III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 01.09.2026 11:30 do: 01.09.2026 12:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 592/26
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: Mgr. Daniela Zemanová
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnosti proti výroku II a III rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. prosince 2025, č. j. 18 Co 306/2025-301
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: M. R., zast. JUDr. Mojmírem Ježkem, Ph. D.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka a vedlejší účastník koupili před uzavřením manželství komplex nemovitých věcí, a to rovným dílem do podílového spoluvlastnictví. Za trvání manželství každý svůj podíl prodali. Kupní cenu kupující zaplatili na bankovní účet stěžovatelky. Stěžovatelka vedlejšímu účastníkovi nikdy polovinu ceny zaplacenou kupujícími za jeho spoluvlastnický podíl nevydala, proto ji vymáhal žalobou o zaplacení částky 624 785,325 Kč s příslušenstvím z titulu práva na vydání bezdůvodného obohacení. Obvodní soud nejprve žalobě vyhověl, po zrušení rozsudku městským soudem žalobu zamítl. Prostředky stěžovatele představovaly pouze tzv. vnos do SJM, který byl spotřebován. Vedlejšímu účastníkovi jako neúspěšnému žalobci uložil povinnost zaplatit plně úspěšné stěžovatelce na náhradě nákladů řízení částku 460 988,63 Kč, byť věc vykazovala znaky tzv. iudicia duplex. Odůvodnění nákladového výroku obvodní soud opřel o stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23. Městský soud změnil nákladový výrok rozsudku obvodního soudu s tím, že se sice uplatní závěry stanoviska pléna, avšak ve věci se neaplikuje zásada úspěchu ve věci. Nákladový výrok tedy změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Zároveň rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Stěžovatelkou ústavní stížností brojí proti nákladovým výrokům rozsudku městského soudu. Namítá zejména, že na spor nebylo stanovisko pléna použitelné, neboť nešlo o vypořádání SJM a městský soud jej aplikoval nesprávně a svévolně. Interpretace, že jde o vnos do SJM, je nesprávná, navíc existence tvrzené pohledávky nebyla prokázána. Nešlo o iudicium duplex ve smyslu stanoviska pléna.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 01.09.2026 14:00 do: 01.09.2026 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 1277/26
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Michal Bartoň Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti výroku II usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. února 2026 č. j. 23 Co 28/2026-55
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: M. Š.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel byl věřitelem obchodní společnosti („žalobkyně“), která se žalobou domáhala vůči němu zaplacení částky 225 872 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Okresní soud žalobě vyhověl a uložil stěžovateli zaplatit žalovanou částku a nahradit náklady řízení. Stěžovatel podal odvolání a následně bylo řízení přerušeno z důvodu probíhajícího oddlužení stěžovatele. Po pravomocném skončení insolvenčního řízení vzala žalobkyně žalobu v plném rozsahu zpět. Krajský soud proto zrušil rozsudek okresního soudu a řízení zastavil. Stěžovateli zároveň uložil povinnost nahradit náklady řízení před soudy obou stupňů, neboť zavinil zastavení řízení. Podle krajského soudu nárok na náhradu nákladů řízení vzniká až pravomocným rozhodnutím konstitutivní povahy, a nespadá tudíž pod osvobození podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona. Odpuštění zbylých dluhů nemůže vzniknout u pohledávek, které vznikají teprve v budoucnu.
Stěžovatel se domáhá zrušení nákladového výroku usnesení krajského soudu. Namítá zejména, že náklady řízení představují příslušenství hlavní pohledávky a mělo by se na ně vztahovat osvobození podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona. Pro aplikaci osvobození přitom nemůže být rozhodující okamžik vzniku nákladů řízení. Podle judikatury Nejvyššího soudu se osvobození vztahuje i na náklady řízení vedené za trvání oddlužení.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 02.09.2026 08:30 do: 02.09.2026 09:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 2054/26
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Kateřina Ronovská Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích č. j. 13 To 104/2026-56 ze dne 28. 4. 2026 a usnesení Okresního soudu v Pardubicích č. j. 0 PP 31/2026-32 ze dne 5. 3. 2026
Stručná charakteristika: právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů: D. Š.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel podal návrh na podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Okresní soud konstatoval, že stěžovatelovo chování vykazuje očekávaný standard, nikoliv nadstandard svědčící o polepšení, mj. i proto, že trest odnětí svobody v Česku vykonává pouze krátkou dobu. Stěžovatel vykonával část trestu v rakouské věznici. Podle okresního soudu z hodnocení rakouské věznice nevyplývá spolupráce stěžovatele s adiktologem. Okresní soud tedy žádost stěžovatele zamítl s tím, že je předčasná, neboť doposud neprokázal nápravu. Stížnost stěžovatele proti usnesení okresního soudu krajský soud zamítl jako nedůvodnou. Vyžádal si aktuální doplnění hodnocení stěžovatele, následně se ztotožnil s názorem okresního soudu, že prozatím nedošlo k nápravě stěžovatele.
Stěžovatel namítá, že soudy přičítají k jeho tíži relativně krátkou dobu výkonu trestu v Česku, která přitom nevypovídá o jeho chování a dosavadních výsledcích výkonu trestu. Obecné soudy tak upozadily hodnocení z rakouského nápravného zařízení, které přitom obsahovaly množství konkrétních poznatků o stěžovatelově chování, spolupráci při výkonu trestu a dalších relevantních souvisejících informací. Stěžovatel krajskému soudu vytýká, že nevysvětlil, proč tyto poznatky nejsou dostatečně významné pro posouzení jeho polepšení. Taktéž namítá, že požadavek nadstandardního chování, které soudy vyžadují, nevyplývá ze zákona.