I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 12.08.2025 09:30 do: 12.08.2025 10:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1919/24
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Langášek LL.M.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. dubna 2024 č. j. 30 Cdo 939/2024-513, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. října 2023 č. j. 12 Co 8/2021-470 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 28. srpna 2020 č. j. 23 C 144/2018-281
Stručná charakteristika:  právo na náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím státního orgánu
Označení navrhovatelů:  L. N.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel je akademik a vědec, který působí ve vedoucích akademických funkcích. V řízeních před obecnými soudy dle zákona o odpovědnosti za škodu po vedlejší účastnici (Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti) domáhal náhrady nemajetkové újmy 500 000 Kč. Ta mu měla vzniknout v důsledku nezákonného trestního stíhání pro trestný čin zkrácení daně, poplatků a podobné povinné platby zahájeného v roce 2007, které skončilo zproštěním obžaloby stěžovatele po téměř deseti letech. Stěžovatel v řízení uváděl, že trestní stíhání pro něj bylo dehonestující a traumatizující a mělo pro něj negativní důsledky, zejména v akademické sféře, kdy mělo dojít k pozastavení procedury jmenování stěžovatele vysokoškolským profesorem. Vedlejší účastnice stěžovateli dobrovolně uhradila částku 75 000 Kč. O uložení povinnosti zaplatit stěžovateli zbylých 415 000 Kč se stěžovatel opakovaně soudil, neboť Nejvyšší soud dvakrát zrušil rozsudek, kterým městský soud stěžovateli vyhověl. Třetím rozhodnutím městský soud potvrdil rozhodnutí prvostupňového soudu, kterým vedlejší účastnici uložil povinnost zaplatit stěžovateli 10.000 Kč. Trestním stíháním byl dle městského soudu stěžovatel omezen ve svých pracovních aktivitách jen ve velmi omezené míře, neboť tyto následky nebyly s předmětným trestním stíháním v příčinné souvislosti. To se týká i nejmenování stěžovatele profesorem, kdy správní orgán byl v řízení o jmenování nečinný již několik let předtím. Částka 85.000 Kč spolu s konstatováním porušení práva a omluvou odpovídá prokázané újmě. Nejvyšší soud odmítl dovolání stěžovatele jako vadné a nadto se ztotožnil s tím, že stěžovatel může být odškodněn pouze za újmu vzniklou v příčinné souvislosti s odpovědnostním titulem (tedy nikoliv za následky trestního stíhání zahájeného již v roce 2003, za nějž stěžovatel odškodnění újmy nežádal).

Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu a právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím státního orgánu.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 12.08.2025 10:00 do: 12.08.2025 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 470/25
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jiří Přibáň DrSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti vyrozumění Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 10. prosince 2024, č. j. 1 VZN 1757/2024-23, vyrozumění Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 17. září 2024, č. j. 2 KZN 42/2024-17, a trvajícímu jinému zásahu Generální inspekce bezpečnostních sborů spočívajícímu v nezpřístupnění spisu vedeného v souvislosti s šetřením postupu příslušníků Policie České republiky při zásahu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ze dne 21. 12. 2023.
Stručná charakteristika:  právo na účinné vyšetřování, právo na nahlížení do spisu
Označení navrhovatelů:  JUDr. Ing. J. K.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel je otec oběti střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy („FF UK“) v Praze dne 21. 12. 2023. Stěžovatel se podáním u Generální inspekce bezpečnostních sborů („GIBS“) domáhal nahlédnutí do spisu vedeného v souvislosti s šetřením postupu příslušníků Policie České republiky při zásahu v budově FF UK. Ta jeho žádosti nevyhověla s tím, že ve věci nezahájila trestní řízení, ale vede šetření rámci plnění dalších úkolů GIBS v režimu zákona o GIBS. Stěžovatele ohledně uplatnění práva nahlížet do spisu odkázala na trestní řízení, kterým policie prověřovala okolnosti střelby a které bylo odloženo, neboť střelec spáchal sebevraždu. Stěžovatel podal podnět městskému státnímu zastupitelství k přezkumu GIBS, neboť měl za to, že její postup není zákonný a že v řízení vedeném GIBS se považuje za poškozeného. Coby poškozený je tudíž oprávněn vyžadovat spisy, včetně spisů, v nichž nebylo zahájeno trestní řízení. Městské státní zastupitelství stěžovateli sdělilo, že přezkoumalo spis GIBS a nevyplynula z něj skutečnost důvodně nasvědčující podezření ze spáchání trestného činu osobou spadající do působnosti GIBS. Vrchní státní zastupitelství podání stěžovatele vyhodnotilo jako podnět k výkonu dohledu nad postupem městského státního zastupitelství, které vyhodnotilo jako nedůvodné. Zopakovalo, že GIBS neshledalo podezření ze spáchání trestného činu. Pozitivní závazek státu vést účinné vyšetřování byl naplněn trestním řízením vedeným policí, v němž stěžovatel aktivně uplatnil práva poškozeného. Potvrdilo rozhodnutí GIBS, jež stěžovateli neumožnila nahlédnout do spisu, neboť šetření GIBS v režimu zákona o GIBS je neveřejné a státní zástupce není orgánem, který by případně přezkoumával důvodnost odepření nahlédnutí do spisu GIBS vedeného ohledně šetření, ve kterém se nejedná o prověřování podezření ze spáchání trestného činu.

Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení rozhodnutí orgánů veřejné moci a současně žádá, aby Ústavní soud vrchnímu státnímu zastupitelství zakázal pokračovat v zásazích porušujících právo stěžovatele na účinné vyšetřování a přikázal mu, aby pokračovalo v řízení o podání stěžovatele. Dovolává se porušení práva na účinné vyšetřování ve spojení s právem na život. 

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 12.08.2025 11:30 do: 12.08.2025 12:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1932/24
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jiří Přibáň DrSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2024, č. j. 28 Cdo 959/2024-157, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 11. 2023, č. j. 16 Co 248/2022-129, a rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 23. 9. 2022, č. j. 6 C 113/2022-100.
Stručná charakteristika:  uspokojování restitučních nároků vyplacených v neúplné výši
Označení navrhovatelů:  H. Š.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Nyní posuzovaná věc představuje restituční spor, kdy jde o tytéž pozemky a obdobné řízení před obecnými soudy, ve kterém již Ústavní soud rozhodl vyhovujícím nálezem ze dne 5. 3. 2025, sp. zn. II. ÚS 1186/24. Zesnulý manžel stěžovatelky se jako oprávněná osoba domáhal žalobou nahrazení projevu vůle vedlejší účastnice k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků. Oprávněný požadoval přecenění svého restitučního nároku, kdy vedlejší účastnice restituční nárok ocenila částkou 29 994,40 Kč. Podle nově zpracovaných znaleckých posudků byla cena odňatého pozemku 2 585 750 Kč. Převodu náhradních zemědělských pozemků se tak domáhal za účelem uspokojení přeceněného restitučního nároku. Vedlejší účastnice přecenění odmítla. Obecné soudy uplatněnému nároku stěžovatele nevyhověly. Krajský i Nejvyšší soud shodně konstatovaly, že nárok oprávněného plně zanikl, neboť přijal vypořádání formou finanční náhrady. To, zda poskytnutá náhrada odpovídá i měřítkům dnešní doby, není dle Nejvyššího soudu významné. 

