Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavního soudu pro 39. kalendářní týden roku 2017

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 26.09.2017 09:00 do: 26.09.2017 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1831/17
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočka ve Zlíně ze dne 18. 8. 2016, č. j. 59 Co 236/2016-308, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2017, č. j. 21 Cdo 108/2017-336.
Stručná charakteristika: právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů: JUDr. Jaroslav Brož MJur - insolvenční správce dlužníka R. Č.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Usnesením Krajského soudu v Brně byl stěžovatel ustanoven insolvenčním správcem dlužníka R. Č. namísto vedlejšího účastníka řízení 1), který byl této funkce zproštěn, a to z důvodu závažného porušení povinností insolvenčního správce. Krajským soudem vytýkané porušení jeho povinností mimo jiné spočívalo mj. v tom, že v rozporu s insolvenčním zákonem na pokyn zajištěného věřitele zpeněžil nemovitý majetek dlužníka formou dobrovolné dražby nemovitostí konané dle exekutorského řádu. Stěžovatel v souvislosti s tím následně podal k Okresnímu soudu ve Zlíně žalobu na neplatnost předmětné dražby podle ustanovení § 24 odst. 4 zákona č. 24/2000 Sb., o veřejných dražbách, neboť dražebník měl povinnost upustit od konání dražby, když insolvenční správce nebyl bez obligatorního souhlasu insolvenčního soudu oprávněn tímto způsobem zpeněžit nemovitý majetek dlužníka. V průběhu řízení o uvedené žalobě podal stěžovatel návrh na přerušení řízení, a to z toho důvodu, že v rámci insolvenčního řízení budou v incidenčních sporech řešeny pro danou věc významné otázky týkající se majetkové podstaty, soud jeho návrhu vyhověl. Proti tomuto usnesení podal vedlejší účastník řízení 1) odvolání, v němž namítal, že přerušení řízení zbytečně protahuje řízení o předmětné žalobě na určení neplatnosti dražby, která ovšem nemá naději na úspěch, když bylo bez jakýchkoliv pochybností postupováno dle zákona. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně následně ústavní stížností napadeným usnesením změnil usnesení okresního soudu tak, že řízení se nepřerušuje. Dovolání stěžovatele, v němž se domáhal posouzení otázky, zda je vhodné a účelné doručit stejnopis odvolání proti rozhodnutí o přerušení řízení těm účastníkům, jichž se týká, bylo-li o přerušení řízení rozhodnuto na návrh některého z účastníků řízení, Nejvyšší soud ústavní stížností napadeným usnesením odmítl.

Stěžovatel namítané porušení svého práva na spravedlivý proces spatřuje především v procesním postupu obecných soudů, ústícím do vydání ústavní stížností napadeného usnesení krajského soudu, v němž shledal důvodným odvolání žalovaného (vedlejšího účastníka řízení 1), aniž by však předtím opis předmětného odvolání zaslal stěžovateli na vědomí a k případnému vyjádření, čímž mu znemožnil se proti němu procesně bránit a věcně argumentovat.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 26.09.2017 14:00 do: 26.09.2017 14:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: 4 US 1784/17
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti průtahům v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 24 C 137/2009
Stručná charakteristika:  Právo na projednání bez průtahů; spravedlivý proces - řízení v přiměřené lhůtě
Označení navrhovatelů:  a) Mgr V. Z. b) Ing. M. Z.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelé se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 15. 4. 2009 domáhají proti České republice – Ministerstvu financí ČR (vedlejší účastnice) zaplacení částky 556 156,51 Kč každému jako finanční náhrady za nemovitosti a movité věci, které nelze vydat podle § 13 odst. 1 a 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Obvodní soud usnesením ze dne 19. 2. 2016, č. j. 24 C 137/2009-377, připustil rozšíření žaloby o dalších 242 499,78 Kč s příslušenstvím pro každého.

