II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 08.09.2026 11:00 do: 08.09.2026 11:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1101/26
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Martin Smolek Ph.D., LL.M.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 18 Co 41/2026-8305 ze dne 9. února 2026 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 č. j. 60 P 133/2020-8236 ze dne 29. prosince 2025
Stručná charakteristika: Předběžné opatření; právo na styk osob blízkých s nezletilým.
Označení navrhovatelů: J.Š, L.Š, zástupce Mgr. Filip Hajný, advokát, Praha
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelé jsou praprarodiči nezletilého chlapce z matčiny strany. Chlapec se nachází v převážné péči svého otce a jeho styk s matkou je upraven předběžným opatřením. Toto opatření stanoví asistovaný styk chlapce s matkou v rozsahu 2 hodin jednou za 14 dní. Stěžovatelé se návrhem podaným u obvodního soudu domáhali vydání předběžného opatření, které mělo zatímně upravit rozsah styku mezi stěžovateli a nezletilým. Potřebu zatímní úpravy odůvodnili stěžovatelé svým vysokým věkem a odmítavým postojem ke spolupráci ze strany otce nezletilého, nejlepším zájmem dítěte a nemožností stěžovatele účastnit se ze zdravotních důvodů probíhajícího asistovaného styku mezi nezletilým a jeho matkou a babičkou. Obvodní soud shledal, že stěžovatelé neunesli břemeno tvrzení a břemeno důkazní a návrh zamítl. Proti tomuto usnesení podali stěžovatelé odvolání k městskému soudu. Ve svém podání argumentovali zejména nesprávným posouzením změny poměrů (která dle jejich názoru odůvodňovala potřebu zatímní úpravy) a nepřihlédnutím k nejlepšímu zájmu dítěte ze strany soudu. Odvolací soud dospěl k názoru, že stěžovatelé neunesli důkazní břemeno a rozhodnutí obvodního soudu potvrdil.
Hlavním argumentem stěžovatelů je námitka nedostatečného posouzení nejlepšího zájmu dítěte. Argumentují poškozováním zdraví a zdravého vývoje nezletilého ze strany jeho otce a blízkým citovým vztahem nezletilého ke stěžovatelům. Mají tak za to, že současná situace je v rozporu s nejlepším zájmem nezletilého a obecné soudy se s touto skutečností v rámci svého posouzení návrhu stěžovatelů na vydání předběžného opatření dostatečně a adekvátně nevypořádaly. Stěžovatelé dále obecným soudům vytýkají odepření participačních práv nezletilému a porušení jeho práva být v řízení slyšen.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 08.09.2026 11:30 do: 08.09.2026 12:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1971/26
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Martin Smolek Ph.D., LL.M.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Okresního soudu Plzeň-sever č. j. 6 P 174/2023-802 ze dne 23. června 2026
Stručná charakteristika: Prozatímní rozhodnutí; péče o nezletilé; možnost vyjádřit se
Označení navrhovatelů: M.G., zástupce JUDr. Ing. Pavel Cink, LL.M., MBA, advokát, Plzeň
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelkou je matka devítileté dcery a domáhá se prostřednictvím ústavní stížnosti zrušení prozatímního rozhodnutí vydaného ve věci péče o dceru pro období letošních letních prázdnin. Okresní soud v předcházejícím opatrovnickém řízení rozhodl mj. o péči o nezletilou, jejím zvláštním prázdninovém režimu a o výživném. Během prázdnin se rodiče měli v péči o nezletilou střídat po týdnu. Běžnou péči soud stanovil jako asymetrickou ve prospěch stěžovatelky. Stěžovatelka proti tomuto rozhodnutí podala odvolání. Odvolací řízení stále probíhá. Právní zástupce otce se v průběhu letošního června dvakrát prostřednictvím e-mailu dotázal právní zástupkyně stěžovatelky, zda bude rozsudek respektovat a otci umožní prázdninovou péči. Stěžovatelka se k této otázce přímo ani zprostředkovaně nijak nevyjádřila. V druhé polovině června pak podal otec návrh na vydání předběžného opatření, jímž se domáhal, aby soud upravil péči o nezletilou v průběhu celého roku a stanovil zvláštní režim pro letošní a následující letní prázdniny. Okresní soud tento návrh posoudil jako návrh na