Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 24.01.2023 14:00 do: 24.01.2023 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl ÚS 25/21
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Lichovník
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost o návrhu na zrušení ustanovení § 73 odst. 7 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.
Stručná charakteristika:  Právo na informace dle článku 17 Listiny
Označení navrhovatelů:  Městský soud v Praze
Typ řízení:  Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Městský soud v Praze předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení § 73 odst. 7 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). Podle tohoto ustanovení „Statistický ústav poskytne na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím⁶¹⁾, pokud se jedná o údaje v Národním zdravotnickém informačním systému, pouze informace o struktuře dat.“ Poznámka pod čarou zde odkazuje na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

K předložení návrhu přistoupil městský soud v řízení o žalobě fyzické osoby vedeném pod sp. zn. 14 A 95/2020. Žaloba směřuje proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 30091/2020-3/PRO ze dne 31. 7. 2020. Před správními orgány žalobce požádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky („ÚZIS“) o přímé poskytnutí informací týkajících se statistického počtu úmrtí osob za roky 2014 – 2019 za každý rok zvlášť na jejich konkrétní, v žádosti blíže specifikované příčiny. ÚZIS žalobcovu žádost o poskytnutí informací odmítl. Stejně tak stěžovateli nevyhovělo ani Ministerstvo zdravotnictví s tím, že § 73 odst. 7 zákona o zdravotních službách lze považovat za zvláštní důvod odmítnutí žádosti o informace.

Městský soud (navrhovatel) má za to, že § 73 odst. 7 zákona o zdravotních službách je v rozporu s ústavním pořádkem. Zákonodárce v případě napadeného ustanovení pokládá za legitimní cíl omezení práva na  svobodný přístup k informacím v prvé řadě tu skutečnost, že v případě poskytnutí těchto údajů by nebyly žadateli nabídnuty úplné informace. Takto deklarovaný cíl omezení informačního práva však dle názoru navrhovatele lze stěží akceptovat a podřadit pod jakoukoli z kategorií legitimních cílů v čl. 17 odst. 4 Listiny. Mimo jiné namítal, že je-li účelem zdravotnických registrů mimo jiné i sběr informací k hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva a jeho vývoje, ke sledování incidence, okolností vzniku a šíření společensky závažných nemocí a jejich důsledků, dá se očekávat, že údaje v registrech budou komplexní povahy. Pokud by nebylo možno z Národního zdravotnického informačního systému získat komplexní informace, byl by tím popřen samotný smysl vedení tohoto systému.