IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 21.11.2023 14:00 do: 21.11.2023 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 2827/22
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Radovan Suchánek Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. září 2022 č. j. 28 Cdo 2373/2022-2373, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. dubna 2022 č. j. 72 Co 13/2022-117 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 27. října 2021 č. j. 17 C 63/202021-92
Stručná charakteristika: právo na ochranu vlastnictví a právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: M. K.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka se u obvodního soudu domáhala zaplacení 2 304 830 Kč s příslušenstvím jako finanční náhrady za odňatý a nevydaný pozemek. Obvodní soud uložil vedlejší účastnici (Česká republika – Státní pozemkový úřad) zaplatit stěžovatelce 415 200 Kč s příslušenstvím, ve zbytku žalobu zamítl. Obvodní soud ve svém rozsudku uvážil závěry judikatury Ústavního soudu, podle kterých má nad zněním § 28a zákona o půdě převážit nepochybný účel zákona. Výše náhrady nemusí být nutně ekvivalentem aktuální tržní ceny, má však umožnit, aby jejím poskytnutím došlo k odstranění nebo zmírnění křivd způsobených komunistickým režimem srovnatelným způsobem, jako by tomu bylo při vydání věci. K odvolání stěžovatelky i vedlejší účastnice městský soud změnil rozsudek obvodního soudu tak, že zamítl žalobu o úroky z prodlení, ve zbytku rozsudek potvrdil. Dovolání stěžovatelky i vedlejší účastnice odmítl Nejvyšší soud pro nepřípustnost.
Stěžovatelka zejména namítá, že přiznaná finanční náhrada není přiměřená a spravedlivá, jejím poskytnutím nemohla být odstraněna nebo zmírněna křivda srovnatelným způsobem, jako by tomu bylo při vydání věci. Ústavní stížností se proto stěžovatelka domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů, a to pro tvrzené porušení svého práva na ochranu vlastnictví a práva na soudní ochranu.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 21.11.2023 14:30 do: 21.11.2023 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1786/22
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Kateřina Ronovská Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2022 č. j. 126 Co 14/2022-797, rozsudku Okresního soudu Praha - východ ze dne 1. 9. 2021 č.j. 12 Nc 2658/2020-612 a doplňujícího rozsudku Okresního soudu Praha - východ ze dne 2. 12. 2021 č.j. 12 Nc 2658/2020-637
Stručná charakteristika: úprava styku rodičů s nezletilými dětmi
Označení navrhovatelů: H. R. F., zastoupen Mgr. Tomášem Kravčíkem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel je otcem nezletilých vedlejších účastníků, první vedlejší účastnice je jejich matkou. Předmětem řízení u obecných soudů je úprava poměrů nezletilých. Stěžovatel a vedlejší účastnice ukončili svůj vztah v červnu roku 2020. Styk stěžovatele s nezletilými zpočátku probíhal tak, že se rodiče v péči o nezletilé střídali. Poté podala vedlejší účastnice k soudu návrh na svěření nezletilých pro dobu před a po rozvodu manželství do své péče. Stěžovatel nesouhlasil a žádal, aby byli nezletilí svěřeni do střídavé péče obou rodičů. Okresní soud svěřil nezletilé do péče vedlejší účastnice, upravil rozsah styku stěžovatele s nezletilými a stanovil stěžovateli povinnost přispívat na výživu nezletilých určitými částkami. Krajský soud změnil rozsudek okresního soudu ve vztahu k výživnému a též upravil rozsah styku stěžovatele s nezletilými tak, že jej o pár dní rozšířil. Ve zbytku rozsudek okresního soudu potvrdil.