Stěžovatelka se domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů, neboť jimi bylo porušeno její právo na rovnost, právo na ochranu vlastnictví, právo na spravedlivý proces a na ochranu legitimního očekávání. 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 12.08.2025 13:30 do: 12.08.2025 14:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 1563/25
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Zdeněk Kühn Ph.D., LL.M., S.J.D.
Stručná charakteristika:  dlouhotrvající vazba
Označení navrhovatelů:  G. W., zastoupená JUDr. Jiřím Dobývalem, advokátem
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Proti stěžovatelce zahájily orgány činné v trestním řízení trestní stíhání. Nedlouho poté byla stěžovatelka vzata do vazby, od té doby rozhodovaly vazební soudy o její vazbě opakovaně. Nyní stěžovatelka necelý rok po vzetí do vazby žádá o své propuštění. Okresní soud žádost zamítl, neboť stále existuje důvodná obava, že stěžovatelka uprchne a že bude pokračovat v trestné činnosti. Stěžovatelce hrozí vysoký trest odnětí svobody, ve svém bydlišti nemá pevné vazby. Nedobrý zdravotní stav stěžovatelce nebrání ve výkonu vazby, její předchozí zdravotní neduhy ji nebránily ve výkonu trestné činnosti. Krajský soud taktéž zamítl stížnost stěžovatelky s tím, že důvody vazby stále trvají. Léčbu stěžovatelky v prostorech vazební věznice zhodnotil jako dostatečnou.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá porušení jejího základního práva na ochranu zdraví a zdravotní péči, jakož i neexistenci vazebních důvodů. 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 13.08.2025 08:00 do: 13.08.2025 08:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 2349/24
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Zdeněk Kühn Ph.D., LL.M., S.J.D.
Stručná charakteristika:  Řízení před Nejvyšším soudem
Označení navrhovatelů:  Niedax-Kleinhuis s.r.o.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka rozvázala s vedlejším účastníkem pracovní poměr pro nadbytečnost. Ten se u obecných soudů domáhal určení neplatnosti výpovědi, kdy namítal, že šlo o uměle vytvořené organizační změny a skutečným důvodem výpovědi byly jeho osobní spory s jednatelem stěžovatelky. Dle názoru okresního i krajského soudu byla výpověď pro nadbytečnost platná. Cílem organizačních změn bylo zefektivnění práce stěžovatelky, nikoliv ukončení pracovního poměru s vedlejším účastníkem. Stěžovatelka dlouhodobě vyjadřovala nespokojenost s prací vedlejšího účastníka. Mohla tak rozvázat pracovní poměr z důvodu opakovaného méně závažného porušování pracovních povinností, to však neučinila. Nejvyšší soud rozhodnutí nižších soudů zrušil s tím, že důvody výpovědi je třeba důsledně rozlišovat. V daném případě se dle Nejvyššího soudu „nabízel“ závěr, že důvodem přijetí organizačních změn byly právě neuspokojivé pracovní výsledky vedlejšího účastníka. Obecné soudy, které ve věci rozhodovaly znovu, dospěly k závěru, že dlouhodobá nespokojenost s pracovními výsledky vedlejšího účastníka byla skutečným důvodem výpovědi, a výpověď je tudíž neplatná. Následné dovolání stěžovatelky Nejvyšší soud odmítl.

Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů, neboť má za to, že došlo k porušení jejího ústavně zaručeného práva na svobodu podnikání, jakož i práva na soudní ochranu. 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 13.08.2025 08:30 do: 13.08.2025 09:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 1020/24
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Josef Fiala CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2024 č. j. 23 Cdo 1863/2023-157, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. ledna 2023 č. j. 36 Co 354/2022-114 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 9. června 2022 č. j. 39 C 390/2021-78
Stručná charakteristika:  právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů:  Státní pozemkový úřad
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

