobem (zřejmě ani skrze opatrovníka) přístup k účtu své matky, a nemohla tak z něj hradit své osobní potřeby, spojené zejména s výukou; tyto v žalobě podrobně vyčíslila. Dne 27. 5. 2019 vydal Obvodní soud pro Prahu 5 usnesení, kterým se zamítá návrh stěžovatelky na vydání předběžného opatření, kterým by byla žalované provozovatelce vozidla uložena povinnost hradit žalobkyni náklady na její výživu v částce 1 500 Kč měsíčně k jejím rukám. Obvodní soud pro Prahu 5 napadeným rozsudkem žalobu stěžovatelky zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil k odvolání žalobkyně-stěžovatelky rozsudek prvostupňového soudu a zcela aproboval jak jeho skutková zjištění, tak i právní závěry.
Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení napadených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo porušeno její právo na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny, právo na spravedlivý proces podle čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a právo na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí podle čl. 7 odst. 1 Listiny.