Stěžovatel je přesvědčen, že oba soudy nezohlednily oprávněné zájmy nezletilých dětí. Ústavní stížností se domáhá zrušení uvedených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu, právo na ochranu soukromého života a právo na péči a výchovu dětí.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 21.11.2023 15:00 do: 21.11.2023 15:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 2442/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Veronika Křesťanová Dr.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. června 2023 č. j. 4 To 48/2023-4941 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. května 2023 č. j. 46 T 7/2023-4666
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: D. K.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel je stíhán pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a pro zločin porušení práv k ochranné známce a jiným označením. Usnesením obvodního soudu ze dne 31. 7. 2022 byl stěžovatel vzat do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a) a c) trestního řádu (vazba útěková a vazba předstižná). Napadeným usnesením městského soudu byla zamítnuta žádost stěžovatele o propuštění z vazby na svobodu a bylo rozhodnuto o nepřijetí záruky za jeho další chování nabídnuté zájmovým sdružením, o nepřijetí písemného slibu stěžovatele, o zamítnutí návrhu na nahrazení vazby dohledem probačního úředníka, o zamítnutí návrhu na nahrazení vazby uložením předběžného opatření spočívajícího v zákazu vycestování do ciziny a odevzdání cestovního pasu a o nepřijetí peněžité záruky. Proti uvedenému usnesení podal stěžovatel stížnost, kterou Vrchní soud v Praze napadeným usnesením jako nedůvodnou zamítl.
Stěžovatel namítá, že obecné soudy nesprávně vyhodnotily informace obsažené ve spisu, případně je zamlčely, nebo se jimi nezabývaly. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení napadených usnesení s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv, konktrétně práva na osobní svobodu a práva na soudní ochranu.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 21.11.2023 15:00 do: 21.11.2023 15:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 2300/21
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Kateřina Ronovská Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 3 Tdo 145/2021-7695 ze dne 19. května 2021, rozsudku Vrchního soudu v Praze č.j. 5 To 6/2020-7462 ze dne 30. září 2020 a rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 48 T 4/2019-7292 ze dne 12. prosince 2019
Stručná charakteristika: osobní svoboda, právo na soudní a jinou právní ochranu, právo obviněného v trestním řízení
Označení navrhovatelů: J. P., zastoupen Mgr. Štěpánem Mládkem, advokátem a I. Č., zastoupen prof. JUDr. Tomášem Gřivnou, Ph.D., advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Oba stěžovatelé byli rozsudkem městského soudu uznáni vinnými zločinem podvodu (druhý stěžovatel ve formě pomoci). Podle rozsudku se první stěžovatel měl dopustit trestného jednání jako osoba jednající za obchodní společnost A, člen představenstva společnosti B a později též ředitel společnosti A po předchozí společné dohodě s druhým stěžovatelem jako jediným jednatelem a společníkem obchodní společnosti C. První stěžovatel měl poškozenou společnost A úmyslně vést v omyl spočívající v tom, že členům jejího statutárního orgánu zamlčel podstatné skutečnosti o obsahu i důvodech uzavření účelových zprostředkovatelských smluv mezi společnostmi A a C. Městský soud dospěl k závěru, že oba stěžovatelé přitom věděli, že činnost ve smyslu těchto smluv nebude ve skutečnosti vykonávána. Z rozsudku dále vyplývá, že druhý stěžovatel na základě popsaných smluv vystavoval jménem společnosti C faktury na společnosti A a B s nikdy nerealizovaným zdanitelným plněním. Oba stěžovatelé byli odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání 6 let. Každému z nich byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v činnosti statutárního orgánu obchodní společnosti či jeho člena, kontrolního orgánu obchodní společnosti či jeho člena, příp. prokuristy, a to na dobu 5 let. Dále byl každému z nich uložen peněžitý trest v celkové výši 2 000 000 Kč. Usnesením Vrchního soudu v Praze byla odvolání obou stěžovatelů zamítnuta. Dovolání obou stěžovatelů byla následně odmítnuta jako zjevně neopodstatněná.
