Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavního soudu pro 42. kalendářní týden roku 2020

V souvislosti s epidemiologickou situací platí povinnost, aby osoby vstupující do budovy Ústavního soudu měly nasazeny ochranné prostředky dýchacích cest (nosu a úst), které brání šíření kapének. Ve vestibulu soudní budovy je k dispozici rovněž dezinfekční prostředek na ruce.




II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 15.10.2020 10:30 do: 15.10.2020 11:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 2016/20
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Kateřina Šimáčková Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. dubna 2020 č. j. 3 Tdo 251/2020-412, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. října 2019 č. j. 4 To 345/2019-374, a proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 10. června 2019 č. j. 5 T 52/2018-336
Stručná charakteristika:  Rekognice
Označení navrhovatelů:  N.P.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Okresní soud v Mostě ústavní stížností napadeným rozsudkem odsoudil stěžovatele za zločin loupeže a přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku k souhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře 4 roků a 6 měsíců, přičemž zrušil výrok o trestu dřívějšího rozsudku Okresního soudu v Mostě. Konkrétně okresní soud shledal stěžovatele vinným, že povalil poškozeného na zem, kopl jej, a když poškozený vstal, držel stěžovatel v ruce lesklý předmět a křičel „Dej peníze, dej mi peníze!“, v reakci na což mu poškozený vydal peněženku s doklady, platební kartou a hotovostí. Okresní soud shledal stěžovatele vinným na základě rekognice, v průběhu které poškozený identifikoval stěžovatele jako útočníka. Stěžovatel posléze neuspěl u krajského ani Nejvyššího soudu. 

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti namítá, že se obecné soudy dostatečně nezabývaly tím, zda poškozený skutečně mohl stěžovatele poznat a zda rekognice proběhla řádně. Konkrétně namítá, (1) že není jasné, kdy byly stěžovateli ukázány fotografie, pomocí kterých orgány činné v trestním řízení tipovaly podezřelé osoby, a zda tedy nebylo porušeno ustanovení § 104b odst. 4 trestního řádu, (2) že soudy nedostatečně zhodnotily, že poškozenému bylo 36 minut po přepadení naměřeno 2,42 promile, což odpovídá těžké opilosti, přičemž ani nepřikročily k vypracování znaleckého posudku týkajícího se vlivu alkoholu na poškozeného či jeho možných sklonů k fabulaci a (3) že předmětná rekognice nebyla provedená řádně.