vydání prozatímního rozhodnutí a rozhodl tak, že je otec povinen a oprávněn o nezletilou pečovat každý druhý týden, v péči o nezletilou se tak s matkou střídají. Prázdninovou péči tedy určil shodně s původním rozsudkem, na který se v odůvodnění odkázal. Dále poukázal zejména také na matčino bojkotování otcovy péče o nezletilou. Názor nezletilé zvlášť nezjišťoval, vycházel z jejího postoje vyjádřeného v průběhu řízení. Matku k vyjádření se k návrhu nevyzval. Proti tomuto prozatímnímu rozhodnutí matka podala ústavní stížnost, spolu s ní navrhla odklad vykonatelnosti napadeného usnesení, který Ústavní soud samostatným usnesením sp. zn. II. ÚS 1971/26 ze dne 21. 7. 2026 zamítl.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že nebyly splněny zákonné podmínky pro vydání prozatímního rozhodnutí. Stěžovatelce nebyl návrh doručen, nebyla ani vyzvána k tomu, aby se k němu vyjádřila. Dále soudu vyčítá, že reálná možnost vyjádřit se ke konkrétní prázdninové úpravě nebyla poskytnuta ani nezletilé. Její stanovisko vyjádřené během předcházejícího řízení podle názoru stěžovatelky nestačí, nezletilá má podle ní právo vyjádřit se ke konkrétní navrhované úpravě. A konečně samotné odůvodnění prozatímního rozhodnutí považuje stěžovatelka za nepřezkoumatelné.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 08.09.2026 14:00 do: 08.09.2026 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 966/26
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Milan Hulmák Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. února 2026 č. j. 2 Cmo 15/2026-128
Stručná charakteristika: Požadavky na odůvodnění ohledně rozsahu a určitosti předběžného opatření
Označení navrhovatelů: J. N.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel a vedlejší účastník uzavřeli v listopadu 2024 rezervační smlouvu vztahující se k zamýšlenému převodu družstevního podílu v bytovém družstvu, které mělo vzniknout rozdělením blíže specifikovaného družstva. S převáděným podílem mělo být podle smlouvy spojeno právo výlučného užívání bytu o dispozici 3+kk, parkovacího stání a sklepa. Po uzavření rezervační smlouvy vzniklo bytové družstvo, jehož členem se stal vedlejší účastník. K uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu nedošlo. Stěžovatel následně podal u krajského soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jímž se domáhal, aby vedlejšímu účastníkovi bylo zakázáno právně nakládat s družstevním podílem v uvedeném družstvu, se kterým je spojeno právo výlučného užívání výše zmíněného bytu o dispozici 3+kk, parkovacího stání a sklepa. Krajský soud v prosinci 2025 návrhu vyhověl a vedlejšímu účastníkovi takové jednání zakázal, omezil dobu trvání předběžného opatření do pravomocného skončení řízení ve věci samé a uložil stěžovateli podat ve lhůtě 30 dnů návrh na zahájení tohoto řízení. Krajský soud měl za osvědčený nárok na určení obsahu budoucí smlouvy a za prokázanou obavu z převodu podílu dobrověrné třetí osobě. Stěžovatel poté podal žalobu na určení obsahu budoucí smlouvy (řízení o ní dosud nebylo pravomocně skončeno). K odvolání vedlejšího účastníka vrchní soud změnil rozhodnutí krajského soudu tak, že návrh zamítl. Stěžovatel měl podle vrchního soudu osvědčit zejména to, že vedlejší účastník je vlastníkem družstevního podílu, se kterým je spojen nájem bytu s příslušným parkovacím stáním a sklepem, a že tento podíl nabízí třetím osobám. Podle stanov družstva měl však vedlejší účastník jako zakládající člen pouze jeden družstevní podíl, který lze rozdělit v souvislosti s jeho převodem nebo přechodem. Odvolací soud proto uzavřel, že stěžovatel neosvědčil „základní skutečnost, jež je rozhodující pro řádný výkon rozhodnutí“. Podíl podle něj navíc nemohl být dostatečně vymezen před uzavřením rezervační smlouvy, neboť družstvo vzniklo zápisem do obchodního rejstříku až po jejím uzavření. Dále uvedl, že nařízení předběžného opatření z důvodu obavy z ohrožení výkonu rozhodnutí vyžaduje existenci rozhodnutí, popřípadě listiny, která je exekučním titulem; o takový případ podle něj nešlo.