Podle názoru stěžovatelů porušil Nejvyšší soud zásadu kontradiktornosti řízení tím, že jim neumožnil reagovat na vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství k jejich dovolání. Dále stěžovatelé namítají překvapivou změnu právní kvalifikace skutku. Další námitky stěžovatelů směřují vůči skutkovým zjištěním obecných soudů. Stěžovatelé se ústavními stížnostmi (které byly spojeny k jednomu řízení) domáhají zrušení rozhodnutí obecných soudů z důvodu tvrzeného porušení jejich základních práv, konkrétně práva na osobní svobodu, práva na soudní a jinou právní ochranu a též práva obviněného v trestním řízení.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 22.11.2023 14:00 do: 22.11.2023 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 2042/22
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. David Uhlíř
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku
Stručná charakteristika: Právo na soudní a jinou právní ochranu Navrácení majetku, restituce
Označení navrhovatelů: Ř. f. K. R. zastoupená JUDr. Matoušem Jírou, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka se žalobou domáhala nahrazení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, jímž byl zamítnut její nárok na vydání blíže specifikovaného pozemku. Soud prvního stupně svým prvním rozsudkem žalobě vyhověl, když dospěl k závěru, že předmětná stavba, jejíž existenci na části pozemku tvrdila vedlejší účastnice, nebyla vybudována v souladu se stavební dokumentací a nemá charakter stavby, která by mohla představovat výluku podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně, pokud jde o vydání předmětného pozemku, potvrdil, přičemž konstatoval, že nelze učinit jednoznačný závěr o tom, že se jedná z hlediska občanskoprávního o samostatnou stavbu, která je se zemí spojena pevným základem. Odvolací soud však nepovažoval za správný závěr soudu prvního stupně, že v řízení nebylo prokázáno, že předmětná stavba byla vybudována v souladu se stavebním zákonem. Nejvyšší soud svým rozsudkem výše uvedená rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, který následně žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že tvrzení o existenci staveb na pozemku ještě před jeho odnětím církvi bylo uplatněno opožděně, v rozporu se zásadou koncentrace řízení. Odvolací soud pak tento rozsudek potvrdil. Nejvyšší soud dovolání stěžovatelky odmítl.
Stěžovatelka v rozhodnutích obecných soudů spatřuje zásah do svých ústavně zaručených základních práv a svobod, a to práva na soudní ochranu, na spravedlivý proces a na legitimní očekávání zmnožení svého majetku.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 22.11.2023 14:00 do: 22.11.2023 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1750/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti výroku II rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 28 Co 142/2021-99 ze dne 4. 4. 2023
Stručná charakteristika: Určení hodnoty věci pro účely výpočtu náhrady nákladů řízení
Označení navrhovatelů: 2N.t.,s.r.o., zastoupena JUDr. Radovanem Zubkem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Městský soud v Brně uložil vedlejší účastnici povinnost vydat stěžovatelce vozidlo a nahradit jí náklady nalézacího řízení ve výši 95 508,80 Kč. Při určení výše odměny advokáta stěžovatelky nalézací soud vyšel z hodnoty sporu ve smyslu § 8 odst. 1 advokátního tarifu, jímž je předmětné vozidlo. Nalézací soud stanovil hodnotu vozidla podle kupní ceny sjednané v kupní smlouvě z roku 2018, tedy částkou 605 000 Kč. K odvolání vedlejší účastnice Krajský soud v Brně ústavní stížností napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek nalézacího soudu v meritorním výroku (výrok I) a současně změnil rozsudek tak, že je vedlejší účastnice povinna nahradit stěžovatelce náklady nalézacího řízení ve výši 16 338,50 Kč (výrok II) a uložil jí povinnost nahradit stěžovatelce náklady odvolacího řízení (výrok III). Na rozdíl od nalézacího soudu odvolací soud považoval za tarifní hodnotu částku 10 000 Kč podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu, neboť kupní cena (bez dalšího) nevypovídá o obvyklé ceně převáděné věci.
Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení nákladového výroku II rozsudku Krajského soudu v Brně. Namítá, že jím byla porušena její ústavně zaručená práva na ochranu vlastnictví a na soudní ochranu.