V posuzované věci jde o restituční kauzu, kdy v roce 2012 obecné soudy rozhodly o nahrazení projevu vůle stěžovatelky k uzavření smlouvy o převodu náhradních pozemků na právního předchůdce vedlejší účastnice, který je na základě kupní smlouvy převedl na vedlejší účastnici. Stěžovatelka (Česká republika – Státní pozemkový úřad) se nyní žalobou u obvodního soudu domáhala vůči vedlejší účastnici určení vlastnického práva k předmětným pozemkům. Obvodní soud rozhodl, že se žaloba zamítá a  odůvodnil ji závěrem, že nemá pravomoc přezkoumat správnost rozhodnutí vydaných pozemkovým úřadem. Odvolání stěžovatelky posoudil městský soud jako nedůvodné s tím, že je zde pravomocné rozhodnutí o nabytí vlastnictví pozemku. Doplnil, že rozhodnutí soudu, jímž se stěžovatelce ukládá povinnost uzavřít s oprávněnou osobou smlouvu o bezúplatném převodu náhradního pozemku, není rozhodnutím nahrazujícím prohlášení vůle podle občanského soudního řádu, nýbrž rozhodnutím státního orgánu o nabytí vlastnictví, podle něhož se oprávněná osoba stává vlastníkem pozemku již dnem jeho právní moci. Dovolání stěžovatelky Nejvyšší soud odmítl s tím, že městský soud svými závěry nepochybil, když uzavřel, že požadavku stěžovatelky na určení vlastnictví nelze vyhovět, neboť tomu brání pravomocné rozhodnutí soudů o tom, že jejich vlastníkem je právní předchůdce vedlejší účastnice.

Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k zásahu do jejího vlastnického práva a práva na spravedlivý proces. 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 13.08.2025 13:30 do: 13.08.2025 14:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1887/25
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Dita Řepková Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení
Stručná charakteristika:  vazba
Označení navrhovatelů:  M. K., zast. JUDr. Markétou Tukinskou, Ph.D., advokátkou
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Okresní soud rozhodl, že stěžovatel podezřelý ze spáchání zločinu výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky, se bere do vazby. Důvodem byla obava z dalšího páchání trestné činnosti stěžovatelem. Stěžovatel sice dle svého tvrzení ukončil trestnou činnost, z níž byl obviněn již před rokem, dle okresního soudu však důvodem ukončení byla obava z odhalení iniciovaná jiným obviněným. Dále má stěžovatel několik záznamů v rejstříku trestů, a pokud by bylo prokázáno, že se dopustil trestné činnosti, ze které je nyní obviněn, znamenalo by to, že se jí z větší části dopouštěl ve zkušební době podmíněného odsouzení, a to za obdobnou trestnou činnost. Možnosti nahrazení vazby jiným opatřením okresní soud v případě stěžovatele zhodnotil jako nedostatečné. Krajský soud odvolání stěžovatele i státní zástupkyně zamítl. Ztotožnil se s tím, že důvod vazby stěžovatele představuje obava z pokračování v trestné činnosti. Taktéž se ztotožnil se závěry odůvodňující uložení vazby, tj. že stěžovatel od páchání trestné činnosti neupustil dobrovolně a byl ve zkušební době podmíněného odsouzení pro typově shodnou trestnou činnost.

Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů, a to u důvodu porušení jeho ústavně zaručeného práva na osobní svobodu, práva na soukromý a rodinný života a principu presumpce neviny.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 13.08.2025 14:00 do: 13.08.2025 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1785/25
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Langášek LL.M.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. dubna 2025 č. j. 15 Co 117/2025-30
Stručná charakteristika:  rovnost účastníků řízení
Označení navrhovatelů:  V Zahradách 19 s.r.o.

