Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavního soudu pro 45. kalendářní týden roku 2023

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 07.11.2023 13:20 do: 07.11.2023 13:40

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: III. ÚS 953/23
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Veronika Křesťanová Dr.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. ledna 2023 č. j. 22 Cdo 3083/2022-301, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. března 2021 č. j. 16 Co 339/2020-250 a výrokům II a III rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 17. září 2020 č. j. 11 C 84/2017-207
Stručná charakteristika:  právo na soudní ochranu, právo na ochranu vlastnictví
Označení navrhovatelů:  Mgr. H. P.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Okresní soud ve Vyškově ve sporu stěžovatelky jako žalobkyně a města Vyškov jako žalovaného určil, že stěžovatelka je vlastníkem celé části budovy. Návrh, aby určil, že je stěžovatelka vlastníkem i části pozemku, zamítl. Krajský soud v Brně rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Okresní soud znovu určil, že stěžovatelka je vlastnicí celé části budovy a znovu zamítl návrh stěžovatelky, aby soud určil, že je vlastnicí části daného pozemku. Žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení. Stěžovatelka i město Vyškov podaly proti rozsudku odvolání. Krajský soud rozsudek okresního soudu potvrdil. Ztotožnil se s okresním soudem v tom, že město kupní smlouvu z roku 2005 uzavřelo s nevlastníkem, avšak v dobré víře v zápis v katastru nemovitostí.  Nejvyšší soud dovolání stěžovatelky jako nepřípustné odmítl.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že v dané věci nebyly naplněny podmínky pro nabytí vlastnického práva městem Vyškov od nevlastníka, neboť město nebylo v dobré víře. Z toho důvodu se domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi byla porušena její základní práva, a to právo vlastnit majetek a právo na soudní ochranu.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 07.11.2023 13:40 do: 07.11.2023 14:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: III. ÚS 647/23
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Veronika Křesťanová Dr.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti výroku II rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2022 č. j. 30 Cdo 2356/2022-308, části výroku I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. dubna 2021 č. j. 11 Co 422/2020-285, kterou byly potvrzeny výroky III, IV, V a VI rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. července 2020 č. j. 22 C 67/2019-245 a výrokům III, IV, V a VI rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. července 2020 č. j. 22 C 67/2019-245
Stručná charakteristika:  právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů:  Komplexní služby věřitelům s. r. o.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka usilovala o získání příspěvku na zaměstnávání osob na chráněném pracovním místě. Úřad práce se stěžovatelkou neuzavřel veřejnoprávní smlouvu o poskytování tohoto příspěvku, ač v minulosti v obdobných situacích takovou smlouvu se stěžovatelkou uzavíral. Tento postup úřadu práce označil Městský soud v Praze za nezákonný zásah do práv stěžovatelky. V návaznosti na toto rozhodnutí se stěžovatelka domáhala náhrady újmy způsobené jí nesprávným úředním postupem. Stěžovatelka celkem požadovala zaplatit částku 430 581,03 Kč. Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl napadeným rozsudkem tak, že nepřipustil změnu žaloby, zamítl žalobu ohledně nároků, konstatoval, že zamítnutím stěžovatelčiny žádosti o vymezení chráněného pracovního místa došlo k nesprávnému úřednímu postupu, který spočíval v porušení práva na spravedlivý proces, a rozhodl o nákladech řízení. Městský soud o odvolání stěžovatelky rozhodl tak, že rozsudek obvodního soudu potvrdil. Nejvyšší soud stěžovatelčině dovolání částečně vyhověl a zrušil rozsudek městského soudu, jímž byly potvrzeny výroky II a VIII rozsudku obvodního soudu. Ve zbylém rozsahu dovolání stěžovatelky odmítl. Dovolání směřující proti potvrzení výroku VII, jímž bylo konstatováno porušení práva stěžovatelky, Nejvyšší soud odmítl jako subjektivně nepřípustné, neboť jím bylo rozhodnuto ve stěžovatelčin prospěch.

Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů s tím, že jimi bylo porušeno její právo na soudní ochranu.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 08.11.2023 13:30 do: 08.11.2023 14:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 1642/22
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Josef Baxa
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. dubna 2022 č. j. 5 Ao 13/2021-71 a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. dubna 2022 č. j. 5 Ao 6/2021-68
Stručná charakteristika:  Právo na soudní a jinou právní ochranu; Právo vlastnit majetek, nabývání majetku
Označení navrhovatelů:  A. A. K.;E. H. K.;S. D. K.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