Stěžovatel předně namítá nepřezkoumatelnost napadeného usnesení. Dále poukazuje na údajný exces při výkladu zákonné podmínky osvědčení skutečností rozhodujících pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Podle stěžovatele nemůže předběžné ochraně bránit, že samostatný podíl vznikne až při převodu oddělením z tohoto „souhrnného“ podílu. Opačný výklad by prakticky vylučoval možnost předběžné ochrany před jeho převodem třetí osobě a činil by řízení ve věci samé bez reálného smyslu.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 09.09.2026 14:30 do: 09.09.2026 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1029/26
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Dita Řepková Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnosti proti rozsudku
Stručná charakteristika: Ochrana soukromého a rodinného života
Označení navrhovatelů: A. A., zast. JUDr. Michaelem Švarcem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Obecné soudy v této věci rozhodovaly o úpravě poměrů nezletilé na dobu před a po rozvodu rodičů, o stanovení dohledu a o nařízení ústavní výchovy. Stěžovatel je otcem nezletilé, vedlejší účastnice je matkou nezletilé. Okresní soud v září loňského roku zamítl návrh matky na úpravu výchovy a výživy nezletilé na dobu před a po rozvodu, nařídil u nezletilé ústavní výchovu na dobu jednoho roku, neurčil výživné rodičům, rozhodl o styku matky a stěžovatele s nezletilou a nařídil rodičům povinnost zdržet se neosobního kontaktu s nezletilou a dále nařídil společnou terapii matky a nezletilé a stěžovateli povinnost podrobit se psychoterapii. Dalšími výroky pak bylo zastaveno řízení o stanovení dohledu nad výchovou nezletilé, vyloučen k samostatnému projednání návrh na svěření nezletilé do péče M. D. a rozhodnuto o nákladech řízení. Ve věci poté rozhodoval odvolací soud, který některé výroky rozsudku okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, dále změnil místo, kde bude vykonávána ústavní výchova nezletilé a rovněž změnil úpravu styku stěžovatele a matky s nezletilou.
Stěžovatel spatřuje v rozhodnutích obecných soudů nedostatky ústavněprávní úrovně, a to v konkrétně absenci podmínek pro nařízení ústavní výchovy nezletilé stejně jako v nepřiměřenosti podmínek a rozsahu styku s nezletilou. Stěžovatel uvádí, že určení jednoho setkání týdně v délce jedné hodiny nemůže v žádném případě plnohodnotně nahradit běžný kontakt mezi rodičem a dítětem. Ohledně ústavní výchovy upozorňuje, že jde o krajní opatření, které lze použít jen za splnění přísných zákonných podmínek, ty v nynějším případě naplněny nebyly. Zásah soudů byl podle něj zcela nepřiměřený, obecné soudy nepřihlédly k zásadní skutečnosti, že nezletilá měla funkční vztah se stěžovatelem a že její pobyty u něj byly stabilní a bezproblémové. Postup soudů je dle stěžovatele v rozporu s nejlepším zájmem nezletilé, který nebyl řádně posouzen, nýbrž byl nahrazen formalizovaným přístupem zaměřeným primárně na řešení konfliktu mezi rodiči.