Proti dosavadnímu postupu obvodního soudu se stěžovatelé brání ústavní stížností a navrhují, aby Ústavní soud deklaroval, že nepřiměřenou délkou řízení bylo porušeno právo stěžovatelů na soudní ochranu a rozhodnutí jejich věci v přiměřené lhůtě podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a aby přikázal obvodnímu soudu nepokračovat v průtazích a ukončit řízení při aplikaci závazného právního názoru Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2012, č. j. 28 Cdo 1001/2012-181. Stížnost odůvodňují tím, že řízení před obecnými soudy trvá již osm let, je stále na svém počátku a obvodní soud se svými procesními úkony v posledních pěti letech vyhýbá vydání konečného rozhodnutí.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 26.09.2017 14:30 do: 26.09.2017 15:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: 4 US 203/17
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudkům Městského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2016, č. j. 11 Co 297/2016-264, a Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 1. 3. 2016, č. j. 19 C 170/2014-228
Stručná charakteristika:  Náhrada škody; odpovědnost orgánů veřejné moci
Označení navrhovatelů: a) V. C. b) B. P.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Manžel a bratr stěžovatelek byl stíhán pro trestný čin loupeže, nakonec byl Vrchním soudem v Praze pravomocně zproštěn obžaloby a trestní stíhání proti němu bylo zastaveno, neboť nebylo prokázáno, že by spáchal trestný čin, pro který byla podána obžaloba. Stěžovatelky jako jeho blízké příbuzné hradily zvolenému obhájci náklady obhajoby na základě dílčích faktur. Stěžovatelky však neměly dostatečné finanční prostředky, aby pokryly celkové náklady (nakonec) úspěšné obhajoby ve výši 1 041 254 Kč a část vystavených faktur za obhajobu tak zůstala nezaplacená. Obhájce vyšel stěžovatelkám vstříc, vzniklý dluh soudně nevymáhal a obhajobu vedl do úspěšného konce s tím, že posečká do doby, než budou mít stěžovatelky finanční prostředky na zaplacení dlužných nákladů obhajoby, které měly získat od státu jako náhradu skutečné škody za dosud zaplacené (vynaložené) náklady obhajoby.

S ohledem na tehdy platnou judikaturu nemohly stěžovatelky po právní moci zprošťujícího rozsudku odvolacího soudu a zastavení trestního stíhání uplatnit k náhradě škody za nezákonné rozhodnutí u Ministerstva spravedlnosti celkové, tedy i dlužné náklady obhajoby, ale pouze ty, které obhájci skutečně zaplatily, tj. skutečnou škodu. V odškodňovacím řízení zastupoval stěžovatelky u Ministerstva spravedlnosti stejný obhájce, který se stěžovatelkami uzavřel dohodu, podle níž ministerstvem přiznaná náhrada škody bude vždy poukázána k jeho rukám a tato plnění se započtou na dlužné (nezaplacené) náklady úspěšné obhajoby – tím dotyční uzavřeli dohodu o započtení vzájemných pohledávek. Každým jednotlivým započtením vznikla stěžovatelkám další škoda, kterou obratem uplatnily u Ministerstva spravedlnosti; tento postup opakovaly stěžovatelky několikrát po sobě, aby dosáhly úplné náhrady vzniklé škody. Stejně tak postupovaly stěžovatelky i v nyní souzené věci a dne 13. 11. 2013 uplatnily u Ministerstva spravedlnosti právo na náhradu škody vzniklé dne 25. 7. 2013 započtením pohledávek ve výši 80 145, 03 Kč [stěžovatelka a)] a ve výši 60 080, 58 Kč [stěžovatelka b)]. Ministerstvo spravedlnosti přiznalo pouze část požadované částky stěžovatelce b), stěžovatelce a) nepřiznalo nic, neboť její právo považuje za promlčené. Vzhledem k tomu, že ministerstvo nároky neuspokojilo ve stanovené šestiměsíční lhůtě, podaly stěžovatelky zároveň i žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Ten jejich žalobě částečně vyhověl. Odvolací Městský soud v Praze však žalobu zamítl v celém rozsahu. Změnu odůvodnil tím, že stěžovatelka a) dobrovolně dohodou o započtení zaplatila obhájci promlčenou pohledávku – náklady obhajoby, čímž sama způsobila škodu, neboť měla k dispozici účinnou obranu – mohla vznést námitku promlčení a vyhnout se povinnosti platit náklady obhajoby. Ve vztahu k požadavku stěžovatelky b) odvolací soud uzavřel, že úkony právní služby, které obhájce vykonal, nebyly účelné a představovaly umělé navyšování nákladů obhajoby.