V době stavu pandemické pohotovosti vydalo Ministerstvo zdravotnictví mimořádné opatření, jímž omezilo osobní přítomnost žáků ve školách. Ta byla umožněna pouze za podmínky, že se žáci dvakrát týdně podrobí vyšetření prostřednictvím antigenního testu na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19 a prokáží se negativním výsledkem. V rozhodné době byla první stěžovatelka žákyní víceletého gymnázia, druhá stěžovatelka se účastnila povinného předškolního vzdělávání v mateřské škole a třetí stěžovatelka byla žákyní základní školy. Stěžovatelky se dvěma kasačními stížnostmi obrátily na Nejvyšší správní soud a domáhaly se zrušení napadeného mimořádného opatření. Tvrdily, že onemocnění COVID-19 prodělaly v prosinci 2020 a že podle laboratorních testů mají dostatek protilátek. Nezákonnost spatřovaly mj. v tom, že v napadeném mimořádném opatření nebyla zakotvena výjimka z testování pro osoby, které prodělaly onemocnění a prokáží se dostatečnou hladinou protilátek. Nejvyšší správní soud návrhy stěžovatelek odmítl jako zjevně neopodstatněné a uvedl, že stěžovatelky nemají laboratorně potvrzeno prodělání onemocnění COVID-19 a svým návrhem se v podstatě dožadují toho, aby byla v mimořádném opatření stanovena další výjimka vztahující se na osoby s dostatečným množstvím protilátek, a aby tyto osoby byly postaveny na roveň osobám očkovaným. Nejvyšší správní soud konstatoval, že nemá pravomoc doplňovat jakékoli ustanovení (další výjimku) do napadeného opatření, neboť by tím nepřípustně zasáhl do pravomoci ministerstva.

Ústavní soud rozhodl o ústavních stížnostech stěžovatelek proti výše citovaným usnesením nálezem ze dne 16. 11. 2021 sp. zn. II. ÚS 2385/21, jímž obě usnesení zrušil. Nejvyššímu správnímu soudu zejména vytknul, že se s odkazem na nedostatek pravomoci odmítl věcně zabývat námitkou stěžovatelek, podle které je úprava obsažená v napadeném mimořádném opatření nedostatečná. V dalším řízení Nejvyšší správní soud napadenými usneseními návrhy stěžovatelek opět odmítl jako zjevně neopodstatněné. Zdůraznil svou vázanost nálezem Ústavního soudu a zabýval se nezákonností mimořádného opatření.

Stěžovatelky v ústavních stížnostech namítají, že se Nejvyšší správní soud nevypořádal se svojí prejudikaturou ani s výsledkovými listy jejich vyšetření, které mu předložily jako důkazy. Nejvyšší správní soud měl přinejmenším konstatovat nezákonnost napadeného mimořádného opatření a přiznat jim náhradu nákladů řízení. 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 08.11.2023 14:00 do: 08.11.2023 14:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 650/23
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: Prof. JUDr. PhDr. Jan Wintr Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 12. 2022 č. j. 4 To 578/2022-516, č. j. 4 To 579/2022-520, č. j. 4 To 580/2022-524, č. j. 4 To 581/2022-528, č. j. 4 To 582/2022-532 a č. j. 4 To 583/2022-536
Stručná charakteristika:  Právo účastníků řízení vyjádřit se ke změně právního názoru u stížnostního soudu.
Označení navrhovatelů:  D. O. a spol.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelé jsou pozůstalými zemřelého, který se stal obětí dopravní nehody kvalifikované jako přečin usmrcení z nedbalosti. Okresní soud rozhodl, že odsouzený pachatel tohoto přečinu je povinen nahradit stěžovatelům náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení. Tato rozhodnutí napadl odsouzený stížnostmi, v nichž namítal špatný výpočet přiznaných nákladů. Krajský soud rozhodl o stížnostech odsouzeného šesti usneseními, kterými zrušil šest usnesení okresního soudu a opětovně rozhodl o přiznání náhrady nákladů všem stěžovatelům, avšak v jiné (nižší) částce. Krajský soud se zabýval především výší sazby za konkrétní právní úkony zvoleného zmocněnce a věnoval se povaze některých úkonů zmocněnce, které shledal tzv. společnými úhrnnými úkony.

