Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavního soudu pro 31. kalendářní týden roku 2026

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 28.07.2026 14:00 do: 28.07.2026 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III ÚS 3072/25
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: Mgr. Daniela Zemanová
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. července 2025 č. j. 33 ICdo 79/2025-130, a proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. prosince 2024 č. j. 103 VSPH 903/2023-80
Stručná charakteristika:  Právo na soudní a jinou právní ochranu, právo vlastnit majetek
Označení navrhovatelů:  KAPITÁLOVÝ FOND PRAHA, a. s., zast. Mgr. Martinem Rezkem, LL.B.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka je právní nástupkyní původní věřitelky, která v roce 2017 uzavřela s vedlejší účastnicí (fyzickou osobou) smlouvu o úvěru. Vedlejší účastnice obdržela jistinu ve výši 2 400 000 Kč a zavázala se platit úrok z dlužné částky ve výši 17,6 % ročně. Závazek byl zajištěn zástavním právem k bytové jednotce ve vlastnictví vedlejší účastnice. Dále bylo sjednáno utvrzení závazku smluvní pokutou ve výši 3 750 Kč denně v případě předčasné splatnosti, resp. paušální částkou ve výši 850 000 Kč pro případ prodlení za podmínek vymezených ve smlouvě. Vedlejší účastnice uznala svůj dluh v notářském zápise se svolením k vykonatelnosti. V roce 2021 došlo k zesplatnění úvěru ve smyslu ujednaných podmínek poskytnutí úvěru (prodlení se splacením jakýchkoliv dvou splátek jistiny úvěru, příp. úroků neb poplatku za správu úvěru). Podle smlouvy o úvěru byl následkem této situace mj. vznik nároku na smluvní pokutu. V březnu 2021 uzavřela původní věřitelka a stěžovatelka smlouvu, kterou byly postoupeny pohledávky za vedlejší účastnicí vyplývající ze smlouvy o úvěru. V prosinci 2022 byl zjištěn úpadek vedlejší účastnice a bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Stěžovatelka přihlásila do insolvenčního řízení pohledávky za vedlejší účastnicí v celkové výši přesahující pět milionů korun (vedlejší účastnice ji co do pravosti žalobou popřela). Dílčí pohledávku stěžovatelka uplatnila z titulu smluvní pokuty za předčasné zesplatnění úvěru. Městský soud žalobu v rozsahu tří dílčích pohledávek – včetně pohledávky z titulu smluvní pokuty za předčasné zesplatnění úvěru – zamítl. Vrchní soud k odvolání vedlejší účastnice potvrdil rozsudek insolvenčního soudu ohledně dvou dílčích pohledávek, stran třetí pohledávky z titulu smluvní pokuty změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že pohledávka není po právu. Dospěl k závěru, že smluvní pokuta byla sjednána v rozporu s dobrými mravy spočívající v nadbytečnosti utvrzení dluhu a nemohla tedy plnit svoji funkci. Stěžovatelka se poté obrátila na Nejvyšší soud, v dovolání zejména namítala, že odvolací soud nesprávně právně posoudil otázku, zda lze přijmout závěr o neplatnosti ujednání o smluvní pokutě po rozpor s dobrými mravy za situace, kdy soud má možnost nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu moderovat podle § 2051 občanského zákoníku, přičemž na této otázce napadené rozhodnutí záviselo. Stěžovatelka měla za to, že uvedená otázka nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu rozhodována jednotně. Nejvyšší soud dovolání usnesením odmítl pro nepřípustnost.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdí, že došlo k zásahu do jejího práva na spravedlivý proces, jakož i k narušení principu právní jistoty a předvídatelnosti soudního rozhodování, neboť Nejvyšší soud se odmítl meritorně zabývat jejím dovoláním, ačkoliv vymezená právní otázka není na úrovni dovolacího soudu řešena jednotně. Stěžovatelka měla tedy právo očekávat, že její dovolání bude projednáno a věcně přezkoumáno. Stěžovatelka v ústavní stížnosti brojí rovněž proti rozhodnutí vrchního soudu.
 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 29.07.2026 10:00 do: 29.07.2026 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 823/26
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Lucie Dolanská Bányaiová Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. února 2026 č. j. 9 As 13/2026-34
Stručná charakteristika:  Lhůta, soudní poplatky, zastavení řízení
Označení navrhovatelů:  Hnutí Pro život ČR, z.s., zast. JUDr. Jakubem Křížem, Ph.D., advokátem
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Městský soud v lednu 2026 odmítl žalobu stěžovatele na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného Magistrátu hlavního města Prahy pro nepřípustnost. Stěžovatel se žalobou domáhal určení, že postup žalovaného v reakci na oznámení shromáždění svolaného jiným svolavatelem na den (11. 4. 2026), místo a čas shodující se s dříve řádně oznámeným shromážděním stěžovatele představuje zásah do jeho práv. Městský soud dospěl k závěru, že stěžovatel měl proti tomuto postupu brojit primárně žalobou proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 11 odst. 3 zákona o právu shromažďovacím. Stěžovatel podal proti tomuto usnesení kasační stížnost. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 3. 2. 2026 stěžovatele vyzval k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, a to ve lhůtě 5 dnů od doručení usnesení. Zkrácení lhůty oproti standardní patnáctidenní lhůtě ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích odůvodnil potřebou účinného poskytnutí ochrany práv s ohledem na předmět řízení, který se týkal možné kolize dvou ohlášených shromáždění. Usnesení bylo stěžovateli doručeno následující den; posledním dnem lhůty tak bylo pondělí 9. 2. 2026. Jelikož stěžovatel soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil, Nejvyšší správní soud nyní napadeným usnesením řízení o kasační stížnosti zastavil.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že zkrácením zákonné patnáctidenní lhůty k zaplacení soudního poplatku Nejvyšší správní soud zasáhl do jeho práva na spravedlivý proces a přístup k soudu. Odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 30. 3. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 9/20, podle nějž může soud lhůtu k zaplacení soudního poplatku ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích stanovit kratší pouze ve výjimečných případech. Uvádí, že stanovená lhůta byla fakticky pouze třídenní, protože 2 dny z této lhůty dopadly na sobotu a neděli, což je podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 2/07 nepřípustné.
 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 29.07.2026 10:30 do: 29.07.2026 11:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 666/26
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Lucie Dolanská Bányaiová Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. prosince 2025 č. j. 10 To 386/2025-217 a usnesení Okresního soudu Praha-východ
ze dne 12. listopadu 2025 č. j. 32 T 3/2025-196
Stručná charakteristika:  odměna advokáta
Označení navrhovatelů:  JUDr. L. H.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Okresní soud rozhodl o návrhu stěžovatelky jako zmocněnkyně poškozené (zvlášť zranitelné oběti) na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů v trestní věci vedené proti odsouzenému pro zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí. Stěžovatelka přitom vycházela z tarifní hodnoty odpovídající částce 150 000 Kč, kterou obviněný ještě před vynesením rozsudku dobrovolně poškozené zaplatil jako náhradu nemajetkové újmy. Okresní soud přiznal stěžovatelce odměnu a náhradu hotových výdajů pouze ve výši 54 842 Kč. Vzhledem k tomu, že poškozená byla s nárokem na náhradu nemajetkové újmy rozsudkem v trestním řízení odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních, vycházel okresní soud z mimosmluvní odměny ve výši 1 500 Kč za úkony učiněné do 31. 12. 2024 a z odměny 4 100 Kč za úkony učiněné po 1. 1. 2025. Stížnost stěžovatelky krajský soud zamítl. V odůvodnění zdůraznil, že podle § 10 odst. 5 advokátního tarifu se tarifní hodnota odvíjela od částky, která byla poškozenému v trestním řízení peněžitě přisouzena; nebyla-li přisouzena částka převyšující 10 000 Kč, činí tarifní hodnota právě tuto částku. Obdobné pravidlo platí i pro úkony učiněné po 1. 1. 2025. Krajský soud rovněž poukázal na to, že rozsudkem v trestním řízení nebyla poškozené přiznána žádná peněžitá částka, nýbrž byla odkázána na občanskoprávní řízení, a proto nelze vycházet z částky 150 000 Kč, kterou jí odsouzený uhradil dobrovolně. 

Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdí, že obecné soudy nesprávně stanovily tarifní hodnotu pro výpočet mimosmluvní odměny, neboť přehlédly, že poškozená dosáhla v adhezním řízení faktického úspěchu – odsouzený jí za přispění stěžovatelky dobrovolně uhradil částku 150 000 Kč, kterou sám okresní soud v trestním rozsudku označil za odpovídající. Dále poukazuje na to, že upírání spravedlivé odměny advokátce jako zmocněnkyni zvlášť zranitelné oběti odrazuje advokáty od zastupování takových osob a přispívá k jejich sekundární viktimizaci.
 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 29.07.2026 11:00 do: 29.07.2026 11:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 650/26
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Michal Bartoň Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti proti výroku II rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 27. listopadu 2025 č. j. 58 Co 222/2025-713, pokud jím byly potvrzeny výroky rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 3. června 2025 č. j. 38 C 429/2018-623 o náhradě nákladů řízení, a proti výroku II, III a IV rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 3. června 2025 č. j. 38 C 429/2018-623
Stručná charakteristika:  právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů:  Farma Bratřejov, s.r.o.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Kauza se týká náhrady nákladů řízení. Stěžovatelka podala dvě žaloby týkající se tvrzeného porušení předkupního práva k blíže specifikovanému pozemku, obě věci byly okresním soudem spojeny ke společnému řízení. Obě žaloby byly okresním soudem zamítnuty a na tomto výsledku nic nezměnil ani odvolací soud. V důsledku pozdějšího zásahu Nejvyššího soudu předmětem řízení zůstalo pouze nahrazení projevu vůle vedlejšího účastníka uzavřít se stěžovatelkou kupní smlouvu o prodeji pozemku, na němž se nacházela stavba požární nádrže. Stěžovatelka na tento vývoj řízení reagovala návrhem na změnu žaloby. Nově se domáhala již jen nahrazení projevu vůle vedlejšího účastníka uzavřít s ní kupní smlouvu týkající se nově vymezeného pozemku odděleného z původního pozemku. Okresní soud nechal vypracovat znalecký posudek, na základě kterého dospěl k závěru, že je požární nádrž samostatnou věcí. Na základě toho rozhodl tak, že vedlejší účastník je povinen uzavřít coby prodávající se stěžovatelkou coby kupující kupní smlouvu o prodeji pozemku odděleného z původního pozemku za stanovenou kupní cenu. 

Stěžovatelka namítá, že nejvyšší část nákladů řízení, tedy náklady na znalecký posudek, vznikla až v poslední fázi soudního procesu, která následovala po změně žaloby a zúžení předmětu řízení. V této poslední fázi byla stěžovatelka plně úspěšná, přesto obecné soudy při stanovení povinnosti náhrady nákladů řízení posoudily úspěch ve věci optikou celého původně uplatňovaného nároku bez zohlednění jednotlivých fází řízení a tam uplatňovaných nároků. Stěžovatelka tvrdí, že tímto postupem obecné soudy porušily její právo na soudní ochranu.