III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 26.11.2025 14:00 do: 26.11.2025 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 2854/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Milan Hulmák Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. července 2025 č. j. 4 To 163/2025-4911 a usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 27. června 2025 č. j. 1 T 119/2023 4864.
Stručná charakteristika: Vazba
Označení navrhovatelů: M. S.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel je stíhán pro několik trestných činů (zločin dotačního podvodu, přečin zneužití pravomoci úřední osoby a přečin maření přípravy a průběhu voleb a referenda). Okresní soud rozhodl, že stěžovatelem nabízený slib a peněžitá záruka se nepřijímají a stěžovatel se bere do vazby (z důvodu tzv. útěkové vazby). Rozhodnutí o vzetí do vazby předcházely opakované neúčasti stěžovatele na hlavních líčeních odůvodňované jeho zdravotním stavem. Z vypracovaného znaleckého posudku vyplynulo, že zdravotní problémy stěžovateli v účasti na líčeních nebrání. Okresní soud proto vydal příkaz k zatčení, kdy byl stěžovatel zadržen, dovezen do nemocnice k ošetření a následně k vazebnímu zasedání. Krajský soud rozhodnutí okresního soudu zrušil a rozhodl obdobně.
Stěžovatel namítá, že obecné soudy se opomněly zabývat možností využití mírnějších prostředků, kterými trestní řád umožňuje zajistit účast obviněného u hlavního líčení, a to zejména institutem předvedení. I když se stěžovatel nedostavoval k hlavnímu líčení, byl vůči orgánům činným v trestním řízení kontaktní, přebíral písemnosti a bylo známo místo jeho pobytu.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 27.11.2025 09:30 do: 27.11.2025 09:45
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 2445/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Langášek LL.M.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 22/2024-120 ze dne 24. června 2025, rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 10 Af 38/2020-292 ze dne 11. ledna 2024 a rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství č. j. 37470/20/5300 21444-711869 ze dne 2. října 2020
Označení navrhovatelů: EDGE CZ s.r.o.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka se obrátila na Ústavní soud ve věci splnění podmínek pro nárokované odpočty DPH. Odvolací finanční ředitelství, které ve věci rozhodovalo opakovaně, přihlédlo v napadaném rozhodnutí k nepravomocnému rozsudku městského soudu, kterým byli bývalí jednatelé stěžovatelky odsouzeni za zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Stěžovatelka proti rozhodnutí odvolacího finančního ředitelství podala žalobu, kterou městský soud zamítl. Podle městského soudu odvolací finanční ředitelství postupovalo správně, přihlédlo-li k nepravomocnému trestnímu rozsudku jako k listinnému důkazu. V průběhu řízení o správní žalobě pak trestní rozsudek nabyl právní moci, a stal se tak pro městský soud závazným. Stěžovatelka následně podala kasační stížnost, která byla Nejvyšším správním soudem taktéž zamítnuta. Nejvyšší správní soud se odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1424/09, dle kterého se vázanost trestního rozsudku prosadí jenom ve vztahu k osobám, které vystupovaly v trestním řízení, v němž měly možnost skutkově a právně argumentovat, jakož i činit důkazní návrhy. Stěžovatelka sice sama nebyla stranou trestního řízení, ale vystupovali v něm v pozici obviněných její jednatelé, jejichž prostřednictvím bylo zajištěno stěžovatelčino právo být slyšen.
Stěžovatelka brojí proti názoru odvolacího finančního ředitelství a správních soudů o vázanosti odsuzujícím rozsudkem vydaným v trestní věci jejích bývalých jednatelů, který považuje za rozporný s nálezem sp. zn. I. ÚS 1424/09. Stěžovatelka sama nebyla stíhána a v trestní věci nevystupovala v žádném procesním postavení, které by ji opravňovalo k předkládání obrany proti závěrům orgánů činných v trestním řízení. Je samostatným subjektem, nelze ji ztotožňovat s fyzickými osobami. Výsledek trestního řízení tak nemohla ovlivnit, natož ani očekávat, že povede k závaznému vyřešení otázky oprávněnosti jejího nároku na odpočet.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 27.11.2025 09:45 do: 27.11.2025 10:15
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1456/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. PhDr. Jan Wintr Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Táboře ze dne 28. února 2025 č. j. 5 T 16/2025-356.
Označení navrhovatelů: A.A., B.B., C.C.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Okresní soud uznal napadeným trestním příkazem vedlejší účastnici vinnou ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti, kterého se dopustila tím, že dostatečně nezabezpečila péči o svého pětiletého vnuka, který vypadl z okna a následkem toho zemřel. Stěžovatelé jsou poškození - pozůstalí po zemřelém nezletilém, konkrétně jde o matku, nevlastního otce a nevlastního dědečka (otec druhého stěžovatele) zemřelého nezletilého. Stěžovatelé se shodně vymezují proti tomu, že jim okresní soud nepřiznal nárok na náhradu nemajetkové újmy, a naopak je s jejich nároky odkázal do občanskoprávního řízení. Rozhodnutím ve formě trestního příkazu okresní soud zasáhl do jejich legitimního očekávání, že věc bude projednána v hlavním líčení a neumožnil jim podat opravný prostředek. Domnívají se, že byl jejich nárok na náhradu nemajetkové újmy dostatečně prokázán, aby o něm mohlo být rozhodnuto již v trestním řízení. Opětovné uplatňování nároků v jiném řízení povede mj. k jejich sekundární viktimizaci.
První stěžovatelka a druhý stěžovatel dále namítají porušení práva na účinné vyšetřování. Navrhují, aby Ústavní soud zrušil nejen adhezní výrok trestního příkazu, ale také samotné rozhodnutí o vině, kdy vznášejí otázku, zda neměla být odsouzená odpovědná za přísnější trestný čin. Během přípravného řízení činili řadu důkazních návrhů a podnětů na doplnění vyšetřování, kterým však orgány činné v trestním řízení nevyhověly. Mají tak pochybnosti o řádném objasnění věci a namítají řadu pochybení.