Stěžovatelé se ústavní stížností domáhají zrušení uvedených usnesení krajského soudu pro rozpor s jejich ústavně garantovanými právy podle čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny. Namítají, že krajský soud napadenými usneseními zcela překvapivě a svévolně snížil náhradu nákladů pozůstalým a že nedostali možnost se k tomuto postupu krajského soudu vyjádřit.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 08.11.2023 14:30 do: 08.11.2023 15:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 2225/23
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Kateřina Ronovská Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 32 Co 104/2023 - 30 ze dne 16. 5. 2023 a usnesení Okresního soudu v Rakovníku č. j. 2 Nc 314/2023 - 5 ze dne 14. 2. 2023, za účasti Okresního soudu v Rakovníku a Krajského soudu v Praze, jako účastníků řízení.
Stručná charakteristika:  Participační práva dítěte, řízení o předběžném opatření ve věci umístění nezletilce (věku blízkého dosažení zletilosti) do zařízení poskytující ústavní výchovu.
Označení navrhovatelů:  X, zast. advokátkou Mgr. Alexandrou Floriánovou
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Ústavní stížnost podal nezletilý stěžovatel ve věku 17 let. Jeho rodiče se dostavili na okresní soud a domáhali se vydání předběžného opatření, kterým se nezletilý stěžovatel umisťuje do výchovného zařízení. Požadovali, aby soud vydal rozsudek, že se u nezletilého stěžovatele nařizuje ústavní výchova. Rodiče stěžovatele před soudem uvedli, že jejich nezletilý syn nepracuje, nechodí do žádné školy a nedostavuje se ani na úřad práce. Mají se synem potíže a chtějí, aby stěžovatel dokončil alespoň nějaké vzdělání. 

Okresní soud rozhodl napadeným rozhodnutím o návrhu na vydání předběžného opatření tak, že se stěžovatel do pravomocného skončení řízení o nařízení ústavní výchovy předává do výchovného ústavu. Podle soudu se chování stěžovatele stále zhoršuje a jeho vývoj je zcela vážně ohrožen. Nezletilý dlouhodobě ignoruje veškeré své povinnosti, žije zahálčivým způsobem života, nevzdělává se. Dopouští se závadového jednání, které přerostlo i do trestního řízení vůči jeho osobě. Setkává se s nevhodnými lidmi, kteří také ohrožují jeho vývoj. Stěžovatelovo odvolání posléze krajský soud odmítl. Uvedl, že je již nemohl věcně projednat, jelikož v době, kdy mu byl předložen spis s odvoláním proti usnesení okresního soudu, již účinky předběžného opatření pominuly. Bylo již rozhodnuto ve věci samé a nezletilý pobýval v ústavu na základě pravomocného rozsudku o nařízení ústavní výchovy. Krajský soud zároveň dodal, že neshledal důvody pro určení, že napadené usnesení bylo nezákonné. 

Stěžovatel proti rozhodnutím podal ústavní stížnost. Opatrovník stěžovatele namítá, že napadenými rozhodnutími byla porušena základní práva nezletilého stěžovatele, zvláště jeho právo na rodinný život, právo na spravedlivý proces a právo na ochranu osobnosti. Podle názoru opatrovníka navíc došlo ke zcela nesprávné aplikaci opatření civilního práva – institutu ústavní výchovy. Podle opatrovníka nemůže být faktická a věkem podmíněná ztráta vlivu rodičů na nezletilého řešena takovým způsobem. Stěžovatel nemůže být pouhým objektem soudního řízení. 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 08.11.2023 14:30 do: 08.11.2023 15:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 1641/23
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Josef Baxa
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. května 2023 č. j. 29 A 28/2023-92
Eventuální akcesorické návrhy:  přednostní projednání
Stručná charakteristika:  Právo na soudní a jinou právní ochranu Právo vlastnit majetek, nabývání majetku
Označení navrhovatelů:  P. K.; ing. M. K.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Magistrát města Zlín povolil vedlejším účastnicím (obchodní společnosti – stavebníkovi) odstranění stavby řadového rodinného domu a schválil stavební záměr výstavby bytového domu. Stavební úřad zároveň uložil opatření na sousedním pozemku osobám, jejichž vlastnické právo či jiné věcné právo k pozemkům či stavbám bude tímto opatřením dotčeno. Proti rozhodnutí podaly obě stěžovatelky samostatná odvolání. Krajský úřad rozhodnutí stavebního úřadu částečně změnil a ve zbytku je potvrdil. Stěžovatelky se správní žalobou spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku domáhaly zrušení rozhodnutí krajského úřadu. Návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnily tím, že byl schválen stavební záměr pro stavbu bytového domu o objemu v dané ploše nevídaném. Po nabytí právní moci napadeného rozhodnutí bude možné navrhovaný stavební záměr bez dalšího uskutečnit. Stěžovatelky přitom po celou dobu namítaly nezákonnost a nesprávnost postupu správního orgánu ve správním řízení, mající výrazné dopady do jejich vlastnického práva. Krajský soud napadeným usnesením návrh stěžovatelek na přiznání odkladného účinku zamítl a rozhodl o povinnosti každé z nich zaplatit státu soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku.

Ústavní stížností se stěžovatelky domáhají zrušení usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, a to z důvodu tvrzeného porušení jejich práva na soudní a jinou právní ochranu a práva na ochranu majetku.