Stěžovatelka a vedlejší účastník vedou u obvodního soudu spor o zaplacení částky ve výši necelých 6 mil. Kč. Vedlejší účastník zakoupil od stěžovatelky bytovou jednotku, domníval se však, že má vady. Proto odstoupil od kupní smlouvy a po stěžovatelce se domáhá vrácení kupní ceny. Po podání návrhu na zahájení řízení ve věci samé se vedlejší účastník domáhal vydání předběžného opatření, podle nějž by se stěžovatelka měla zdržet nakládání se dvěma bytovými jednotkami, které vlastní ve stejném bytovém domě jako vedlejší účastník. Svůj návrh odůvodnil obavou, že stěžovatelka zmaří uspokojení jeho pohledávky, neboť inzeruje jednu z těchto bytových jednotek k prodeji. Obvodní soud jeho návrh zamítl, s tím, že obavu stěžovatele nepovažoval za důvodnou. Pouhá inzerce neznamená, že stěžovatelka zbavuje majetku, navíc z případného prodeje jednotky by obdržela peněžní prostředky, které také mohou sloužit k uspokojení pohledávky. K odvolání účastníka rozhodl Městský soud v Praze o tom, že jsou splněny předpoklady pro nařízení předběžného opatření. Nelze zaručit, že stěžovatelka neučiní prostředky z prodeje jednotek pro své věřitele nedosažitelnými a nezanikne jako tzv. prázdná schránka. Proti nařízení předběžného opatření stěžovatelka podala dvakrát návrh na jeho zrušení, první z nich byl zamítnut, ve druhém případě soud řízení o návrhu zastavil. Stěžovatelka se proti usnesení o zastavení řízení odvolala, o odvolání doposud nebylo rozhodnuto.

Stěžovatelka brojí ústavní stížností proti usnesení městského soudu o nařízení předběžného opatření. Podle stěžovatelky městský soud porušil její právo na spravedlivý proces, právo na rovnost účastníků řízení a právo vlastnit majetek. 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 13.08.2025 14:30 do: 13.08.2025 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 285/25
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Langášek LL.M.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. října 2024 č. j. 37 Co 206/2024-5033 a usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 19. srpna 2024 č. j. 8 C 349/2018-5020, ze dne 3. května 2024 č. j. 8 C 349/2018-4944 a ze dne 8. dubna 2024 č. j. 8 C 349/2018-4937
Označení navrhovatelů:  FÜRST VON LIECHTENSTEIN STIFTUNG
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel a vedlejší účastník („druhý žalobce“) vedou restituční spor se státem a dalšími státními institucemi. Nyní podaná ústavní stížnost směřuje pouze proti výši vyměřeného soudního poplatku ve vztahu ke stěžovateli podanému dovolání. Návrhem podaným okresnímu soudu se stěžovatel a vedlejší účastník domáhali vyklizení nemovitostí a určení vlastnického práva k rozsáhlému komplexu nemovitostí. Okresní soud žalobu zamítl. Na základě odvolání obou žalobců krajský soud žalobu opětovně zamítnul. Proti tomuto rozsudku krajského soudu podali stěžovatel a druhý žalobce dovolání. Okresní soud za podané dovolání vyměřil soudní poplatek s ohledem na dva různé nároky. Stěžovatel uhradil poplatek za dovolání ve vztahu k žalobě na vyklizení nemovitosti. Nesouhlasil však s vyměřeným soudním poplatkem za dovolání ve vztahu k žalobě na určení vlastnického práva k nemovitostem ve výši 1 120 000 Kč a podal proti němu námitky (z procesní opatrnosti jej však zaplatil). Poplatek neměl být dle něj vyměřen ve výši 14 000 Kč za každou nemovitost (respektive každý list vlastnictví), ale pouze ve výši 14 000 Kč celkově. Okresní soud námitkám stěžovatele nepřisvědčil, rovněž zamítl jeho následný návrh na vrácení přeplatku na zaplaceném soudním poplatku. Krajský soud rozhodnutí okresního soudu potvrdil s tím, že vyměřený soudní poplatek odpovídá běžné praxi.

Stěžovatel brojí ústavní stížností proti rozhodnutím obecných soudů o vyměření sporného soudního poplatku. Podle stěžovatele obecné soudy porušily jeho ústavně zaručená práva, zejména právo na soudní ochranu a spravedlivý proces.