Proti napadeným rozsudkům se stěžovatelky brání ústavní stížností a navrhují, aby je Ústavní soud zrušil; výslovně přitom namítají porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z obsahu ústavní stížnosti vyplývá i námitka porušení práva na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím soudu podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Stěžovatelka a) v ústavní stížnosti namítá, že právě nezákonné usnesení o zahájení trestního stíhání zapříčinilo vznik škody v podobě vynaložených nákladů obhajoby. Tvrdí, že vznést námitku promlčení je právem, nikoliv povinností dlužníka, zvlášť v situaci, kdy by její vznesení bylo nemorální. Stěžovatelka b) nesouhlasí s tím, že obhájcem poskytnuté právní služby byly neúčelné, tvrdí, že obhajoba byla vedena hospodárně a v zájmu obviněného. Dále namítá, že je v rozporu s dobrými mravy, činí-li Ministerstvo spravedlnosti spornou otázku důvodnosti prostředků, které byly vynaloženy k nápravě újmy způsobené nezákonným rozhodnutím.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 26.09.2017 15:00 do: 26.09.2017 15:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: 3 US 3393/15
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2015, č. j. 30 Cdo 798/2015-814, a proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. září 2014, č. j. 1 Co 42/2012-768.
Stručná charakteristika:  Právo na svobodu projevu a vědeckého bádání
Označení navrhovatelů:  Mgr. E. N.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Krajský soud v Brně rozsudkem částečně vyhověl žalobě vedlejších účastnic (žalobkyň), dvou dcer  Huga Salm-Reifferscheidta, a uložil stěžovatelce (žalované) zaslat každé žalobkyni písemnou omluvu s konkrétním textem (výrok I.). Nalézací soud uložil dále stěžovatelce povinnost zaslat ředitelům vybraných knihoven písemné oznámení o tom, že v publikovaných statích zasáhla do osobnostních práv pana Huga Salm-Reifferscheidta nepravdivými, v rozsudku uvedenými výroky (výrok II.). Soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhaly zaslání písemné omluvy ohledně dalších devíti tvrzení (výrok III.), dvou hodnotících úsudků (výrok IV.), písemného oznámení knihovnám ohledně dalších deseti tvrzení (výrok V.), a konečně zamítl žalobu i v té části, kterou se žalobkyně domáhaly zaslání písemného oznámení knihovnám ohledně dalších dvou hodnotících úsudků (výrok VI.). Žalobkyním pak uložil povinnost zaplatit žalované část nákladů řízení ve výši 22 193 Kč (výrok VII.), jelikož měly úspěch ve věci jen v nepatrné části. Vrchní soud v Olomouci jako odvolací soud pak fakticky zamítl žalobu v plném rozsahu. K dovolání vedlejších účastnic Nejvyšší soud částečně rozhodnutí vrchního soudu zrušil, ten následně, vázán právním názorem dovolacího soudu, stížností napadeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil v rozsahu stanoveném Nejvyšším soudem. Dovolání stěžovatelky bylo Nejvyšším soudem odmítnuto. Vedlejší účastnice tak v konečném výsledku byly úspěšné jen ohledně dvou difamujících výroků (přirovnání jejich otce H. Salma k Adolfu Hitlerovi a vyplnění žádosti Fragebogen o udělení občanství H. Salmem k činu blízkému vlastizradě); ve zbytku byla úspěšná stěžovatelka.

Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení usnesení Nejvyššího soudu a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, neboť se domnívá, že jimi byla porušena její ústavně garantovaná práva a svobody, konkrétně právo na svobodu projevu, právo na svobodu vědeckého bádání, právo na ochranu osobnosti a právo na spravedlivý proces.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 27.09.2017 10:00 do: 27.09.2017 10:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1038/17
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Kateřina Šimáčková Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, č. j. 29 T 1/2016-463 ze dne 4. 3. 2016, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, č. j. 4 To 30/2016-553 ze dne 9. 8. 2016, a proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 7 Tdo 1655/2016-49 ze dne 25. 1. 2017
Stručná charakteristika:  Úmysl u pokusu vraždy uškrcením
Označení navrhovatelů:  M. S.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Ústavní stížností napadenými rozhodnutími byl stěžovatel shledán vinným z pokusu vraždy a z přečinu vydírání za jednání, kdy přiškrtil poškozeného ze žárlivosti, a byl za to odsouzen k trestu odnětí svobody v délce deseti a půl roku.

Stěžovatel nerozporuje to, že poškozeného napadl, ani nepolemizuje se skutkovým stavem věci. Pouze nesouhlasí s právním hodnocením skutku, neboť se nedopustil pokusu zločinu vraždy. Tvrdí, že poškozeného sice škrtil, ale pustil ho poté, co mu poškozený řekl, že opustí svoji přítelkyni, na kterou stěžovatel žárlil. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení obecných soudů, neboť se domnívá, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená práva, zejména právo na spravedlivý proces a zásada nullum crimen sine lege.